Křižovatka smrti: poslední naděje na rekonstrukci

19. 1. 2012

"Doufáme, že nové vedení města bude po letech přešlapování na místě považovat vyřešení této křižovatky za prioritu -- nejen vzhledem k její symbolice," říká Vratislav Filler z iniciativy Auto*Mat. "Při rekonstrukci tramvajové trati má být křižovatka kompletně přestavěna, zmizí vysoké obrubníky a rozšíří se zastávkový ostrůvek. Do projektu se podařilo začlenit přejezdy pro cyklisty, které umožní bezpečné odbočení z nábřeží vlevo do ulice Dukelských Hrdinů," dodal Filler. Iniciativa o projektu informovala nového radního pro dopravu Josefa Noska i primátora Bohuslava Svobodu a požádala je o garanci, že na křižovatce potřebné přejezdy skutečně vzniknou.

Vzhledem ke stavu rozpočtu hlavního města, který dlouhodobě zatěžuje výstavba tunelu Blanka, ale podle Fillera hrozí, že se bezpečnostní opatření z projektu rekonstrukce škrtnou a opět odloží. "Do křižovatky poté nebude chtít nikdo zasahovat dalších dvacet let," obává se Filler. Dodatečná úprava křižovatky by kromě toho přišla daňového poplatníka mnohem dráž než realizace bezpečnostních opatření v rámci plánované rekonstrukce tramvajové trati.

Přátelé zemřelého Jana Bouchala usilují od roku 2006 o umístění pomníku, na nějž existují návrhy Davida Černého a Krištofa Kintery. Původně vítězný návrh sochaře Černého však byl svou formou i v kompromisní variantě nepřijatelný pro dopravní policii, protože by řidiče nutil zpomalovat.

"Pokud se má konečně zajistit bezpečnost křižovatky, chtěli bychom v rámci její rekonstrukce vyřešit jednou pro vždy i letitou otázku Bouchalova pomníku," říká Vít Masare z Auto*Matu. Improvizovaně plní roli pomníku už šest let tzv. "ghost bike", bíle natřené jízdní kolo. Zejména v USA se používá jako symbol pro místa nehod, jejichž oběť zemřela při jízdě na kole.

Vzpomínková cyklojízda na Jana Bouchala a další oběti dopravních nehod v Praze proběhne ve čtvrtek 19. ledna. V 18 hodin odstartuje z náměstí Jiřího z Poděbrad, v 18:30 se zastaví ve Sněmovní ulici, v místě někdejšího Bouchalova pracoviště. Odtud se cyklojízda vydá po trase poslední Bouchalovy cesty. V 19:15 proběhne krátké pietní setkání pěších i lidí na kolech právě na osudné křižovatce nábřeží Kapitána Jaroše s ulicí Dukelských hrdinů.

Přílohy:

(1) Lednová cyklojízda s nadějí na změnu: ZDE

(2) Křižovatka na nábřeží Kapitána Jaroše je ukázkovým příkladem bariéry pro pěší. Ačkoli je klíčovou spojnicí mezi dvěma sousedními částmi města, svým odpudivým charakterem odrazuje od atraktivní procházky po nábřeží Vltavy.

Křižovatka mohla být již několik měsíců po nehodě Jana Bouchala mnohem bezpečnější, kdyby magistrát nechal instalovat nové dopravní značení včetně přejezdu pro cyklisty, fyzicky zúžil jízdní pruhy a provizorně doplnil světelnou signalizaci. V takové podobě pak mohla křižovatka několik let poměrně bezpečně fungovat až do své kompletní stavební rekonstrukce, která se plánuje nyní. Zavržení jednoduchých opatření a čekání na povolení celkové přestavby vystavuje už šest let zbytečnému nebezpečí další chodce a cyklisty.

Občanské sdružení Oživení, které řídil Jan Bouchal, navrhlo úpravu nebezpečné křižovatky na nábřeží Kapitána Jaroše už v roce 2004. Magistrát sice souhlasil a začal připravovat kompletní přestavbu, ale proces se vleče dodnes.

Za šest let od neštěstí Jana Bouchala se v nábřežní křižovatce změnil režim semaforů, přibyly betonové bloky v dělícím pásu a proběhl bezpečnostní audit. Při přecházení ale musí chodec dodnes třikrát čekat na zelenou, protože auta přijíždějí z různých směrů a semafory nejsou dobře seřízené. Cesta ze Strossmayerova náměstí na náměstí Republiky trvá pěšky kolem patnácti minut. Křižovatku na nábřeží však chodec přechází natřikrát a pokaždé čeká znovu na zelenou. Přejití může trvat i déle než tři minuty. Po celou dobu stojí chodec na úzkém ostrůvku mezi pěti automobilovými pruhy a tramvajovým pásem.

Srovnatelně nebezpečných míst má Praha desítky. Magistrát o problému ví a každý rok se na několika křižovatkách objeví technická opatření. Úpravy ale probíhají vzhledem k závažnosti problému pomalu. Přednost dostávají nákladná řešení před rychlými účelnými kroky. Magistrát by mohl na kritických místech prakticky okamžitě zúžit jízdní profil a instalovat bezpečnostní značení, které by donutilo řidiče zpomalit. K tomu není nutné ani stavební povolení, stačí jen vůle.

Příčiny nehod jsou vždy stejné. Špatná infrastruktura, podporující rychlou jízdu, se kombinuje s mentalitou mnohých českých řidičů. Prioritou města je průjezd co největšího počtu aut městem. Koncepce a vize rozvoje dopravy zcela chybí. Nelze se pak divit, že víc než polovinu obětí motorové dopravy v Praze tvoří chodci.

Vytisknout