Rozpor mezi realitou a mediální fikcí už připomíná stav z dob "reálného socialismu"

12. 8. 2013 / Radim Hreha

Ta si platíme všichni s odůvodněním, že nám všem garantují veřejnou službu definovanou příslušnými zákony.

Přes postupné zkvalitňování zpravodajství a publicistiky České televize i Českého rozhlasu je patrné, že k ideálu mají daleko. Management obou médií totiž nedokázal, anebo nechtěl dokázat a evidentně nechce uvést do praxe systém konzultací, analýz a oponentur nezávislých externích mediálních analytiků. Jen pravidelné a trvalé hodnocení zpravodajských a publicistických pořadů, včetně transparentního systému výběru a podání zpráv a informací tiskových agentur či jiných médií a zejména otevřený systém výběru jednotlivých hostů, názorově vyvážený, může ČT a ČRo postupně získat důvěru veřejnosti.

Neděje se. Česká televize i Český rozhlas přinášejí tématicky nevyvážené zpravodajství a politicky nevyváženou publicistiku. Straní stranám vládní koalice, dominuje liberálně pravicový diskurs a témata, která vnáší do mediálního prostoru vládní moc. Projevuje se to různorodě. Od papouškování PR nálepek „vláda rozpočtové odpovědnosti“, přes služebně úslužné akceptování výroků představitelů pravicových stran. Ignoruje radikálně levicové postoje - zejména komunisticky orientované, podceňuje a negativně přistupuje k tématům celé levice. Doplácí na to zejména ČSSD, kde obě média veřejné služby vnímají a zveřejňují výroky a do pořadů zvou představitele pouze některých názorových proudů (Dienstbier, Špidla) a jiné marginalizují.

Nelze se proto divit, že míra diference reality a mediální fikce, zprostředkované ČT a ČRo, pamětníkům v mnoha případech připomíná stav z dob reálného socialismu. Tehdy zpravodajství bylo veřejností vnímáno jako svérázná show ideologicky determinovaných všehoschopných žurnalistických „hvězd“, postrádající jakoukoliv hodnověrnost. Kreativita dnešních, nesrovnatelně lépe situovaných novinářských celebrit je rovněž bez hranic. „Pravda“ s opačnou ideologickou orientací, která má k žurnalistické profesionalitě pořád stejně daleko. Reflexe života tzv. neúspěšných občanů tj. všech těch, kteří se nepodílejí na korupci, podvodech či neprofitují z „trhu“ díky nezavedeným registračním pokladnám, je pro redakce zpravodajství a publicistiky médii veřejné služby, nedostižitelnou metou.

Dle Českého rozhlasu a České televize jsou sociální témata tím posledním. Ekonomické pořady se věnují burzovním kursům a investičním strategiím „horních deseti tisíc“, nikoliv reálným dopadům krize na kupní sílu „dolních deseti milionů“. Nic se nevěnuje důsledkům „vládnutí“ pravice na osud invalidů, důchodců, sociálně vyloučených, nízkopříjmových a tudíž nejvíce ohrožených zaměstnanců, nekvalifikovaných pracovníků, gastarbeiterů. Český rozhlas a Česká televize nevidí svět z pohledu nezaměstnaných, zaměstnanců či spotřebitelů, ale z pohledu akcionářů, starajících se pouze o dividendy. To je veřejná služba?

Podle agentury Median rozpuštění Poslanecké sněmovny a co nejrychlejší vypsání voleb chce 72 procent lidí. Stejný počet lidí by také chtěl na podzim přijít k volebním urnám.

Podle výzkumu agentury STEM-MARK pro Českou televizi pokud Rusnokova vláda nezíská důvěru, si dohodu o vypsání předčasných voleb přeje polovina respondentů. 65% respondentů tohoto průzkumu přitom vyjádřilo důvěru vládě Jiřího Rusnoka. Média veřejné služby, včetně ČTK, však vytvářejí dojem, že předčasné volby nepovažují za nejdemokratičtější řešení současné politické a společenské krize a Rusnokovu vládu nálepkují v souladu se stanovisky Schwarzenberga, Kalouska, Kuby a Němcové jako „vládu přátel Miloše Zemana“.

Podivná je ovšem jedna věc: Zadání průzkumu STEM-MARK od České televize se ptá veřejnosti na píárové výroky (Která z následujících charakteristik nejlépe vystihuje současnou Rusnokovu vládu?) s uzavřenou množinou odpovědí, které jsou všechny částečně nesprávné (...přátel Miloše Zemana, ...překlenovací, ...úřednická, ... odborníků, ... Strany práv občanů Zemanovců). Realitu toho, „co programově charakterizuje současnou Rusnokovu vládu“ si nedal práci zjistit nikdo. Kde jsou politologové, kde jsou političtí analytici? To je veřejná služba? O realitu se nikdo nezajímá, o reflexi mediálních nálepek ano? Je veřejnou službou zrcadlit žvanění novinového mainstreamu a zjišťovat, která nálepka vládních politiků či kolegů „novinářů“ se uchytila lépe? To je veřejná služba?

