Vulové mezi námi

8. 12. 2011 / Jiří Jírovec

Tuto číši čistého vína lil president do hlav studentů Ekonomické fakulty Vysoké školy báňské-technické univerzity v rámci svého výletu do Ostravy.

Podle Lidových novin prý president očekával, že studenty touto provokativní větou rozzlobí a vyslouží si pískot. Na akademické půdě ale sklidil potlesk. To vede k otázce, k jakým vulům a blbům tam vlastně mluvil. Možné je i to, že si, zatím zadarmo studující vysokoškoláci, prostě říkají, že po nich může přijít potopa.

Jistě, president Klaus je tak trochu jako Karel Infeld Prácheňský z Cimrmanova Záskoku. I ten sklízí potlesk, dřív než něco řekne.

Klaus přirovnával vysokoškolské studium k rohlíkům, které taky stát nedistribuuje zadarmo. No ona to samozřejmě není tak zcela pravda, protože životní minimum, rozdávané z peněz daňových poplatníků, jde většinou na ty rohlíky.

Představa, že by vysokoškolské vzdělání populace mohlo být ku prospěchu země jako celku, nikoliv pouze jednotlivých sobeckých absolventů, z Klausova myšlení kupodivu jaksi vymizela.

O vysokoškolském vzdělání se učeně mluví jako o investici. To dělá i president:

Ona to zase není tak docela pravda, protože vysoké školy nejsou soběstačné, takže do nich stejně jdou peníze daňových poplatníků. Společnost prostě investuje do svého lidského kapitálu a někdy to dokonce dělají i firmy, které poskytují stipendia. Lidský kapitál je ovšem zrůdný termín ze slangu společností, kde se přestalo mluvit o člověku. Je to jazyk některých ekonomů a novodobých kádrováků usídlených v odděleních Human Resources.

Kdybych přišel za čerstvě odiplomovaným absolventem kanadské university, který momentálně prodává trička a boty ve sportovním obchodě a ujistil ho, že svojí investicí 25 000 dolarů za školné zvýšil svůj lidský kapitál a uplatnitelnost v osobním životě (co to vlastně je?), tak bych se nedočkal potlesku, ale jadrného fuck off.

Pak je ještě otázka, kam investici umístit. Kanadská společnost v tomto směru poskytuje informace na úrovni brožůrek finančních poradců s rozesmátými tvářemi přešťastných investorů. Před časem byla publikována analýza, z níž vyplývalo, že v Ontariu bude masivní nedostatek učitelů. Mnozí studenti tedy investovali další tisíce do svého lidského kapitálu. S diplomem v ruce pak zjistili, že ta studie byla pravdivá jen z poloviny. Ze školství opravdu učitelé odešli do penze, ale noví nebyli zapotřebí, protože se zapomnělo na to, že ubývají děti a ruší se školy.

Bez solidních informací do začátku zůstávají řeči o zisku pouhými bláboly. Klaus mohl studenty upozornit na to, aby do studia investovali uvážlivě a zdůraznit že důležitější než diplom je, s kým se kamarádíte, s kým hrajete golf nebo tenis a s kým pijete u baru. A zda máte správný třídní původ. To jsou v klientelismu základní předpoklady uplatnitelnosti ve společnosti. Cožpak se z médií neustále nedozvídáme jak jsou lukrativní "místa nahoře" obsazována známými a nebo známými známých?

President mohl brojit proti klientelismu a parasitování, jenže přece si nebude kálet do vlastního hnízda. Zbývá jen povzdech o kolik vyšší mohl být Klausův lidský kapitál, kdyby v jeho době bylo bývalo školné. Takhle nesou vinu za jeho lidský kapitál komunisti.

Vytisknout