Inzerát na kulturu

12. 9. 2012 / Václav Dušek

Kulturnictví na našem minievropském velevýznamném plácku připomíná ajntopf. Vaříme z toho, co máme po ruce. I proto si může v paláci na pražském náměstí štrádovat lautr každej nedouk či vykuk, co kdysi neřekl pořádně ani muk!

Pustina ducha, až z toho jednomu naskočí husina. V posledních letech přehlídka a výkvět prostonárodního bezduší: křikloun oteklý krevnatý nejapný, nedouk pilný vyhaslý, mamina dobračka kvedlačka...

Kultura zrasovaná amatérskými manažery žaluje v uličkách hanby! Křupanské metody spíše se hodící na jatka, na porážku, zabydlely se nám v místech, která mají znamenat výkladní skříň kulturnosti příslušného národa, jenomže... Zvyk je obnošená železná košile. Jako kdysi, že, přátelé. Kam s ním nebo s ní? Prskneš velehuby na finance, máš kasu na roky vybrakovanou, na vnitru nechají pozavírat slušné lidi, aby nepřekáželi rozvoji, na dopravě skončí země s povozy taženými volky, zdravotnictví, no nazdar, hřbitovních ústavů musí vyrůst jako hub po dešti... a tak dejme bytosti nezralé na kulturu -- ona ta kultura je stejnak velkej humbuk, umělec je každej druhej šklebeňour, památek jak máku na rozdávání za korunu, divadel naseto na čtyři pětiletky, galerie nacpaný obrazama od různejch mazalů, muzikanti a jejich orchestry samá vrzající velečina, herci věčně hladoví, tanečníci nemožní, filmy drahá hustota!

Kulturníci, jak by řekl jistě pan profesor Nejedlý, nám sešli do propasti nevzdělanosti! A tak čekejme, spoluobčané, že se v nějakém tom našem významném evropském plátku objeví inzerát: Shání se ministr, práce pomálu, zn. Hlásit se můžete ve Strakovce nebo na nádraží v Holešovicích. Požadované vzdělání -- malá násobilka, částečně psát a hovořit pačesky.

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 12.9. 2012