Nevyvážené srovnání Rath versus Bárta

18. 5. 2012

Původně jsem se zařekl, že se nebudu vyjadřovat, nicméně po sérii článků v Britských listech, které kritizují vyjadřování médií ohledně kauzy obviněného středočeského hejtmana Davida Ratha a staví se zjevně na jeho stranu, bych rád srovnal články nedávno minulé v kauze jiného obviněného, Víta Bárty. Ten dvojí metr je zde totiž naprosto zřetelný a má své důvody, píše Jan Neuman.

Posuďte sami, například převážná část článků ve čtvrtečních Britských listech nabádá k opatrnosti (Je Rath vinen, nebo nevinen?) , zpochybňuje verzi policie (Sprostý podezřelý) či přímo naznačuje, že se jedná o mediální lynč (Politik David Rath obviněný, ale přesto stále nevinný) . Jistě, kauza je jak blesk z čistého nebe a případ se zdá velice závažný a bude mít zřejmě dalekosáhlé důsledky pro celou politickou scénu. Ačkoliv se zatím známé důkazy zdají být jasné, je opravdu třeba míti na paměti, že obvinění či nepravomocné odsouzení může skončit i osvobozením dané osoby -- jak se již v minulosti několikrát stalo.

Nicméně jde o to, že žádné podobné články nebyly vidět, když se komentovala stále běžící kauza zatím nepravomocně odsouzeného Víta Bárty. Nikdo až na nepatrné výjimky nepsal, že se má počkat, jak celý proces dopadne a že možná bude Vít Bárta nakonec osvobozen. Naopak spousta článků se i v Britských listech (totálně zkorumpovaná média bulvárního proudu nepočítám) podobala těm, které mají i dnes v případu Davida Ratha jasno, například Boris Cvek přejal Kalouskovy argumenty a rovnou navrhuje, aby se díky soudu s Věcmi veřejnými přerušil jakýkoliv kontakt (byť souzeným nebyla strana VV, ale jen její bývalí členové) a významní představitelé ČSSD požadovali dokonce soudní zákaz činnosti a zrušení této strany. Zatím jsem neslyšel žádný názor, že by se měla přerušit komunikace se stranou ČSSD či ji rovnou zrušit, neboť kauza jejího středočeského hejtmana nepochybně zasáhla nejvyšší stranické pozice. Je tedy nasnadě, že se používá dvojí metr, ačkoliv ani tyto kauzy ve svých důsledcích nelze vůbec srovnávat.

Když si přečteme celý nepravomocný rozsudek v kauze Víta Bárty, zjistíme, že je téměř celý v jeho prospěch, jediné co se mu klade za vinu je, že "údajně" korumpoval poskytnutím bezúročné půjčky stranickým kolegům (ze svých peněz) za účelem toho, aby příslušní poslanci údajně neremcali proti VV prosazovanému zdanění poslaneckých náhrad. Taktéž zjistíme nálezem soudu potvrzení toho, co členové VV již tvrdili od počátku - a totiž že poslanec Škárka a Kočí účelově a za pomoci vykonstruovaných důkazů naplánovali puč a Bártovo zničení (Škárka také dostal tři roky natvrdo nikoliv za přijmutí úplatku, jak se téměř většina lidí stále domnívá a ve srovnání s Bártou to kritizují, ale za falšování důkazů a podvodné jednání). Ani po skončení soudu nebyl v médiích žádný článek nabádající k respektování presumpce neviny ba ani vysvětlující celou kauzu.

Srovnejme Bártovu kauzu se současnou, kdy je zadržen hejtman Rath s krabicí se sedmi miliony korun evidentně z kriminálních zdrojů, následně je ve stylu filmu "Training Day" je nalezena pod podlahou domu zatčeného skrýš s dalšími třiceti milióny v hotovosti, vrcholový člen ČSSD pak po mafiánsku chodí s ostře nabitou zbraní a bojovým obuškem. To je přeci trochu jiné kafe než jakési svědectví naprosto nedůvěryhodných lidí jako je Škárka či Kočí, u kterých není do dnes jasné, kdy lžou a kdy pouze zkreslují.

Problém je v tom, že dr. Rath je členem významné levicové strany (byť jsem nenašel mimo rétoriky jeho jediný levicový čin) a pan Bárta odporně bohatý podnikatel, který prostě nemůže být přece čistý, zatímco na levicového politika to musel určitě někdo narafičit. Toto je běžné klišé u naprosté většiny populace a médií. Co na tom, že Vít Bárta jako jeden z mála zbohatnul na opravdovém podnikání a nikoliv na privatizaci státního sektoru či tunelování rozpočtu (oproti většině ostatních), titulu tuneláře se již asi nezbaví, byť dle informací jeho bývalá firma měla obrat ze státního sektoru pouhých 10%. Kdo si kde dnes přečte, že kauza byla zahájena a téměř kompletně vykonstruována deníkem (všechna ostatní média již jen pasivně přejímala jednou zveřejněné informace) na základě informací právě odsouzeného Škárky (např. ony jím upravované wordovské dokumenty s proslavenou digitální stopou či jakési pouze Škárkou potvrzené plány na ovládnutí světa Bártou) a to deníkem, jehož německý holdingový majitel vlastní též významnou stavební firmu, která bohatla na výstavbě nejdražších dálnic na světě? Oproti tomu ať dopadne soud s Davidem Rathem jakkoliv, určitě bude nemalé procento těch, kteří budou přesvědčeni, že se jednalo o komplot kohosi na jeho diskreditaci (ta pravděpodobnost sice existuje, ale je velice, velice malá).

Problém prostě je, že česká média jsou za prvé názorově ovlivňována investory a sponzory a za druhé jsou v honbě za senzací schopna využít téměř čehokoliv. K tomu připočtěte nekvalifikovanost převážné části redaktorů a dostanete současný stav. Na závěr bych ještě chtěl dát podobný případ mediální diskreditace, jako zažil pan Bárta - a to byla kauza pana Paroubka. Ať ho máme rádi či ne, štvanice, která zasáhla i jeho rodinu a zejména manželku, byla opravdu nechutná a je vidět, že pokud určitá část médií dostane volnou ruku a navíc odměnu, je schopná téměř čehokoliv.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 18.5. 2012