"Koncentrace ozónu naměřené na některých měřících stanicích zejména v Jihočeském a Plzeňském kraji mohou představovat zdravotní riziko zejména pro děti, starší lidi a nemocné s dýchacími poruchami, např. astmatiky. Ozón může již po několika hodinách působení dráždit dýchací cesty, působit dýchací potíže a poškozovat plíce. Lidé mohou pozorovat překrvení nosní sliznice, dušnost, tlak za hrudní kostí, kašel, dráždění očí, bolesti hlavy, únavu či nespavost. Měli by proto sledovat vývoj koncentrace ozónu ve svém okolí a upravit podle možností své aktivity," uvedl MUDr. Miroslav Šuta, odborný konzultant v oblasti zdravotních a ekologických rizik z Centra pro životní prostředí a zdraví.

Nejvyšší koncentrace ozónu obvykle nebývají přímo v městských centrech nebo průmyslových zónách, kde se převážně uvolňují znečišťující látky nutné pro vznik ozónu. Velký nadbytek oxidů dusíku zde totiž může tvorbu ozónu potlačovat. Přízemí ozón se může ve vysokých koncentracích často vyskytovat v předměstských nebo ve venkovských oblastech a může být přenášen větrem na vzdálenost až stovek kilometrů.

"Pro ochranu zdraví bych doporučil omezení fyzicky náročných pracovních aktivit nebo sportů, případně jejich přesunutí na brzké ráno či pozdní večer. Množství ozónu v ovzduší se totiž během dne rychle mění v závislosti na intenzitě ultrafialového záření. Děti a starší nebo nemocní lidé mohou také snížit své vystavení ozónu tím, že odpolední hodiny s nejvyššími koncentracemi ozónu přečkají v interiéru, kde bývají podle dostupných výzkumů koncentrace ozónu až o polovinu nižší v porovnání s venkovním ovzduším", uvedl MUDr. Šuta.