Pokud se stane extremní počasí normou, budeme hladovět

16. 10. 2012

Přesto však patřila letošní sklizeň k těm nejlepším za mnoho let. Loni dosáhl objem vypěstovaných obilovin dosud nejvyššího historického rekordu. Letošní úroda je jen o 2,6 procenta nižší. Problém je, že v důsledku součinnosti rostoucího počtu obyvatel a nemorálního odklánění obilovin pro krḿení dobytka a na výrobu biopaliva je nutno vytvářet každý rok další nový rekord. I když je rok 2012 třetí největší sklizní v historii lidstva (po roce 2011 a 2008, zároveň je to také rok potravinového deficitu: spotřebujeme o 28 milionů tun obilovin více, než zemědělci vypěstovali. Pokud úroda roku 2013 nedosáhne nového rekordu, chudí budou mít vážné problémy.

Usuzuje se, že klimatické změny poškodí zemědělce v tropických zemích a napomůže zemědělcům v mírném pásmu. Známá analýza vydaná r. 2005 dokazuje, že pokud se svět vydá nejextremnější trajektorií směrem k zvyšování koncentrace skleníkových plynů (a tou se skutečně vydáváme), v důsledku globálního oteplování vzroste do roku 2080 sklizeň v bohatých zemích o 3 procenta a v chudých zemích poklesne o 7 procent. To znamená, že celkově v důsledku globálního oteplování poklesne celosvětová produkce potravin o 5 procent.

Od té doby tento závěr podporuje množství dalších studií: Pro farmáře v Africe a v jižní Asii to bude těžké, ale v chladnějších částech světa zemědělské výnosy stoupnou.

Jenže co když změny ve velikosti sklizní budou určovat nikoliv průměrné podnebné podmínky, ale extrémy?

K tomu právě došlo r. 2012. A zdá se, že tomu tak bude i nadále. Z analýzy publikované letos významným světovým klimatologem Jamesem Hansenem vyplývá, že frekvence extremně horkých období (veder, která letos postihla USA i Rusko) stoupla za posledních čtyřicet let asi padesátkrát. Před čtyřiceti lety postihovala extremně horká období 0,1 - 02 procenta povrchu planety Země. Dnes je to asi 10 procent. Dá se očekávat, že rozloha oblastí postižených extremním počasím se bude zvětšovat a bude docházet k ještě extremnějšímu počasí, argumentuje analýza. Jenže předpovědi objemu zemědělské produkce nepočítají s extremním počasím.

Zemědělci v bohatých zemích se dokáží přizpůsobit průměrnému počasí. Je velmi sporné, nakolik se budou schopni přizpůsobovat klimatickým extrémům. V jaké situaci bude svět, který musí buď neustále zvyšovat výrobu zemědělských plodin, anebo hladovět?

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout