Nevládní organizace vyzývají Británii k vyšetření vývozu toxického odpadu

26. 9. 2012

V noci 20. srpna 2006 nákladní vozy rozhazovaly v Abidžanu odpad, v jehož vyložení na skládku odpadu jim ve dne zabránili místní občané; zápach cibule a spálených pneumatik jim totiž prozradil, že náklad není v pořádku. Černý kal obsahoval směs petrochemického odpadu a hydroxidu sodného. Toxická směs způsobila smrt patnácti osob a dalších sto tisíc obyvatel onemocnělo. Nemocnice byly přeplněny pacienty stižené úporným průjmem, bolestí hlavy, zvracením, krvácením z nosu, ale také popáleninami kůže a plic.

Kamiony patřily společnosti, kterou najala britská společnost Trafigura obchodující s ropou.

V posledních třech letech Amnesty International a Greenpeace prováděly rozhovory s oběťmi, lékaři a řidiči vozů. Výslednou zprávu organizace zveřejnily 25. září. Vyzývají v ní britskou vládu, aby zahájila vyšetřování činnosti Trafigury v této kauze.

Odpad vznikl na moři, když Trafigura rafinovala nekvalitní benzín na palubě lodi Probo Koala. Ta pak odplula do Nizozemí a náklad vyložila - avšak vedení Trafigury zjistilo, že náklady na likvidaci odpadu v Evropě by byly pro ni příliš vysoké, takže odpad putoval zpět na palubu a loď na Pobřeží slonoviny. Zda místní společnost nabídla zpracování odpadu za velice nízkou cenu. Víc vedení Trafigury nezajímalo.

V roce 2010 nizozemský soud odsoudil k zaplacení pokuty ve výši milionu eur za ilegální export vysoce toxického odpadu. Společnost také vyplatila odškodné zhruba třetině poškozených a dohodla se na vyrovnání s vládou Pobřeží slonoviny. Jenže Amnesty a Greenpeace ve své zprávě tvrdí, že Trafigura nikdy nebyla volána k zodpovědnosti za svou roli v celé záležitosti.

Audrey Gaughranová, která vede africkou pobočku Amnesty International, upozorňuje, že klíčová rozhodnutí padla na britské půdě, odpad byl exportován z Nizozemí a skončil na Pobřeží slonoviny; všechny tato země jsou signatáři mezinárodních dokumentů, které zakazují takovýto způsob nakládání s toxickým odpadem.

Organizace také zpochybňují vyrovnání Trafigury s vládou Pobřeží slonoviny, které zahrnuje klauzuli o poskytnutí imunity před vyšetřováním výměnou za finanční odškodnění. Podle Gaugranové se takové věci stávají, když je chudá země v krizi a nutně potřebuje peníze.

Společné vyšetřování obou organizací ukázalo, že žádná ze zemí figurujících v kauze nepřiměla Trafiguru zveřejnit informace o složení odpadu a možných účincích. Postižení v Abidžanu tak dodnes nevědí, zda jim nehrozí nějaké dlouhodobé následky.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Vytisknout