Emilia Balážová: Romská muzika, latino i disko, to je moje
17. 10. 2012 / Pavel Pečínka
Domluvit romsky i česky stejně jako slovensky nečiní Emilii Balážové potíž. Její matka se narodila v Brně a otec v Hustopečích. Otec ale pak bydlel ve slovenské Skalici a matka na Slovensku v Holíči. Celá rodina Balážových teď bydlí v Holíči. "Ne, ne, tak z muzikantské rodiny nepocházím," vrtí hlavou Emílie při trochu už stereotypní otázce. "Můj otec byl dělník u vodohospodářských staveb Veselí a matka pracovala na Slovensku ve výrobně obuvi," vysvětluje. Emilie má dva sourozence - její starší sestře je 29 let a má dvě holčičky, bydlí taktéž na Slovensku a s Emilií jsou jak dvě důvěrné kamarádky. Nejmladší je bratr Emilie - je mu sedmnáct, učí se na kuchaře, má rád fotbal a hraje na klávesy.
Romština byla doma u Balážů normální věc. "Jsem ráda, že se romština udržuje protože, že máme svoji vlastní řeč. Za to, že jsem Romka, se nestydím," hlásí se ke svému jazyku Emilie. Dilema, jestli je podnětnější romské či neromské prostředí, Emilia příliš neřešila. "Ono to vlastně bylo odmalička kolem mě tak půl napůl a je to tak dodnes. Mám hodně kamarádů Romů i Neromů," vypočítává.
Na "základku" Emilia chodila v Holíči. "Když jsem vychodila 9. třídu, otec odletěl do Irska za prací a my asi po roce odletěli za ním. Tam jsem s bráchou pokračovala ve škole, celkově jsme tam strávili asi 6 let. Pak už v Irsku práce tolik nebylo, takže jsme jeli zpátky na Slovensko," popisuje Emilia rodinné putování po Evropě.
S diskriminací jsem se ve školním prostředí se Romka z česko-slovenského pomezí podle svých slov setkala málokdy: "Tuším, že v první nebo druhé třídě mně pár spolužáků nadávalo, že jsem Cigánka. Ale pak se to vyřešilo a od té doby nic. Já jsem kamarádský typ, takže nemám s tímhle nějaký problém."
Pokud jde o samotné předměty, ve škole Emiliu nejvíc bavilo kreslení, hudební výchova, tělocvik a vaření. V Irsku pak povinně kvůli odlišným zákonům chodila Emilie na střední školy. "Měla jsem před sebou ještě jeden, poslední rok. Jenže se mi tam naskytla práce, tak jsem pracovala, a pak už jsme zase jeli domů na Slovensko," vyčítá si trochu.
S přítelem, se kterým Emilia byla už v Irsku, mám roční dceru Timejku. "Je to moje srdíčko, bez ní bych si asi tenhle život neuměla představit," říká.
Na závěr se Emilie ptáme na její záliby. "No prostě hudba, tanec, zábavy či diskotéky, romská muzika nebo hip hop, latino, disko, to je moje," dokazuje svůj temperament.
Vychází v Romano hangos 17/2012ZDE a ZDE
VytisknoutObsah vydání | Středa 17.10. 2012
-
17.10. 2012 / Obama vyhrál druhou prezidentskou debatu17.10. 2012 / Hollande před summitem EU varuje Merkelovou17.10. 2012 / Je třeba něco dělat17.10. 2012 / Oznámení Vrchnímu státnímu zastupitelství17.10. 2012 / Paranoidní fikce, že hrozí nový komunistický puč17.10. 2012 / Iráčtí šíité bojují v Sýrii za Asada17.10. 2012 / Evropský komisař rezignoval kvůli podezření z korupce17.10. 2012 / Rozhovory o pomoci Řecku ztroskotaly16.10. 2012 / Pokud se stane extremní počasí normou, budeme hladovět16.10. 2012 / Okamura chce zavést zpětná majetková přiznání16.10. 2012 / Komunisty volí ti, kdo nechtějí svobodu16.10. 2012 / Řetězec Starbucks neplatí v Británii téměř žádné daně16.10. 2012 / Důvody, proč volit komunisty15.10. 2012 / Jan ČulíkAntikomunistická vlna, skandalizovaný Dolejš a jak se asi zachovají komunisté15.10. 2012 / Financial Times: Zruší ústřední banky dluhy států?15.10. 2012 / Evropská strategie škrtů je hospodářská i morální hanba4.10. 2012 / Hospodaření OSBL za září 2012