OSN obviňuje Izrael z mučení palestinských dětí

12. 8. 2013

Výbor OSN za práva dětí uveřejnil letos v červnu zprávu (PDF), ve které obviňuje izraelské ozbrojené síly z mučení palestinských dětí a jejich zneužívání jako lidských štítů a informátorů. Shir Hever, výzkumný pracovník palestinsko-izraelského Alternativního informačního centra, mluví o tom, co této zprávě předcházelo, ale i o pravidelnosti porušování práv děti a beztrestnosti vojáků.

Co je v této zprávě nového?
V mnoha ohledech zpráva nepřináší vůbec nic nového. Izraelské ozbrojené síly tyranizovaly palestinské děti od začátku okupace a zvláště od roku 1987 při první intifádě. Izrael uvěznil tisíce nezletilých, včetně sedmiletých dětí, a občas je držel v samovazbě. Některé děti byly vězněny v administrativní vazbě, tedy bez jakéhokoli formálního obvinění. Takové zacházení není zcela nic nového, ale čas od času se na něj zaměří některé mezinárodní organizace.

Nové je to, že izraelská organizace B'Tselem vydala v roce 2011 zprávu No Minor Matter (PDF). OSN pak potřebovalo trochu času tuto zprávu zpracovat a poté -- na základě zmíněné zprávy -- našlo skutečné důvody ke znepokojení, že izraelská armáda a policie pravidelně porušují lidská práva palestinských dětí. A nyní, o dva roky později, vydala Rada OSN pro lidská práva svou zprávu.

Proč izraelská vláda pokračuje v těchto praktikách, když je to pro ni tak špatné PR?
Izraelská vláda se hodně zajímá o svůj image v zahraničí a je pravda, že když jsou tyto praktiky zveřejněny, když jsou publikována videa, jak izraelští vojáci bijí nebo týrají palestinské děti, tak to samozřejmě poškozuje obraz Izraele.

Domnívám se, že izraelská vláda se mnohem více zajímá o tento obraz než o morální rozměr nebo skutečné životy a bezpečnost palestinských dětí. A tak se snaží tyto případy špatného PR omezit. Zákonem ze září 2011 Izrael poprvé po 45 letech okupace právně uznal, že palestinské děti budou považovány za děti do dovršení osmnácti let, a nikoli šestnácti let. Tak jako děti v Izraeli.

Ale i přesto jsou palestinské děti nadále souzeny vojenským tribunálem v hebrejštině, která není jejich jazykem, takže často neví, z čeho jsou obviněny, co podepisují, co přiznávají. Nemají právo setkat se s obhájcem, nedodržuje se právo na přítomnost dospělého či rodiče během výslechu. Takže tato porušování stále pokračují.

Jedním z důvodů tohoto rozporu je, že uvnitř izraelského politického a vojenského systému existuje jistá nepropojenost mezi tou složkou, jež se dívá vně a snaží se vylepšit izraelské zahraniční vztahy, a tou složkou, jež se dívá dovnitř a snaží se získat popularitu a mobilizovat veřejnost k větší solidaritě za národní věc proti Palestincům a za okupaci.

Izraelská armáda najala filozofy k napsání jejího etického kodexu. Tito filozofové napsali, že je-li nutno volit mezi bezpečím izraelských vojáků a bezpečím nepřátel nebo i zahraničních civilistů bez ohledu na věk, mají izraelští vojáci vždy preferovat svoji bezpečnost.

Izraelský blogger Yossi Gurvitz poté komentoval, že takové doporučení (není totiž zákonem) vlastně znamená, že rozhodnou-li se vojáci ovázat svůj tank palestinskými dětmi, aby se vyhnuli střelbě Palestinců na něj, je vše podle tohoto kodexu morálně v pořádku. Vojákům je tím sdělováno, že palestinské děti jsou postradatelné a životy izraelských vojáků jsou svaté. Proto je otázka lidských štítů hlavním tématem této zprávy Rady OSN pro lidská práva, ale i dalších organizací.

Co říkají data, existuje za vlády Netanjahua nárůst těchto zneužití v porovnání s předchozími vládami?
Myslím, že frekvence nebo počet těchto lidských štítů nesouvisí ani tak s vládou, která zrovna vládne, jako s tím, jestli je válka nebo invaze.

Netanjahuova vláda se obává zahájení masivní invaze do Gazy, tak jak k tomu došlo za předchozí vlády v roce 2008 a na začátku roku 2009. Při té invazi skutečně skupina vojáků namířenými zbraněmi přinutila skupinku palestinských dětí, aby pro ně otevíraly dveře a kontrolovaly podezřelé předměty, u kterých se obávali nástrah. Kdyby to byla skutečná bomba, vybuchlo by místo vojáků dítě.

V jednom případě byli z této praktiky obviněni dva vojáci, protože je podle izraelského práva nezákonná. Vojáci si namířenou zbraní vynutili, aby děti otevřely tašky. Pokud by v nich byla bomba, vybouchly by děti a ne vojáci. Přestože byli odsouzeni, dostali jen podmínění tresty. Neodseděli si ani jediný den, i když spáchali závažný zločin. To samozřejmě představuje signál pro další vojáky, že v tom mohou pokračovat. A to je skutečný příběh lidských štítů.

Domnívám se, že od invaze do Gazy v letech 2008 a 2009 bylo méně případů, kdy se izraelští vojáci potřebovali uchýlit k této praktice. Podle zprávy OSN se tak ale přesto dělo. Myslím, že až příště dojde k invazi palestinského města a bude prohledáván dům od domu, izraelští vojáci již rozumí, že použijí-li palestinské děti jako štít, nic se jim u soudu nestane.

Shir Hever je ekonom a výzkumný pracovník palestinsko-izraelské organizace Alternativní informační centrum se sídlem v Jeruzalémě a Beit Sahour. Jako výzkumník se zabývá izraelskou okupací Palestiny a tématy jako například mezinárodní pomoc Palestincům a Izraelcům, vliv izraelské okupace Palestiny na izraelskou ekonomiku, vliv kampaní bojkotu, stažení investic a uvalení sankcí (BDS).

(Z angličtiny přeložil a odkazy doplnil Václav Novák.)

Zdroj v angličtině: ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 12.8. 2013