Proč by britský univerzitní profesor nemohl být televizním satirikem?

23. 5. 2013

Domnívám se, že ke kvalitě diskusí i článků může přispět důsledné oddělování věcí, souvisejících spolu pouze zdánlivě, držení se zvoleného tématu. Ve věci "Zeman proti Putnovi" bych to tedy viděl asi takto, píše Jiří Nushart :

1. Putnovy projevy občanské angažovanosti, veřejně projevované názory, jejich forma - vhodnost či nevhodnost zvolené formy vzhledem k profesi vysokoškolského učitele i k jeho osobní účasti v této věci.

2. Jednání prezidenta Zemana v předmětné věci, jeho motivy zveřejněné i nezveřejněné, rozpory v prohlášeních samotného prezidenta i prezidenta a jeho spolupracovníků. Oprávněnost (nikoli však subjektivní) k tomuto jednání.

3. Souvislost bodu 1 s udělováním titulu profesor. Mravnost a morálka - existují v současnosti nějaké obecně přijímané mravní principy? Jak jsou tyto obecně přijímané principy (existují-li tedy) v souladu s nějakým Vyšším mravním principem - na mínění lidí nezávislým (existuje-li tedy). Kdo je oprávněn posuzovat jednání konkrétních lidí podle těchto mravních principů (ne tedy podle zákonů)?

Zdá se mi, že se často míchá všechno dohromady, nejčastěji se však odvozuje oprávněnost jednání prezidenta Zemana (bod 2) z nedostatků pana Putny (bod 1). S takovým postupem nesouhlasím a považuji ho za nesprávný.

Pokud se některé jiné články zabývají pouze bodem 1, je to zcela v pořádku, avšak je nutné to vymezení jasně sdělit a nedávat to do souvislosti s otázkou udělení profesury.

Podíval jsem se na předvolební video pana Putny a souhlasím s Vámi, že není nijak vtipné. Neoznačil bych ho však za protiruské. Má prostě nějakou svou informační hodnotu, poukazuje na blízkost Vladimíra Putina, Václava Klause a Miloše Zemana, může být protiputinovské, protiklausovské nebo protizemanovské ale protiruské rozhodně ne. Je třeba vzít v úvahu, že to video bylo natočeno jako součást předvolební kampaně, je určeno širokým vrstvám voličů a rozhodně na něj není možno vztahovat přísná měřítka akademické analýzy. Pokud bychom chtěli předvolební kampaň takto posuzovat, museli bychom uplatnit stejná měřítka u všech.

Možná jsem z jiného kulturního okruhu, není mi ale jasné, proč by britský univerzitní profesor nemohl být zároveň televizním satirikem.

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 23.5. 2013