Zvedly se stovky rukou, lidé zkoumali bankovky proti osvětlené scéně a zjistili, že jsou na nich přislušné nefalšované vodotisky. Ani čich nenechával nikoho na pochybách. Byla to nenapodobitelná, lákavá vůně čerstvě natištěných peněz. Obecenstvo zachvátila radost, kterou později vystřidal údiv. Ze všech stran zaznívalo slovo "ruble", ozývaly se výkřiky a veselý smích. Někteří diváci už prolézali uličkou a šátrali pod sedadly. Jiní stáli na křeslech a snažili se v letu zachytit neposedné, rozmarné papírky. Milicionáři se tvářili rozpačitě a artisté nenuceně vykukovali ze zákulisí.

Z lóží se ozvalo: "Necháš ji! Ta je moje, letěla ke mně!" a jiný hlas odpovídal: "Nestrkej se, nebo do tebe taky strčím!" Vtom něco plesklo. Vzápětí se objevila v lóži milicionářská helma a kohosi vyváděli.