Zdražme Fšechno

24. 11. 2011 / Václav Dušek

Kdysi dávno před lety, kdy kraj luhů a hájů voněl dinosauří divočinou, sešel se všeústřední výbor vyvolených, aby projednal závažné rozhodnutí. Bylo třeba zdražovat! Budou se řídit abecedou. Od A je ananas -- zdražit, B je banán, zdražit; C je candát, zdražit; D je dýně, zdražit. Došlo se k písmenu F. A tu známý oblíbenec pekla, ideolog každým coulem, v hlavě cibulku místo mozku, křikl: zdražme fšechno, to je také od F. I stalo se a v podhradí kolovala říkánka: nemám ráda naši vládu, zdražila mi čokoládu!

V našem požehnaném století farmak zdraženo několikrát fšechno a ničeho se neděje, neboť máme demokracii a proto nám vládnou ti nejlepší z nás, lide zmámený svobodou ducha! K čemu si stěžovat, bolestíni, máme prášky na vše -- na bolest, hlad, hubnutí, na fungující orgány celkově, i na blbnutí a neblbnutí. Drahota průmyslu pitomin stoupá, dále se ale umírá! Spát, nespat, jíst, nejíst, toť otázka za milion.

Pamatuj, občane -- nemáme stejné žaludky ani vyměšovadla, natož milovadla, a proto se nediv, že vládní garnitura průměrných než zasedne k jednání, možná i během rozpravy o našem osudu, chodí k bohatému bufetu, cpe se, mlaská a nedá hubám zadarmo žrát! Někteří se naduli sádlem i větry, leckterý fešák je výstavní jateční kus, dáš mu do huby citrón a může jít za model do řeznické výlohy. Z cizího se dobře chroupe, příteli občane.

Demokracie bez hojnosti je bezcenná a neudržitelná. Chtěl bys být velký a máš ctižádost, leč chybí ti potřebná závislost, jak současně zní slova lady Macbethové. Vteřinoví hrdinové, mstitelé, pravdoznalci. Mít deset uší, všemi bych naslouchal vašim sladkým demokratickým lžím.

Přítulní zloději hlásí: zhaslo se na počátku stvoření demokratury... než v zemi zavládla spravedlnost. Kdo co odnesl, bratře, odnesl, kdo neodnesl, chyboval, protože spravedlnost je prodejná děvka!

Zdražujme, kušujme, tleskejme, radujme se dosyta a svobodně!

Ministerstvo sociálního zemětřesení je údajně divoká smečka, matný opál. Chorobná touha po činu v separé žene objevitele stále kupředu. Chozraščot podivínských hlaviček; společenská indolence -- malátnost absentujícího ducha. Nevšímavost, netečnost, lhostejnost, bezstarostnost, ďábelská podlost. Nestoudnost, hrubost, drzost, nafoukanost! Podnítit bližní k obavám, namluvit polopravdu, vnuknout zvrhlou myšlenku. Podněcovatel v nynějším stavu podává kódované informace. Obnovení předpotopního kapitálismu, humbuk; rozumové poznání -- nula. Měj lví pýchu! Nejeden ze současných činitelů se drží svatých slov: Nikdy jsem se nechtěl líbit lidu, vždyť co já dovedu, lid neschvaluje, a co lid schvaluje, nedovedu já!

Tytam jsou doby moudře meškat v záloze. Čas předstihne naše činy, strach z nás dělá slabochy, chlubné řeči nás hubí. Kdo přísahá a lže? Politický potěr vede zemi zaslíbenou a učí se prý za pochodu... kde jsem tohle už slyšel? Že by v revolučních časech dinosauřích změn?! Ztřeštěná bláhovosti! Tyran v rouše anděla nás uspává zpěvem páva okoralou ukolébavkou.

Zdražujme a jděme průvodem s mávátky z ručních granátů!

Lup si nech, byl právem uznán za výdělek! Klamat svět je lehké počínání. Malcolma poslyšte, zrádní hadi: Krále šlechtí spravedlnost, věrnost, míra, stálost, pokora, štědrost, vytrvalost, zbožnost, statečnost, trpělivost, slitování...

Chladný rozum, je -li jaký, pomůže nám pochopit situaci. Nezapomeňte: šplhat po společenském žebříčku bez zajištění může způsobit neúspěch.. Totožnost hledejte v přítomnosti či budoucnosti, minulost je prý brzdou pokroku a nahrává zneuznaným a neschopným. Pozor na puritány. Sociální džungle jich je plná. Pole konfliktů, jaká spravedlivá odměna pro vítěze. Respektovat svobodu druhého vyžaduje pokoru, nic není definitivně získáno navždy. Spouštěcí mechanismy namyšlenosti zapnuty na maximum. Pozor, zdražovatelé a dutohlavci! Mizející optimismus je nebezpečným ukazatelem nesprávných kroků a rozhodnutí. Sláva našemu humoru, uvolňuje mysl. Pouť za štěstím neustává nikde na světě. Nový člověk stále v nedohlednu a nucené soužití etnik -- rozbuška!

Zdražujme a nelitujme vlastních peněz a škrtů! Pán nás vidí.

Otázka: Pokud bude vládnout lid, komu vlastně bude vládnout? Rovnost šancí je prokazatelná utopie. Jedinou úlohou státu prý je zajistit rovnost práv a šancí -- opravdu?! Státní zásahy pomáhají dynamickým desperátům. Popularita je modlou pro mnohé zoufalce. Z dobročinných aktivit mají užitek i lupiči. A kdo založí panenskou společnost, má zaděláno na Nobelovu cenu. Víry je nám třeba a ne jen činy. Kasty... prosím, být vyvolený, jistě, ale není to dědičné, roztomilí potkánci. Zdražit fšechno, je dobrý nápad pro mocné nemocné. Zadlužili jste nás královsky, a stahujete do naha bohovsky! Sláva vám, mudřořitci.

Zdražujme, kušujme! Ještě stále máme nadváhu. Ale, bratři, cožpak by se ministr Vondra v generálské uniformě, kdesi u Caricinu, na bílém hřebci nevyjímal, co junák či kozák krasavec nevypadající věru zle?

Zdražujte fšechno, u voleb vám fšechno spočítáme! Broučci nálevníci, hnidopyši. Strejčkové a tetičky, baráčníci, v cizích domovech! Hezké dny u voleb.

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 24.11. 2011