STEM-MARK pro ČT, srpen 2013: Rusnokova vláda -- hlasování o důvěře - prezentace průzkumu ZDE

Veřejnoprávní média obdobně jako privátní média, vytvářela doteď atmosféru znevažování či dokonce pohrdání nejen levicovou opozicí, ale i tzv. zrádci v ODS. Vesměs je vykreslují jako renegáty, kteří podrazili ODS a pravici. O tom, že ODS a zejména TOP 09 se všemi svými Starosty se postupně zredukovaly k zastupování zájmů voličů, kteří mají panickou hrůzu z majetkových přiznání a zavedení registračních pokladen, či z aktivit orgánů činných v trestním řízení, však v této souvislosti třeba v ČT, nepadlo ani slovo. Fakt, že poslanci Tomáš Úlehla a Jan Florián odmítli totalitní filosofii stáda a uposlechli vlastního svědomí, programových priorit své strany, včetně názoru většiny veřejnosti, média veřejné služby taktně nepostřehla. ČT a ČRo neanalyzovaly programové důvody, i když je „rebelové“ v ODS do omrzení opakovali. To je veřejná služba?

Karolína Peake, pokud byla odpadlíkem od Věcí veřejných a podržela Nečasovu vládu, nebyla nikdy označována za zrádce. Až tehdy, když odešla před hlasováním o důvěře. Podivně dvojí pohled. To je veřejná služba?

V nadcházející volební kampani tak v ČT, jako i v ČRo se můžeme těšit na všeobecné úsilí o sofistikovanou masáž formou výběru produkce „vybraných“ tuzemských médií, papouškování článků bavorských médií z pera jejich pražského zpravodaje Hanse Jorga Schmidta a zejména pozvaných hostů zpravodajských a publicistických pořadů. Kamarádů a kamarádů kamarádů. Diváci se jistě dočkají veřejnoprávní verifikace domněnek a zavádění ze strany reprezentantů všech odrůd pravice tj. nejen vyšlechtěných propagandistů z Bakalovy a dnes už i Babišovy stáje, přes Reflex, Týden apod. Hlavními bude nejspíš jako obvykle Jindřich Šídlo... Ty „vyváženě“ doplní nezávisle závislí politologové z různých „privátních“ institutů (např. „vysoká škola ODS“ CEVRO - Ladislav Mrklas , Miloš Brunclík; (neo)Liberální institut - Jiří Schwarz, Miroslav Ševčík, Roman Joch). Své pravicové cítění špatně skrývající redaktoři či editoři ČT sem tam pozvou i levicově orientovaného hosta, ale neškodného. Alexandr Mitrofanov, politologové Dvořáková, Jiří Pehe, Lukáš Jelínek či Vít Klepárník pozvánky dostanou. Aktivisticky podporovali přece Jiřího Dienstbiera, kterého Schwarzeneberg označil za nadějného... Avšak k pozvání levicových komentátorů Jana Kellera, Ilony Švihlíkové, Martina Hekrdly, Ivana Hofmanna či Štěpána Kotrby, politologa Slačálka a dalších letos nejspíš nenajdou kuráž. Ti jsou většinou na blacklistu jako „kontroverzní“, „radikální“ nebo dokonce „extremističtí“. Pozvání opravdu nezávislých hostů do diskuzí by totiž mohlo nejen v redakcích, ale i v řadách příslušných mediálních rad, kterým pořád nedošlo, že poplatky platí nejen „úspěšní“ (čti voliči pravice), ale zejména (podle úspěšných) i tzv. „neúspěšní“ lidé (zpravidla sympatizanti levice), vyvolat potencionální nelibost.

Ani Česká televize, ani Český rozhlas operativně neanalyzují obsah, který vysílají. V redakcích panuje jednotné mínění, které své celebrity jako Danielu Drtinovou hájí i před oprávněnou kritikou. Otázky formou pejorativního komentáře, účelové skákání hostům do řeči, verbální agresivita. Ignorování odpovědí. Když z Událostí komentářů odchází Drtinová, je to podle „odborů“ vměšování politiků a ne nespokojenost s nekvalitní prací této „celebrity“. Když je v ten samý čas odtamtud odejit i Klepetko, nikdo to nekomentuje, protože z toho už nelze „dedukovat“ politickou „objednávku“. Rady na stížnosti reagují v naprosté většině odmítavě či vyhýbavě, generální ředitelé ani ředitelé zpravodajství nepřipouštějí žádná pochybení svých podřízených.

Nicméně, mediální „celebrity“ v médiích veřejné služby, které nereflektují reálie života běžných občanů, už dokáží oslovit jen marginální část voličů - většinou už rozhodnutých potvrdit si své stereotypy. Voliči nad nimi i nad vedením těchto institucí veřejné služby vynesou soud svým hlasem ve volbách, jak se tak už jednou stalo při volbě prezidenta. A to je dobře.

Rusnokova vláda vládne a vládnout bude. Do voleb. Ať už řádných nebo mimořádných. Někteří z jejích členů možná budou vládnout i po volbách. Páni „novináři“ by si měli zvykat. I ředitelé Duhan a Dvořák. Na jiné rozložení politických sil. Na jiné politiky. Na jinou politiku. Měli by si zvykat na službu veřejnosti. Protože mocní se mění.

Autor je bývalým vedoucím sekretariátu generálního ředitele ČT Janečka a bývalým generálním ředitelem STV.

Vytisknout