Nejde jen o školné! (Výzva všem akademikům)

27. 1. 2012 / Barbora Celá

Jistě si vzpomínáte na akci, při níž pražští studenti vyhodili z okna na ulici devadesát vodních melounů. Měly symbolizovat 90 milionů korun, které byly vynaloženy na již zmíněné návrhy. V nich jsou uvedeny zásadní změny, které by měly ovlivnit nejen životy vašich nástupců, ale i vás samých.

Zde jsou bodově uvedeny ty z nich, proti kterým se naše studentská obec chystá protestovat:

• 1. V budoucích akademických senátech by podle plánovaných záměrů neměla být zachována parita -- rovnoměrné zastoupení studentů i akademiků.  Studenti by zde měli zastupovat pouze jednu třetinu.
• 2. Každá firma si školí svoje odborníky, aby potom mohla z jejich vzdělání profitovat. Stejně tak si stát doposud platil vzdělání svých odborníků, aby v něm dobře fungovala ekonomika, zemědělství a další odvětví, která by podporovala hladký chod a dobré fungování státu. Nyní budeme nuceni si za svou odbornost, kterou státu už dnes v drtivé většině splácí absolventi dvakrát (svou prací pro jeho fungování a svými daněmi) zaplatit ještě jednou. Přitom právě dnes je svrchovaně nejisté, kam odvedené prostředky doputují.  
• 3. Půjčky uvedené v záměru zákona o finanční pomoci studentům jsou dvojího typu: na živobytí (2000 za měsíc) a na školné (10 000 za semestr). Vezmeme-li v úvahu, že většina studentů chce dosáhnout alespoň titulu Mgr./Ing., strávíme na univerzitě pět krásných let, ze kterých nám vznikne dluh 220 000 Kč, počítáno bez úroku. Dle předloženého záměru by úroky měl financovat stát, ačkoli podle odborníků je tento slib (který se paradoxně chystá dát "vláda rozpočtové zodpovědnosti"!) nesplnitelný. Z půjček, které budou poskytovat banky a garantovat stát, budou v případě, že absolvent nebude po dokončení VŠ dostatečně finančně ohodnocen, profitovat pouze banky. 23 z 26 akademických senátů českých veřejných vysokých škol včetně Univerzity Karlovy vládě doporučilo stáhnout oba věcné záměry a přepracovat jejich obsah. Dvě další doporučení se připravují. V úterý 24. ledna 2012 se sešel ministr školství Mgr. Josef Dobeš s rektory protestujících univerzit. Rektoři měli jediný cíl -- stažení věcných záměrů, na kterých se nedohodli. Místo toho je ministr seznámil s rozpočtem na příští rok. Po tříletém šetření se jim dostalo šokujícího vhledu do navrženého rozpočtu každé univerzity. Přijdou o 33% prostředků, což se v této souvislosti nedá vykládat jinak, než jako donucovací praktika, aby vysoké školy zavedly školné.

Tento vývoj má však i hlubší souvislosti, které by nás měly znepokojovat.

Akademická půda ze svých pramenů, jíž byly v evropském prostředí svobodné diskuze řeckých učenců, disponovala nezávislostí a zvláštní legislativou, a každý akademik, či člověk na ní pobývající, podléhal pouze její nezávislé legislativní a výkonné jurisdikci, které byly z důvodu zachování svobody myšlení na akademické půdě z podstaty vždy liberálnější, než státní a církevní. Odmítavým postojem ministra školství ke stanovisku českých rektorů je ohrožena AKADEMICKÁ AUTONOMIE, která byla v naší zemi zavedena už v roce 1348 a byla (počínaje rektorem Univerzity Karlovy Janem Husem) napříč dějinami vždy fenoménem, který českou společnost posouval dál. Kdo zná dějiny, ví také, že prvním krokem každého totalitního režimu (rekatolizačního, nacistického, stalinistického, normalizačního) byl vždy útok proti akademickým svobodám. Vyjádření českého prezidenta Prof. Ing. Václava Klause, CSc. (jehož studia, stejně jako studia ostatních zúčastněných a sympatizantů procesu oklešťování akademického procesu, byla v minulosti hrazena z veřejných prostředků), že veřejné vysoké školy jsou státní, a akt akademického odporu proti rozhodnutí státu je tedy nezodpovědný, svědčí buďto o základních mezerách ve vzdělání pana prezidenta, anebo o jeho spoléhání se na fakt, že dnešní česká vysokoškolská mládež nezná základní středoškolské učivo.

Vážení kolegové, je tomu tak doopravdy?

Akademický senát Univerzity Hradec Králové, který byl před třemi lety hostitelem setkání zástupců všech českých akademických senátů, na němž byl podepsán protest proti Bílé knize terciárního vzdělávání ministra Lišky, se nyní opět dostává do pozice, kdy je nucen vyjádřit svůj nesouhlas s principy, pomocí nichž se (tentokrát pod jinou hlavičkou) chystá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, dnes pod vedením Mgr. Dobeše, oklešťovat akademické svobody. O tom, kam může podobný vývoj vést, se můžeme dozvědět od kolegů z univerzit v Západní Evropě, s nimiž ovšem máme šanci své snahy o zachování akademických svobod zároveň  koordinovat. Vzpomeňme na příklad University of Glasgow, kde byl do funkce rektora dosazen (nikoli zvolen!) komerční manažer, který v tuto chvíli z důvodu "ekonomické nerentability" ruší zavedené katedry založené před tři čtvrti stoletím,  a glasgowská akademická obec, která byla v minulých letech zcela formálním shromážděním, narychlo nastudovává a osvojuje si svá stará zákonná práva a po letech o ně začíná bojovat. Výsledky protestujících glasgowských akademiků jsou nicméně ukázkou, že snaha přináší ovoce.    

Na únor 2012 je připravován protestní týden, v jehož průběhu by se na KAŽDÉ Z PROSTESTUJÍCÍCH UNIVERZIT měla připravit konference, která bude pravdivě informovat o tom, co se v jednání o věcném záměru zákona o vysokých školách a zákona o finanční pomoci studentům děje. Podrobnosti o průběhu těchto konferencí budou včas zveřejněny.

Přijďte -- podpoříte tím svou budoucnost i budoucnost těch, kteří přijdou po vás. Naše dveře by měly být otevřeny i pro širokou veřejnost, neboť věc zachování akademických svobod není nijak izolovaná od věci současného vývoje v naší společnosti.

Spíše naopak.  

Vytisknout