Poobědvejme uzené!

22. 11. 2011 / Karel Dolejší

Pan Ladislav Hinner myslím docela trefně popsal současný stav českého veřejného prostoru: Téměř všichni jsou naštvaní, leč málokdo se proti tomu snaží něco udělat; a pokud už náhodou i něco dělá, výsledek nakonec za mnoho nestojí.

Co však v dané souvislosti poněkud zaráží je představa, že za to všechno mohou média a že se to dá médii - snad, prý - také řešit.

Ale popořádku - přece právě v době, kdy čeští mediální konzumenti pravidelně konzumovali panem Hinnerem předepisované lahůdky, přesto skočili na špek Václavu Klausovi a jeho průhledným slibům o šíleně rychlém zbohatnutí celého státu. Proč bychom si tedy měli myslet, že tentokrát - kdyby hypoteticky došlo k obnovení některých diskusních pořadů ve veřejnoprávních médiích - by byl výsledek jiný? O čem svědčí neuvěřitelný úspěch marketingových kouzelníků, kteří prosadili strany jako TOP 09 či VV? Mohou za to jen média? Opravdu? A co takhle neuvěřitelná naivita, i po letech naprostá nepoučitelnost a snad doslova blbost? Ne?

Mohou média také za to, že když se demonstrovalo proti ožebračování invalidů, třikrát tolik lidí raději požadovalo legalizaci marihuany? Nebo to prostě spíše souvisí s prioritami české veřejnosti, k nimž nemají média nikterak přímočarý vztah?

A nakonec - recept, podle kterého bychom současný stav mohli překonat znovuzavedením některých diskusních pořadů do veřejnoprávních médií, poněkud připomíná postup, kdy hladovějícímu bezdomovci řekneme: "Víte, bylo by velice dobré, kdybyste si dal k obědu uzené". Proti takové radě ovšem nelze naprosto nic namítat (tedy pokud dotyčný nehladověl příliš dlouho); zůstává však stále otázkou, jak by se jí vůbec mohl řídit, jestliže jeho problém spočívá mimo jiné právě v tom, že o možnost poobědvat uzené zcela přišel.

Chápu že návody na to, jak udělat z rybí polévky pokleslého veřejného mínění opět akvárium, neleží nikde na povrchu a těžko kde sehnat nějakou užitečnou radu. Zajisté souhlasím s tím, že by mediální bezdomovci mohli a měli občas poobědvat třeba uzené. Otázka ale je, jak toho vlastně dosáhnout. A nikoliv nepodstatná výhrada zní, že ani to by zjevně věci nevyřešilo...

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 22.11. 2011