Jak se vláda (ne)ptá

27. 9. 2012 / Marek Řezanka

"Já argumenty prezidenta znám velmi dobře, protože je už rok slýchám od představitelů komunistů, socialistů a odborů," ohodnotil Klausovo chování premiér na tiskové konferenci po zasedání výkonné rady ODS.

Nikdo mu patrně nevysvětlil, že jediné, co mají kritiky jeho vlády z pozice levice a z hlediska konzervativního a neoliberálního guru Klause, společného, je kritický tón. Melodie jsou již naprosto odlišné.

Václav Klaus nebojuje proti vládní podobě důchodové reformy z důvodů altruismu či z rozhořčení nad sociální nespravedlností. Ve shodě s Ladislavem Jaklem, kterého podpořil v klání o Hrad, je přesvědčen, že každý má od státu dostat jenom jakýsi minimální důchod -- a jinak se o sebe postarat sám. Jásají-li tedy davy, že se z prezidenta stal blanický rytíř proti asociální vládě, měly by co nejdříve vystřízlivět.

Klausovým soupeřem o "socialistu roku" není nikdo jiný nežli sám pan premiér.

"Všichni jsme něco slíbili, a teď je potřeba to plnit. Máme nějakou koaliční dohodu, ve které není nic o zvyšování daní," vyjádřil Marek Šnajdr za ODS přesvědčení, že "rebelové" uvnitř nejsilnější vládní strany rebely vlastně nejsou.

Ostřeji pak situaci okomentoval poslanec, Boris Šťastný: "Já vyzývám TOP 09, ať ODS k ničemu nevyzývá. Kdyby nebylo jejích levicových návrhů jak z dob socialistických vlád, tak tu tenhle problém vůbec nemáme." Šťastný tak nepřímo udělil štulec samotnému premiérovi, jenž je za tyto (podle Šťastného levicové) návrhy odpovědný.

Pravice by možná měla slova "levicový" a "socialistický" přestat brát nadarmo. To ale vyžaduje, aby levice přestala být bezzubá, a dokázala na podobné přestřelky argumentačně reagovat. Kdo jiný už by měl poukázat na tři hlavní Klausovy postoje, a to antiekologický (globální oteplování s průmyslovou expanzí nesouvisí, vše vyřeší trh), antisociální (výzva  církvím, aby bojovaly proti sociálnímu státu, odpor vůči stávkám a demonstracím) a antikontrolní (varování před opatrnickou politikou bank, nerozlišování špinavých a čistých peněz, víra v trh jako jediný funkční mechanismus)?

Do třetice potom prezident Klaus vyjevil, že socialistická je vlastně celá Evropská unie. Ta Unie, která rozkládá sociální stát, Unie, kde jsou masové demonstrace ve Španělsku, kde došlo ke generální stávce v Řecku a kde to vře kromě severu snad ve všech jejích státech.

"Pro mě, jako někoho, kdo se po pádu komunismu aktivně podílel na přípravě a organizaci radikálních politických a ekonomických změn, je současný svět zklamáním. Žijeme v mnohem více socialistické a státem řízené společnosti, než jsme si tehdy představovali," rozšifroval Klaus socialistickou podstatu EU.

Vysoké daně, státem řízená společnost, jediná správná cesta. Těmito rysy se vyznačuje jak "reálný socialismus", tak "reálný kapitalismus". Se socialismem nemají uvedené znaky nic společné.

Z nechutných (o hranicích debility, o strefování se na záchod a do záchodu a o socialistickou povahu toho kterého poslance) debat na půdě české politické kultury si můžeme odnést jedno: Svět, který nám média pracně modelovala k obrazu elit, se v posledních pár letech výrazně proměnil. Proměnila se podstata kapitalismu, jež se samozřejmě kromě ekonomiky odráží také v postojích k lidským právům a k právům sociálním. Co platilo ve společnosti konzumní, rázem přestává platit ve společnosti "úsporné". Ta prohlásí řadu (do té doby stěžejních) věcí, činností a agend za nepotřebné, a klidně se je rozhodne zrušit. Nadnárodním korporacím to bezesporu vyhovuje. Neměl by se ale někdo zeptat také nás, občanů?

Vytisknout