Základní registry, aneb jak vyhodit miliardy oknem

16. 4. 2012

Novela základních registrů, schválená Senátem, zavádí řízenou distribuci rodných čísel a dalších osobních údajů, píše Petr Říha ze sdružení Egonov.

Základní registry vstoupily 1.4. do zkušebního provozu. Tento informační systém je krásnou ukázkou toho, jak je možno zde úředním postupem zabít dobrou myšlenku. Ty dobré myšlenky byly následující:

- Lidé v České republice již nebudou ocejchováni jako krávy číslem, ale každá státní evidence bude mít svá vlastní čísla. Takže nebude možné přes jediné rodné číslo propojit zdravotní záznamy, trestní minulost, majetkové poměry a další údaje příhodné k vydírání, vyhrožování a nátlakovým akcím.

- Osobní údaje jako datum narození, jména a narození rodičů a podobně budou jen v základním registru a ten je poskytne jen tomu úřadu, který na ně má právo. Takže každý řadový policajt nebude vaším Velkým bratrem, který o vás může vědět vše.

- Státní evidence o občanech a firmách se tím zjednoduší a zlevní. Sníží se zbytečná byrokracie.

A teď se pojďme podívat jak to dopadlo.

Novela základních registrů schválená Senátem (tisk 314/2012) zavádí distribuci rodných čísel. Týká se to například zákona o památkové péči nebo o přestupcích. I další agendy budou rodná čísla evidovat. Přes rodné číslo bude tedy i nadále možno propojit téměř vše.

Kupujete, opravujete památku, nebo cestujete třeba s obrazem za hranice? Pak dostane nejen organizace památkové péče (kdo všechno to je?), ale i Kancelář prezidenta republiky nebo celní úřad údaje jako místo a okres vašeho narození, nebo i rodné číslo vašich rodičů. K čemu je pro památku důležité, ve kterém městě jste se narodili? Slouží to pro rozhodování úředníka, anebo spíše k tomu aby on mohl být tím Velkým bratrem? Myslíte že máte reálnou možnost zjistit, kdo si o vás vyžádal informace? Nebo se dokonce bránit? Odpovězte si sami.

Prokazatelné náklady na základní registry činí již několik miliard. Tím nemyslím dodatečné náklady, jako byla úprava těch 187 souvisejících zákonů a přizpůsobení příslušných agendových systémů. Myslím tím přímé náklady, například výběrová řízení, u nichž byl již rok a půl předem známý vítěz a jména vítězných firem redaktor MF Dnes uložil u notáře. (Viz Zakázky na registry prošetřuje policie). A ve kterých byly vítězné firmy o 300 milionů dražší, než jejich poražená konkurence.

Kvůli základním registrům vznikl nový úřad, další úřady rozšířily svoji působnost, a na to samozřejmě potřebovaly další zaměstnance.

Mohli bychom se ptát i dále. Každý nezletilý občan je subjektem zákona o psech a popelnicích (no dobře, tak o místních poplatcích). K čemu však obecní a krajský úřad potřebují podle tohoto zákona rodná příjmení jeho zákonných zástupců? Podobné otázky bychom měli pro obecní strážníky, notáře, úředníky ministerstev a zastupitelských úřadů atd., kteří mohou chtít rodné číslo a mnohé další osobní údaje podle zákona o šíření audiovizuálních děl, o neperiodických publikacích, o ochraně muzejních sbírek, o obcích, o veřejných sbírkách, knihovního a tiskového zákona atd. Důvod se vždy najde.

Trochu mi to připomíná situaci, které jsem byl svědkem. Kancelář prezidenta republiky tenkrát významně zasáhla do výběrového řízení na IS Okresního úřadu v Hradci Králové. Řízení bylo vyhlášeno okresním úřadem. V tisku se o tom nepsalo téměř nic, ale Kancelář měla ze zákona přístup k přesným informacím. A toho se snažily zneužít některé firmy, aby záskaly konkurenční výhodu. Ale takhle, soudruzi, ten kapitalismus nevybudujeme.

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 16.4. 2012