The Economist: Na světě se šíří ekonomická nerovnost. A nemusí to tak být

16. 10. 2012

Podobné je to i v jiných zemích. V Británii, v Kanadě, v Číně, v Indii a dokonce i v rovnostářském Švédsku dostává nyní nejbohatší 1 procento obyvatelstva daleko větší podíl bohatství než dříve. Podle časopisu Forbes má Amerika asi 421 dolarových miliardářů, Rusko 96, Čína 95 a Indie 48. Nejbohatším člověkem na světě je Mexičan Carlos Slim, vlastní asi 69 miliard dolarů.

Nejznámější způsob jak měřit nerovnost příjmů je použití Giniho koeficientu. Pokud mají všichni v určité skupině lidí stejný příjem, Giniho koeficient je 0. Pokud v té skupině plyne veškerý příjem jen jedné osobě, Giniho koeficient je 1.

V chudých zemích je více nerovnosti než v bohatých. Ve skandinávských zemích je nejméně nerovnosti, asi 0,25. V Jihoafrické republice je to 0,6.

Globální nerovnost mezi zeměmí ale poklesla, protože lidé v chudších zemích dohánějí země bohatší. Politicky významná je však sociální nerovnost uvnitř jednotlivých zemí.

Během 20. století se nerovnost v mnoha zemích snižovala. Za posledních třicet let však zase roste. Od vzniku finanční krize v roce 2008 to má explozivní politickou sílu, neboť to dokazuje neférovost systému. Bohatí bankéři byli zachráněni, obyčejní lidé ale přišli o domy, byty a zaměstnání. A v dnešní stagnující ekonomice znamená větší nerovnost, že se lidé na spodu nebo i ve středu pyramidy propadají nejen relativně, ale i absolutně.

Americká předvolební kampaň se vede letos především o to, zda mají bohatí být zdaněni a zda má stát pomáhat ostatním. V Evropě zavedl nový francouzský prezident Hollande nejvyšší daňové pásmo ve výši 75 procent. Nové daně pro bohaté jsou součástí úsporných opatření v Portugalsku a ve Španělsku.

I v dynamičtějších rozvojových zemích je nerovnost rostoucím znepokojením. Indická vláda je pod palbou kritiky, protože bohatnou jen někteří a to většinou v důsledku korupce a protekce. Čínští představitelé se obávají, že rostoucí nerovnost vyvolá sociální nepokoje.

Mnoho ekonomů je také znepokojeno, že zvětšující se rozdíly v příjmech mohou mít škodlivé vedlejší účinky. Nerovnost má sporný vztah k prosperitě. Může podpořit růst, protože bohatší lidé víc investují a lidé pracují usilovněji, pokud dostávají finanční pobídky. Ale velké příjmové rozdíly jsou neefektivní, protože brání talentovaným lidem v přístupu ke vzdělání a živí hněv, který vede k populistické politice, likvidující růst.

Ekonomové z MMF varují, že příjmová nerovnost zpomaluje hospodářský růst, vyvolává finanční krize a oslabuje poptávku. Asian Development Bank v nedávné zprávě konstatovala, že kdyby se za posledních 20 let v Asii výrazně nezhoršila příjmová nerovnost, v důsledku rychlého růstu ekonomiky by bylo vyzvednuto v tomto regionu z extremní chudoby 240 milionů lidí. Studie také spojují příjmovou nerovnost s nemocemi, od obezity až k sebevraždám.

Rostoucí příjmové rozdíly v mnoha zemích začínají dělat starosti i plutokratům. Analýza prezentovaná na Světovém hospodářském fóru v Davosu poukázala na nerovnost jako na nejnaléhavější problém nadcházejícího desetiletí. Roste souhlas, že svět je stále méně rovnější a že dnešní příjmové rozdíly a jejich další růst jsou nebezpečné. Je to trochu zjednodušující.

Nestabilní historie Latinské Ameriky, která je už dlouho kontinentem s největší příjmovou nerovností, dokazuje, že zemím, kde vládnou zakonzervované bohaté elity, se nedaří příliš dobře. Jenže i přerozdělování se často ukázalo být neefektivním.

Existuje reformní agenda, jejímž cílem je snížit příjmové rozdíly. Jde o boj proti korupci a protekci a o úsilí investovat do mladých lidí.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout