Obama imperátor

9. 12. 2011 / Daniel Veselý

Ano, chápu, že je třeba věnovat bližší mediální pozornost ruským volbám a návštěvě ruského prezidenta v České republice, nicméně nikoliv z pozic, které zastávají naši novináři, jejichž mozek zamrzl někdy v roce 1984 v éře kremelských starců, kteří jeden po druhém skapávali, až přišel člověk, jenž si naplno přiznal, že ruská tragikomická habaďúra je u konce. Je pravda, že v českém prostředí zbylo ještě dost plivanců na Rusko, jehož režim se ale od předchozího, jednoznačně totalitního a represivního systému přece jen liší. Nejsem rozhodně přívržencem ruského režimu, jako nejsem přívržencem žádného mocenského aparátu, jehož vrozenou podstatou je útlak a jenž dusí svobody a přirozené konání svých poddaných. Avšak není na škodu podívat se na právě proběhnuvší ruské volby okem nezatíženým přes dvacet let trvající okupací.

Jak jednostranně vnímáme a pokrýváme dění v autoritářském Rusku, tak stejnou měrou ignorujeme tlustá břevna v našich očích, tj. dramatické ořezávání svobody ve vůdčí zemi (naší) euroatlantické civilizace (viz perex článku), jejíž výsady považujeme za natolik drahé, že se je snažíme vnucovat i ostatním, a to vesměs přes jejich vůli. Pokud vím, tak v českém prostředí o fundamentálním ataku na občanské svobody v USA psal snad jen redaktor BL Karel Dolejší. Navíc nezapomínejme na tradici zfalšovaných voleb v samotných Státech, když už s gustem peskujeme průběh voleb v Rusku.

Zákon č. 1867, o němž píši v perexu, samozřejmě ve Spojených státech u progresivních osobností vyvolal vlnu nevole. Právní expert a blogger Glenn Greenwald znovu zopakoval, že prezident Spojených států má právo autorizovat CIA k usmrcení osoby s americkým občanstvím, pokud je tato vládou považována za teroristickou hrozbu, aniž by s ní proběhlo regulérní soudní řízení. Prezident Obama této imperátorské výsady již využil, když nechal zlikvidovat ve Spojených státech narozeného islámského klerika Anvara Avlakího společně s jeho druhem, taktéž americké národnosti, proti čemuž vedle liberálních těles pobouřeně vystoupil dokonce i americký konzervativní Cato Institute. Greenwald už dříve uvedl, že Avlakímu nebyl dokázán žádný teroristický zločin před řádným soudem, z právního hlediska šlo tedy o nevinnou osobu: "Celý svět je bitevním polem a kdokoliv se může stát teroristou v minutě, kdy ho americký prezident za něj označí -- prezident je tedy zároveň jediným soudcem, jedinou porotou a nyní i samozvaným popravčím".

Vrátíme-li se k Zákonu č. 1867, jehož litera může kteréhokoliv amerického občana uvrhnout do vězení na dobu neurčitou, třeba i na doživotí, imperátor Obama musí tento zákon, který bývalý důstojník CIA a nynější politický aktivista Ray McGovern chápe jako reminiscenci na mimořádná opatření nacistů poté, co se dostali k moci, nejprve podepsat. Mám za to, že je celkem skandální, že se tomuto šílenému návrhu z dílny amerických plánovačů nedostává dostatečné pozornosti ze strany světových masmédií, či možná jen okrajově; tohle už doopravdy není malichernost, ale opatření, které může ze Spojených států vytvořit fašistickou diktaturu, kde si žádný občan nebude jistý, zda na něj napadne Černý Petr. Domnívám se, že proti této skutečnosti jsou i pochybné volby v Rusku poněkud slabým odvarem.

