Magore, máš hlínou ruce svázané

24. 11. 2011 / Milan Kohout

Po smrti Ivana Jirouse Magora se vyrojila řada článků a mailů, které se snaží zbaběle zpochybnit, zesměšnit a pošpinit jeho přínos české i světové společnosti.

I když jsem učíval v Bostonu umění českého undergroundu, nebudu zde budovat nudný a nezáživný diskurs na jeho obranu, protože mě to unavuje. Ale nasranost na tyto myšlenkové zbabělce mně nedá a alespoň pár slov napsat musím.

Já beru Magora jako člověka, který byl už před léty duchovním předvojem dnešních hnutí "Occupy". Byl jeden z prvních, který instinktivně vycítil, že když je něco špatného se samotnou podstatou celého systému, tak jakákoliv spolupráce a vyjednávání s ním nemá naprosto žádnou cenu a nikam nevede.

Jím navržené řešení jako životní odklon k "paralelnímu polisu", který sám definoval jako "druhou kulturu", bylo geniální vizí, ke které se, dle mého názoru, po létech vrací dnešní odboj proti směšně totalitní kapitalistické demokracii, ze které už dávno demokracie vyčpěla a která je dnes ovládána uzounkou vrstvou finančních diktátorů.

Magor již tenkrát přišel s řešením, které se dokonale osvědčilo: Naprosto neparticipuj na něčem, co je v jádru smrduté a nereformovatelné. Odejdi od toho a začni vytvářet oddělený svět s jinými hodnotami. Pomocí nich se pak vysmívej světu "první kultury", vysměj se jejímu zoufalému tlaku a touze po absolutní kontrole, buď sám sebou a nic nepředstírej, neboj se osvobodit se, nepotlačuj žádné myšlenky a začni mluvit pravdu, jakkoliv někomu nepříjemnou a žij v duchu spolupráce a ne nikam nevedoucího a sebezáhubného soutěžení.

Když ale člověk vstoupí do takového svobodného prostoru, otevře se mu nekonečné množství možností, o kterých, svázán konvencemi prvních kultur, nikdy neměl ani ponětí. Jak snadno se pak může kritizovat každý jeho chybný krok ke svobodě a zapomínat na celkový ospravedlnitelný princip takového činu. Jak krátkozraké a omezené je měřit hodnotu takových kroků metrem "první kultury".

Jelikož žiju už půl života v Americe, tak stále více oceňuji bývalé Magorovo prozření a za jeho zprávu celé naší generaci si ho budu navždy vážit.

Když se usídlila první skupinka lidí před Wall street, symbol totalitního kapitalismu, hned jsem si vzpomněl na Magora. " Occupy Wall Street" je magorovský přístup k boji s věčně se opakující blbostí a zneužíváním moci jakýchkoliv společenských systémů.

Hnutí "Occupy" také vstupuje do "druhé kultury" a jakýmkoliv snahám o jeho vtažení do hry "první kultury" se zuby nehty brání a nechce s ním jakkoliv vyjednávat.To je totiž jediný způsob, jak nechat dnešní "první kulturu" totalitního kapitalismu, aby se sama zahltila svoji omezeností a touze po nadvládě, jak se tomu stalo i v případě totalitního komunismu.

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 24.11. 2011