Požár Národního divadla

2. 8. 2013 / Lubomír Brožek

Odvolaný a vzápětí povolaný Jan Burian se rozhodl, že nebude přilévat oleje do ohně a vystavovat tak národ riziku nové sbírky, jako tomu bylo po požáru v roce 1881, který byl toho času považován za katastrofu srovnatelnou s bělohorskou bitvou či staroměstskou exekucí. Avšak časy se mění, že. Staronový ředitel možná usoudil, že by se případná sbírka mohla zvrtnout v trapnou blamáž, neb lid prostý má do kapsy hluboko a prozaičtější starosti- a podnikatelská třída, pokud nebojuje o přežití, má zájem o budování zcela jiných památníků coby symbolů svého vzestupu a prosperity.

Romantické myšlence velkých národních sbírek prostě odzvonilo. A tak se divadelní obec bude muset nadále spolehnout na to, že si ministerský Hérostratos přestane hrát se zápalkami a nepřiškrtí hasící kohout penězovodu. Problém je, že v rezortu kultury je hydrant značně zarezlý a z hadice samá díra stříkají chaotické praménky na všechny strany pro obveselení dětí a bláznů, zatímco těm, u nichž doopravdy hoří, zbudou povětšinou oči pro pláč.

Jan Burian tedy na odvolání svého odvolání kývl. Pod podmínkou, že se obnoví bývalé vedení Národního divadla. Na svou funkci rezignoval například šéf činohry Dočekal, výpověď avizovala celá řada herců, mimo jiné i Miroslav Donutil, David Prachař a Ondřej Pavelka, kteří v pátek prohlásili, že přesto, že Balvín Buriana do funkce vrátil, oni se stále vrátit nechtějí. Podle Prachaře může trvat i několik týdnů až měsíců než se situace uklidní a Donutil, dle svých slov, nehodlá pracovat v instituci, která je takhle nehorázně řízená.

A za ministryně Hanákové snad byla řízena lépe? Ptá se zmatený divák. A co jiné instituce, jiné rezorty. Byly řízeny lépe? Včetně instituce sídlící ve Strakově akademii. Byla snad vláda, za Nečasova a jiného nečasu řízena lépe?

Věřím, že Miroslav Donutil (a mnozí další) nebude mít o role nouzi. Ale co role esenciální, role občana v instituci zvané stát. Může dát občan výpověď? A kde dostane důstojnou roli v tomhle postmoderním divadle, na které jsme se tak dlouho skládali, že teď nemůžeme uvěřit svým očím, postávajíce nad prázdnou kasičkou, kterou, zatímco jsme sledovali představení, kdosi vybral do mrtě. A to je konec sbírky. Chybí už jenom nápis: Blázinec sobě.

Vytisknout