Znečištění ovzduší prachem ohrožuje zdraví i životy

18. 10. 2012

"Zpráva za hlavní zdroj znečištění ovzduší prachem ve městech označuje automobilovou dopravu. Specifická (a významně vyšší) pak zůstává zátěž v průmyslových lokalitách ostravsko-karvinské aglomerace. Alespoň jedno z kritérií překročení limitu bylo v roce 2011 naplněno na 89 ze 115 hodnocených měřicích stanic. V místech, kde byl překračován limit pro znečištění prachem, přitom žilo 49% obyvatel monitorovaných sídel," uvedl MUDr. Miroslav ŠUTA z Centra pro životní prostředí a zdraví (2) a dodal: "Za alarmující považuji to, že hodnota doporučená Světovou zdravotnickou organizací (WHO) (roční limit 20 μg/m3) byla splněna jen naprosto výjimečně -- pouze na 3 pozaďových a 4 městských monitorovacích stanicích. V případě znečištění jemným prachem (PM2,5) bylo dokonce doporučení WHO (10 μg/m3) překročeno na všech hodnocených měřících stanicích! Zákonný roční limit (25 μg/m3) byl překročen na 9 z 32 hodnocených stanic -- v Bohumíně, Třinci, Ostravě, Přerově, v Brně a v Plzni."

Jako polétavý prach (PM10) se obvykle označují částice s průměrem menším než 10 μm. Jako jemný prach (PM2,5) jsou označovány částečky o průměru do 2,5 μm, které jsou schopny pronikat hluboko do dýchacího systému. Proto jsou považovány z hlediska lidského zdraví za nebezpečnější. Krátkodobé vdechování prachu zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic, působí negativně na srdečně-cévní systém, vede ke zvýšení počtu hospitalizací a k vyšší úmrtnosti. Dlouhodobé působení prachu zhoršuje plicní funkce u dětí i dospělých, zvyšuje počet chronických obstrukčních onemocnění plic a snižuje délky dožití hlavně v důsledku úmrtí na srdečně-cévní a plicní onemocnění.

"Česká republika porušuje limity, které se zavázala plnit v rámci evropské směrnice o ovzduší. Limity nesplnila ani v řádném termínu, ani v prodloužené lhůtě, která vypršela v červnu 2011 na základě výjimky udělené Evropskou komisí na základě české žádosti. (4) Domnívám se, že vláda by měla urychleně přijmout opatření pro snížení emisí prachu z dopravy, která se osvědčila v zahraničí jako jsou např. zavádění prachových filtrů u automobilů nebo stavební techniky s dieselovými motory, zpoplatnění vjezdu do městských center, snižování maximální rychlostí na vybraných silnících nebo použití alternativních paliv v dopravě," uvedl MUDr. Šuta.

Poznámky

(1) Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí, Subsystém I. - Zdravotní důsledky a rizika znečištění ovzduší, Odborná zpráva za rok 2011, Státní zdravotní ústav, Praha 2012

(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu stanovila roční limit pro prach (PM10) na 40 μg/m3 a dále ve formě možnosti maximálně 35 překročení denního limitu ve výši 50 μg/m3.

(3) Centrum pro životní prostředí a zdraví je občanské sdružení založené koncem roku 2009 s cílem expertní, poradenskou a informační činností přispívat k ochraně životního prostředí a veřejného zdraví. (4) Rozhodnutí Komise ze dne 28.9.2009 o oznámení České republiky o prodloužení lhůty pro dosažení mezních hodnot pro NO2 a zproštění povinnosti tyto mezní hodnoty uplatňovat pro PM10.

Vytisknout