Imperátorské choutky Baracka Obamy a jeho udatné kamarily se projevují v reálných tragédiích, a to nejen na bitevních polích v Afghánistánu, stále ještě okupovaném Iráku, Jemenu, Somálsku, Ugandě či jižním Súdánu. Při nedávném útoku na pákistánské základny usmrtily americké vzdušné síly 24 pákistánských vojáků. Připomenu, že se tak událo v době, kdy jsou americko-pákistánské vztahy na bodě mrazu. Bezpilotní kampaň CIA v této zemi jen v průběhu vlády prezidenta Obamy usmrtila pár tisíc lidí, z nichž podle některých zdrojů šlo hlavně o civilisty, nedávná invaze speciálních amerických jednotek, během níž byl zlikvidován bin Ládin a několik jeho blízkých, rozšíření války v Afghánistánu na pákistánské hranice -- to vše jen sytí již tak ohromnou nenávist Pákistánců vůči USA, a to včetně civilistů, armádních i politických kruhů. Pákistán je zároveň jednou z nejnebezpečnějších zemí na světě vlastnící rychle se rozvíjející jaderný arzenál, který by se mohl ocitnout v rukách fanatických islamistů a způsobit tak masivní teroristické útoky třeba v Londýně nebo New Yorku, čemuž destruktivní politika Bílého domu dlouhodobě dodává grády.

Analytik a novinář Pepe Escobar ve svém aktuálním textu The Shadow War in Syria pro změnu píše, že útok na Sýrii by byl "strategickou výhrou, která by předčila Libyi" s tím, že "jeviště k útoku" je již připraveno. Libyjští rebelové se s pomocí NATO zbavili diktátora, který se vzepřel západním ropným koncernům a musel být proto odstraněn, i když za krutou cenu v podobě rozbombardované libyjské infrastruktury, desítek tisíc zabitých a dalších desítek tisíc zraněných, a jsou nyní připravováni na boj proti syrskému režimu prezidenta Asada pod hlavičkou NATO a GCC (Rada pro spolupráci zemí v oblasti Perského zálivu), jak míní Escobar. Ten také tvrdí, že šedou eminencí stojící za akcí proti Sýrii je Rijád, který představuje hlavního investora v Turecku a brousí si zuby také na Sýrii. Ne nadarmo chce Obamova administrativa brutálním Saúdům prodat zbraně a vojenské vybavení ve výši rekordních 60 miliard dolarů. Podle některých zdrojů už v Sýrii bojuje 600 libyjských rebelů bok po boku ozbrojené syrské opozice, kterým transit do Sýrie umožnil důležitý člen NATO - Turecko. Zbrusu nový protektorát US/NATO v Tripolisu zásobuje "syrskou osvobozeneckou armádu" ve velkém zbraněmi, jak zpráva dále uvádí. Nicméně toto vojenské dobrodružství postrádá posvěcení Rady bezpečnosti OSN, které by stejně bylo vetováno Ruskem a Čínou, a které navíc může přerůst ve skutečně tragický konflikt, a to větších proporcí než libyjský.

A na pomyslný konec přichází Írán, kde Spojené státy a Izrael s podporou Velké Británie a Francie vedou dlouhodobou státně-teroristickou kampaň. Válka proti této zemi podle novináře Seumase Milneho píšícího pro Guardian už začala a hrozí přejít v "globální bouři". Milne píše, že "skrytá podpora pro ozbrojené opoziční íránské síly vedla k širší kampani, při níž byli vražděni íránští vědci, prováděna kybernetická válka, útoky na vojenská a raketová stanoviště a usmrcení íránského generála mezi řadou dalších". K tomu připočtěme smyšlený plán, podle něhož měl Írán usmrtit saúdského velvyslance ve Washingtonu, drakonické sankce, jež režim ajatolláhů nikterak neoslabují na rozdíl od obyčejného obyvatelstva, jak tvrdí i stoupenci opozice, neustálý exorcismus íránské jaderné bomby z úst představitelů Bílého domu a Tel Avivu, vypuzení íránských diplomatů z Londýna -- a ze strany Íránu sestřelení amerického špionážního letounu v jeho vzdušném prostoru. Přes sveřepá obvinění amerických a izraelských představitelů aktuální zpráva Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) o íránském jaderném programu opět nepotvrdila, že by Írán vyvíjel jadernou zbraň. Někteří experti tvrdí, že otevřená a masivní invaze do Íránu by způsobila ještě větší regionální tragédii než v Iráku, kde je milion mrtvých, miliony válečných vdov a sirotků, 4,5 milionu uprchlíků a kde se následkem angloamerické invaze sedminásobně zvýšily teroristické aktivity.

Ale to jen tak na okraj k návštěvě ruského prezidenta v ČR, neférovým volbám v Rusku a arogantnímu buranství českého prezidenta.