Sedím za Romana Smetanu

26. 3. 2012 / Milan Daniel

Roman Smetana je rozhodnut to neudělat a vystavit se tak další sankci za přečin maření výkonu úředního rozhodnutí.

Ve věci olomouckého malíře tykadel podal autor tohoto článku, režisér Václav Dvořák a možná i někteří další občané ministrovi spravedlnosti Jiřímu Pospíšilovi podnět ke stížnosti pro porušení zákona. Ministr na tyto podněty zatím neodpověděl, nicméně stížnost může v souběhu se žádostí o přerušení trestu podat i po (nedobrovolném) nástupu Romana Smetany do věznice.

Paralelně s kauzou, která je z hlediska společenského ohrožení bezvýznamná, se minulý týden rozběhla kauza skutečného pachatele, tentokrát ovšem blízkého kamaráda bývalého pražského primátora za ODS Pavla Béma. Roman Janoušek, který vědomě zranil (a jen se štěstím nezabil) člověka a po činu utíkal, ovšem "spolupracuje" -- s vědomím toho, že v týlu se na jeho obranu tvoří tým určovaný mocí mocného kmotra, jehož koučování pražské radnice těsně předtím odhalily odposlechy. To ale není jen věc pana Béma a pana Janouška. Takhle funguje celý náš politický systém.

Nic jiného nechtěl říci svými tykadly a připomínkami na plakátech odsouzený Roman Smetana. Ale i my ostatní jsme odsouzeni k tomu, abychom v tomto systému trávili své dny. Co za této situace můžeme dělat?

Moc Romana Smetany je s každým, kdo se s ním ztotožní, větší. Záleží jen na nás, zda projevíme veřejně svou solidaritu.

Zkusme si to představit: kdekoliv si sedneme, sedíme za Romana Smetanu. Označme to místo samolepkou -- nejdete je ZDE na stránkách Přátel R. S. Ale můžete si vytvořit i úplně jednoduché, vlastní nálepky, stojánky, vizitky. Stačí, když na nich budou čtyři slova: Sedím za Romana Smetanu. Vědomá osobní demonstrace vsedě je to nejjednodušší, co můžeme udělat a nenechme se mýlit názorem, že je to málo.

Je to jen zdánlivě naivní. Čím víc laviček na ulicích a v pracích, sedel na kolech či motocyklech, sedadel ve vlacích, autobusech,  ordinacích, čekárnách, na nádražích židlí (včetně pracovních) bude obsazeno a označeno s vědomím, že se ztotožňujeme s filozofií člověka, který svlékl politiky do naha tím, že jim přimaloval tykadla, tím lépe pro naše společné vědomí. Najdeme-li takovou nálepku, bude to spojeno s vědomím, že tady už seděl někdo, kdo je as námi na jedné vlně.

Řekněme to s Romanem Smetanou, ale každý za sebe -- lidi, z nichž nám je špatně, nechceme. A jejich "demokracii" taky ne.

Vytisknout