Zástupný problém Šumava

8. 8. 2011 / Boris Valníček

Současná celonárodní diskuze o kůrovci na Šumavě a kácení-nekácení napadených stromů zaměstnává spoustu lidí a institucí. Přitom se jedná o vcelku běžnou situaci, jaká se může kdykoliv a kdekoliv vyskytnout a vyvolat současně opatření k jejímu zvládnutí. Přitom se jedná o kalamitu nesrovnatelně menší, než byla třeba invaze bekyně mnišky po prvé světové válce, kdy byly zničeny lesy ve většině evropských zemí, včetně českých. Taková invaze škůdců je přitom procesem vratným, tj. po jejím odeznění a likvidaci je možné obnovit porosty výsadbou tak, že výsledek bude stejný nebo i lepší než před kalamitou. Příklad máme v Jizerských horách, kde byly lesy zničeny emisemi elektráren v NDR a Polsku, a po provedené asanaci a výsadbě tam dnes jsou lesy jako před kalamitou.

Pokud se jedná o Národní park Šumava, tam je především třeba sesoustředit se na další vývoj, kdy by mohlo dojít na dočasných holinách k výstavbě hotelů, rekreačních zařízení, lyžařských středisek a tím skutečně Národní park likvidovat. Prvořadým úkolem po likvidaci kůrovcové invaze by měla být nová výsadba, provedená tak, aby nevznikla zase smrková monokultura, ale zdravý smíšený les. Tak je třeba současnou situaci chápat-jedná se o vratný proces, jeho výsledkem po určité době bude opět zalesněné území, kde následky současné situace nebudou znát.

Našim ekologickým aktivistům je nutno důrazně vyložit, že své akce by měli zaměřit především na procesy nevratné, jako je třeba nekončící likvidace zemědělské i lesní půdy, kdy na nejlepších pozemcích se budují gigantické podniky (viz Ovčáry u Kolína, nebo Nošovice --Hyundai), a ohromné plochy skladišť (Říčany aj. ), i nová sídliště mimo město (Jesenice), kdy ve jménu svobodného podnikání a soukromého vlastnictví dochází k ničení krajiny České republiky.

Stejně nevratnými procesy je těžba všeho druhu, ať už je to uhlí v záp. Čechách, sklářské písky v Českém ráji, pískovny v jižních a středních Čechách, štěrkové lomy a kamenolomy, a v poslední době i větrné a sluneční elektrárny a projekty přečerpávacích elektráren ve zdejších horách. Tam všude je nebezpečí, proti němuž je třeba rázně vystupovat, chceme-li, aby našim potomkům tato země zůstala aspoň zčásti tím "zemským rájem na pohled".

V porovnání s tím vším je současná "bitva o Šumavu" skutečně jen zástupným problémem, zastírajícím daleko vážnější otázky, včetně budoucího vývoje Šumavy a celého státu.

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 8.8. 2011