Obyčejné (neúspěšné) lidi čeká splácení za přežírání úspěšných

25. 9. 2012 / Radim Hreha

Podle předsedy TOP 09 mohou za nízkou podporu jeho strany nepopulární reformy a stranické i vládní kauzy. "To tak bývá, že když člověk dělá nepříjemné věci, není populární. My jsme před volbami upozorňovali občany, že musíme šetřit. Každý ale očekává, že se bude šetřit u někoho jiného, ne u něho," řekl Schwarzenberg. Jeho slova záhy upřesnil místopředseda TOPky Miroslav Kalousek.

Na semináři strany v Kaiserštejnském paláci v Praze Kalousek vysvětlil důvody šetření takto: „ Prožrali jsme to, proflákali. Zlaté časy v Evropě skončily," uvedl ministr financí a pokračoval: „Bez zvýšení daní nejsme schopni dělat konzervativní politiku." Podle Kalouska existuje i socialistická alternativa: "Že by to měli zaplatit zlí fabrikanti a banky. Ale to by stejně nakonec dopadlo na obyčejné lidi v ceně elektřiny a bankovních služeb. Žádní jiní než obyčejní lidé tady nejsou," vysvětloval.

Nejvytrvalejší kariérní top politik po roce 1989, permanentně podezíraný z korupce na všech postech, na nichž spolurozhodoval o čerpání miliard z veřejných zdrojů, se však za „obyčejného člověka“ jistě nikdy nepovažoval. Nicméně, mezi svými soukmenovci není osamocen. Obyčejným se necítí ani kníže Schwarzenberg přesto, že veřejnost přesvědčil o morálních slabinách šlechty, v případě, že jde o majetek. O neobyčejném - pokryteckém uplatňování ústavního principu presumpce noviny dalšími členy vedení strany ani nemluvě.

Termín obyčejní lidé používají politici ve snaze oslovit masy. Levicoví politici mají na mysli zaměstnance, kteří jsou odkázání na zaměstnavatele. Na koho cílí konzervativci, když jejich filosofie je odvozena od podpory vynalézavosti neobyčejných lidí. Vždyť kdo z úspěšných se cítí „obyčejným“? A to nemluvě o tunelářích všeho druhu i aktérech mafiánského kapitalismu. Topkonzervativci zřejmě cílí na všechny ostatní, které příslušníci establishmentu charakterizují jako „neúspěšné.“

Neúspěšné i proto, že je čeká splácení za přežírání úspěšných.

Mzdy, odbory a sociální politika
Vytisknout

Obsah vydání | Středa 26.9. 2012