Kolaps banky Dexia a evropská finanční krize

7. 10. 2011

V méně závažných případech příliv vládních peněz obyčejně postačuje k udržení banky nad vodou do doby, než normální ekonomický růst pomůže regenerovat její finance. Jenže růst v Belgii byl od roku 2008 jen průměrný a Dexii se nepodařilo zbavit se problémů způsobených špatnými aktivy.

V přiměřených případech vlády přebírají určitý podíl akcií banky, dosazují vlastní zástupce do správních rad a nuceně je restrukturují. To už se v Dexii také stalo. Po sanaci v roce 2008 je vlastněna převážně různými vládními subjekty ve Francii a Belgii.

Jenže po restrukturalizaci nenásledovalo to, co by bylo považováno za normální průběh celého procesu. Obvykle dojde k zásadním změnám ve vedení a politika banky je přizpůsobena odstranění chyb, které zapříčinily problémy, tak aby nemohlo dojít k recidivě. Dexia však není normální spotřebitelská nebo obchodní banka. Většina jejích obchodů obsluhuje různé části belgického státního aparátu.

Takže když v roce 2008 tyto entity převzaly nad Dexií kontrolu, místo toho, aby podporovaly zvýšení podílu úvěrů pro soukromé podnikání, což by snad mohlo vylepšit její bilanci, naopak podporovaly další nákupy vlastních mrtvých aktiv, které jim umožnily velké deficity, jež by si jinak nemohli dovolit. Takže sanace Dexie vlastně pouze posílila špatnou politiku, která banku uvrhla do problémů.

Poslední možností je nějaký způsob zrušení Dexie - obvykle je banka rozdělena na části, z nich některé drží hodnotná aktiva a jsou schopny najít kupce. Ty které drží aktiva špatná jsou však postupně rozprodávány za zlomek ceny. A právě to je jediná možnost, která v případě Dexie zbývá. Jenže i v tomto případě jsou na obzoru různé problémy.

Za prvé, každý prodej dobrých aktiv v současném prostředí by nevynesl to, co lze považovat za plnou tržní cenu. Evropa se právě nachází ve slabé recesi a evropské banky zatím nebyly ochotny půjčovat si navzájem mnoho peněz, tím méně přebírat aktiva zkrachovalé banky v jednom z nejzadluženějších evropských států. Což znamená, že ztráty, které bude muset stát absorbovat, budou mnohem větší, než jaké by byly za normálnějších okolností.

Za druhé, Belgie tak jako tak nemá peníze na zaplacení ztrát "špatné banky" vzniklé z Dexie. Belgický dluh už dosahuje 100% HDP a země má i za normálních okolností problém s tvorbou kapitálu, o sanaci tak velké instituce, jako je Dexia, ani nemluvě. Navíc za normálních okolností by Belgie peníze hledala právě u Dexie, což samozřejmě už není možné. Takže finanční zátěž spojenou se sanací Dexie ponese pouze samotná Francie. A to z dlouhodobého hlediska bude Belgii stát ještě více.

Za třetí, protože Dexia má kapitál dosahující pouze jedné šedesátiny aktiv (pro srovnání, Lehman Brothers dosahovala jedné třicetiny), a protože 35% podíl už vlastní stát, tato banka utrpí mimořádné a mnohem větší než normální škody.

Dexia vlastní aktiva v hodnotě přes 500 miliard euro a 20 miliard tvoří vládní dluhopisy Portugalska, Itálie a Řecka. Konzervativní odhad by tedy tvrdil, že sanace Dexie bude stát belgickou vládu zhruba 30 miliard euro. To by ovšem už postačovalo k tomu, aby státní dluh Belgie vzrostl na úroveň 110% HDP, čímž by se značně přiblížila situaci, v jaké se teď nachází Itálie.

Za čtvrté, Dexia byla hlavním zdrojem financí pro belgickou vládu - a tento zdroj vyschl. Belgie si tedy bude muset na mezinárodních trzích najít jiný způsob financování - nejen kvůli sanaci Dexie, ale také k pokrytí běžných výdajů. To je pro vysoce zadlužené státy s málo kompetentními vládami stále těžší, a Belgie se určitě nachází na tomto seznamu potížistů. Země je více než 480 dnů bez vlády a premiér v demisi se v září rozhodl odejít. Sečteno a podtrženo, Belgie je sama velice blízko potřebě sanace státních financí...

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Vytisknout