Prezervativ pro státní orgány a jejich úředníky

19. 7. 2011 / Jiří Baťa

Omlouvám se předem za vyjádření, ale nelze to nazvat jinak, než vyčůranost politiků. A ne obyčejná, je to vyčůranost vypočítavá, předem plánovaná. Je třeba si uvědomit, že tento zákon byl někým navržen a také někým schválen. Tedy, že jak předkladatel, tak ti, co jej schválili předem věděli, co činí. Vždyť to bylo především v jejich zájmu, vytvořit a schválit potřebnou ochranu, tedy "prezervativ", pro ochranu sebe samých (už ani poslanecká imunita jim nestačí). Ani před nákazou AIDS se neuchrání lépe, jako proti nezákonnostem, které politici páchají. A to je AIDS choroba smrtelná. Byť nelze považovat zákon o ochraně osobních údajů jako ochranu před smrtí, nicméně jim takřka "o život" jde. Vždyť některé skutečnosti, které jsou tímto zákonem chráněny, by je sice o život nepřipravili, ale o peníze (a o ty jde vždy "až" na prvním místě) zcela jistě. To kromě jiného.

Je to stejná vyčůranost, jakou se nám snaží současná vláda zdůvodnit své kroky v prosazování reforem. Vždy jsou jejich hlavním argumentem, že to dělají ve "prospěch občanů". Nelze sice popřít fakt, že i oni jsou občané (což by mohli jako důvod či obhajobu uvést v případě obvinění, že lhali), ale je rozdíl občan-politik či státní úředník a občan-zaměstnanec, důchodce, student, invalida apod. Jistě i při projednávání a schvalování tohoto zákona bylo v popředí hledisko ochrany osobních údajů nás, občanů. Že dnes o našich datech ví kde kdo a ještě si je dávají k dispozici mezi sebou, jaksi nikoho z politiků nezajímá. Pokud ovšem jde o jejich data, Bože chraň! Navzdory rozhodnutí Nejvyššího správního soudu! Co je pro ně státní orgán NSS? Nic! Zákon je zákon (je pro ně příznivější), a rozhodnutí NSS je pro ně vzduch. Ptám se: co je to "Správní orgán Úřad pro ochranu osobních údajů?" Je z pohledu jurisdikce nad NSS, že jeho pravomocným rozhodnutím opovrhuje?

Ačkoliv se jedná "jen" o zveřejnění příjmů státních úředníků, notabene placených z veřejných rozpočtů, tedy našich daní, nikdo po nich nepožaduje údaje, týkajících se jejich osob, případně majetku! Prostě zcela vypočítavě hrají na strunu osobních údajů a bylo by tomu zřejmě i v případě, kdyby byli dotazování na velikost obuvi či jaká je jejich oblíbená značka parfému.

Jakkoliv se to bude zdát s tímto nesouvisející, má to mnoho společného. Je to vládou připravovaný zákon o stávce. Zákon, který bude zcela jistě proklamován jako opatření ve prospěch stávkujících, tedy obecně občanů. Důvody, jak je naznačil ministr Drábek, jakoby měli usnadnit, zoficiálnit, upřesnit a konkretizovat záměr realizovat stávku, čímž by se ze strany organizátorů stávky snáze usnadnila realizace, neboť by prý orgány takovou stávku na základě potřebných znalostí dat se stávkou souvisejících, mohli snadněji akceptovat. A zde pozor! Nejde doslova o akceptování, ale "povolení" či "nepovolení" stávky! A o to především jde. Právo na stávku je sice dané Ústavou ČR, ale v rámci jistých okolností (k čemuž směřuje nový zákon o stávkách) by ji bylo možné také nepovolit, tedy zakázat!

Když už jsme u toho připravovaného zákona o stávce nebudu daleko od pravdy, že s tím bude spojeno nemalé administrativní řízení (jakási ohlašovací povinnost). V rámci tohoto řízení bezpochyby bude nutné uvádět řadu údajů, které se budou vztahovat na řadu lidí, orgánů, organizací a zcela jistě to nebudou informace povrchní. Ti, kteří o stávce budou rozhodovat, budou o organizátorech potřebovat znát co nejvíce informací, tedy dat, včetně těch osobních! A znovu se ptám: budou moci tito lidé, organizátoři, odmítnout poskytnutí svých osobních údajů s odvoláním na ochranu osobních údajů, jako to dnes činí státní orgány, ochraňující své úředníky před zveřejněním toliko jejich platů či příjmů? Pokud tak organizátoři učiní (odmítnou) předpokládám, že se dostanou do nemalých potíží kromě toho, že to bude prvořadá záminka k nepovolení stávky. V lepším případě o činění dostatečně velkých potíží, které by měly vést až k neuskutečnění stávky. Protože známe dobře, jak administrativní mašinérie dovede "zapracovat", má-li k tomu požehnání z vyšších míst!

Praktiky, které nám v mnohém mohou připomínat časy nedávno minulé, praktiky totalitního režimu, resp. StB. Vláda a pravicoví politici sice rádi buší na poplach v případě, že se někdo někde (kromě sebe samých) něčím podobným hodlá zabývat, ale že sama je praktikuje, si nepřipouští. Oni (politici, zvláště ti pravo-věrní) na to mají jiný názor, jiné kritéria, neboť oni to především potřebují. Protože mají moc, politickou převahu (ve sněmovně i na hradě), není pro ně problém "převálcovat" cokoliv, co jim stojí v cestě. Jednou je to nerespektování rozhodnutí NSS, protože je pro ně nevýhodné, jindy naopak podpora ÚS, protože jak víme, jejich důchody mohou být zohledněny jejich "zásluhovostí" (ta je už dnes přímo na pomník). Zkrátka, jak kdy se jim co hodí. Ba co dím, jsou ochotni uvést v platnost i zákon, který prezident odmítl podepsat! Opravdu, ale opravdu, demokracie jako vyšitá (na toaletním papíru)! Copak se s takovou demokracií dá rozumně pracovat? Stačí přitlačit a máte prst v ..., však víte kde!

Vytisknout