Za co?

16. 5. 2012 / Michal Vimmer

Kde se vzalo takové všeobecné nadšení nad zatčením doktora R? Jednoduchý rým, že ho nikdo nemá rád, je sice velmi výstižný, ale nevysvětluje, proč vlastně všem tolik vadí. Svazácký kazatel Leschtina se dokonce včera v ČRo nechal slyšet, že jde o (zatčení Dr.R) "nejvýznamnější událost od Listopadu." Opravdu je Dr.R. ten nejhorší padouch ze všech?

Sněmovna Dr. R. neprodleně zbavila imunity, nesmlouvavě a bez odkladů dávají od doktora R. ruce oranžoví a vládní strany se samozřejmě radují, jak socdem odhaluje svoji pravou zkorumpovanou tvář. Jde to ráz naráz, rychleji než kdykoli před tím, když měl nějaký ten doktor v politice problém - ať už se jmenoval Čermák, Macek nebo Bém - a řada jiných. Ani s doktorem Bartákem to nešlo tak hladce. Jistě, nikoho z nich nelapili se sedmi melouny v náručí.

Takže na doktory, kteří utopili v IZIPu nějakou tu miliardu, jak se nedávno usnesli na vládě i ve VZP, se želízka ani nechystají, i když po nich a jejich úžasném projektu nezbyde vůbec nic - na rozdíl od Dr.R. Proč? Asi to mysleli dobře. Ale jak víme, že Dr.R. to myslel jinak?

Jisté je jedno: Dr.R. není v kolektivu oblíben.

Problém Dr. R. je v tom, že nadprůměrně inteligentní Dr.R. je bohužel o dost chytřejší, než standardní český politik, což dával při každé příležitosti veřejně najevo. O svém pohrdání českými pravicovými politiky sepsal , o svých soudruzích ("přátelích") z oranžády sice zatím hanopis nevydal, ale jestli ho už nemá v šuplíku, zkrátí si jeho tvorbou dlouhé chvíle ve vazbě.

Vysoká inteligence je sice evoluční výhoda, ale ne za všech okolností. V české politice je spíš na překážku. Na české politické poměry je potřeba hlavně dobré trávení a ovládat některé sociální dovednosti, které Dr.R. doma ani na medicíně nepochytil.

Dr. R.na své pouti českou politikou (ODS, nějaké to SD-LSNS a ČSSD) poznal hodně vlků, ale vytí (tzv. stranická disciplína, aneb umění držet hubu a krok, v pravou chvíli podržet dveře, tašku aj., pochlebovat a podlézat vlivným) mu pořád ne a ne a nejde. Na to je příliš ješitný, pyšný, netrpělivý, příliš zaslepen leskem vlastní výjimečnosti v tom marastu, kterým se brodí.

Kdyby si vzal příklad z takového Bursíka, nemuselo to takhle dopadnout. Jako Dr.R., také politik nové generace Bursík několikrát vyměnil politický kabát (OH, LSNS, KDU-ČSL, SZ), i manželku, ustál nějakou tu aféru, avšak na rozdíl od Dr.R., který v politice zrovna končí, Bursík se do politiky vrací.

RNDr. Bursík, na rodzdíl od Dr.R., to s lidma v politice umí.

Zdánlivě nejtrapnější na pádu Dr.R. se zdá být odhalené pokrytectví bojovníka proti zlodějům a korupčníkům.

Otázka potom je, jestli je U Nás vůbec vůlbec možné sedět ve vysokém křesle a nezadat si.

Pokud je celá hra na přerozdělování zdravotního pojištění, neřku-li cirkus s utrácením anonymních eurodotací systémově založená na tom, že VŠICHNI KRADOU a záleží jenom na tom, komu kolik uvízne za nehty -- není za takto daných pravidel logické snažit se o to, aby to byly NAŠE NEHTY?

Nehty důveryhodných, spolehlivých, známých, zasvěcenců, spojenců a příbuzných?

Za těchto okolností tak problematická osobnost, jakou je Dr.R., nemohla svůj boj vyhrát.

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 16.5. 2012