Pět problémů plánu Merkelové a Sarkozyho na záchranu eura

7. 12. 2011

Za prvé, zdá se že plán závisí na tom, zda Evropská centrální banka bude ochotna oznámit, že je připravena financovat Itálii a Španělsko, pokud to bude třeba. To proto, že "Merkozy" plánují předejít další krizi tím, že každá země bude muset žít v rámci svých finačních možností, nebo čelit penalizaci. Než se však tato údajně optimistická vize případně uskuteční, někdo bude muset financovat rozpočtové schodky, jestliže investoři zůstanou skeptičtí. A ten "někdo" je ECB. Nicméně to by bylo pouze zakrytá sanace evropské periferie Německem. Vydržela by vládní koalice Angely Merkelové, kdyby se ECB stala skládkou bezcenných italských dluhopisů? Bude vůbec ECB souhlasit s takovou rolí, kterou jí status fakticky zakazuje? Kdyby banka zvýšila nákupy dluhopisů, ale popřela, že by byla připravena činit tak bez omezení, trhy by nevyhnutelně začaly testovat její odhodlání.

Za druhé, nečekejme, že navrhované změny v Lisabonské smlouvě budou Evropany obecně vítány. Předseda Rady EU Herman Van Rompuy v úterý zveřejnil svůj návrh mechanismů, které by mohly být uvaleny na neposlušné vlády. Zahrnují "vtíravější kontrolu národní rozpočtové politiky". Pokud by měli voliči šanci vyjádřit se v referendu, mohlo by to znamenat několikero odmítnutí.

Za třetí, větší fiskální disciplína toho mnoho nedosáhne, pokud eurozóna upadne do hluboké recese. V tom případě by se deficity naopak prohloubily. Plán Merkelové a Sarkozyho hovoří o růstu, ale neobsahuje detailní popis toho, jak ho docílit. Je Německo připraveno více utrácet, aby zbytku Evropy ulehčilo? Merkelová nic takového neoznámila.

Za čtvrté, řecký problém zůstal nevyřešen. Na Athény už byla uvalena nucená úsporná opatření, ale ke kýženému výsledku nevedla. Žádané redukce deficitu nebylo dosaženo. Podle některých analytiků ani 50% odepsání dluhu nepostačí k obnovení solventnosti a Německo se již patrně připravuje na vyhození Řecka z eurozóny - zřejmě během Vánoc.

Konečně za páté, plán neříká nic o rekapitalizaci bank v eurozóně. Před pár týdny tvrdil Mezinárodní měnový fond, že k odvrácení hrozby finanční stabilitě by bylo třeba 200 miliard euro. Bude nařízena rekapitalizace, nebo ne? Pokud by se tvrdilo, že není třeba další kapitál, protože dluh neřecké eurozóny je v bezpečí, vypadá to, že se argumentace točí v bludném kruhu.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Vytisknout