Talibáni objevili kouzlo hudby i technologie

18. 7. 2011 / Miloš Kaláb

Z Kábulu napsal reportér Hejratulláh Ekhtijár pro McClatchy-Tribune News, že pětiletý syn pana Dawlata Chána se stal hudebním fanouškem. Stále žádá svého tatínka, aby mu přehrával ze svého mobilu talibánské písničky a současně je zpíval. Chánovi žijí v provincii Nangarhar a kromě písniček mají na mobilu i video klipy. Talibáni, kteří donedávna hleděli na takové záležitosti s opovržením, jim nyní přišli na chuť. Vidí v nich prostředky, jak šířit vlastní názory. Daří se jim to a mladí lidé je začínají podporovat v jejich odporu proti vládě.

Talibánské písničky podporují lidovou představivost mnohem lépe, než to dokázala dosavadní protivládní propaganda. Vládě se nedaří vysvětlovat, že vůbec není pravda, že podporuje warlordy, že je prosáklá korupcí a nestydatostí a že vojska NATO zabíjejí obyčejné občany, provádějí domovní prohlídky a opovrhují islámskou vírou.

Pan Chán řekl, že má na svém mobilu asi 50 talibánských písniček a ty že jsou mnohem lepší než nesmyslná hudba, dramata a filmy v afghánské televizi a dodal: "Nepácháte hřích, když nasloucháte talibánským písničkám, ale pácháte hřích každou sekundu, kdy se díváte na státní televizi". Mnoho lidí by se domnívalo, že hudba asi nebude prostředkem Talibánů k ovlivňování názorů obyvatelstva. Jenže písničky opěvující přednosti islámu a afghánského vlastenectví byly už dlouho nejen povoleny, nýbrž dokonce šířeny talibánským rozhlasem "Hlas šárije".

Každý člověk uvádí odlišné důvody, proč sleduje talibánské videoklipy a poslouchá talibánské písničky - od prosté radosti z hudby až po určitý druh sympatií s Talibány. Klipy jsou dokonce rozšířeny mezi zaměstnanci místních vlád i mezi členy afghánských bezpečnostních složek, jejichž úlohou je bojovat proti povstalcům.

Člen Afgánské národní armády, který pochází z okresu Chogjani v provincii Nangarhar, vysvětlil, že hlavním důvodem, proč má na svém mobilu takové písničky, je to, že by mu asi zachránily život, kdyby náhodou padl do rukou povstalců: "Skutečnost je taková, že je mám na svém mobilu, aby mi případně zachránily život. Kromě toho není na nich nic špatného. Všechny zpívají o naší zemi nebo o islámské poezii. I my jsme dětmi této země a jsme také muslimy. Tak je tedy posloucháme".

Když se ptal reportér tohoto vojáka na jeho názor na videoklipy, které ukazují mladé lidi, jak se připravují na svou misi teroristických sebevrahů, dostalo se mu této odpovědi: "Ano, je to pravda, že existují písničky a klipy nabádající mladé lidi, aby bojovali a aby se připravovali na sebevražedné útoky. Neschvaluji je a docela bych byl rád, kdyby byly zakázány".

V jednom knihkupectví v Džalálabádu sledovali tři mladí muži talibánské video, v němž zpívalo malé dítě své mamince o tom, jak se odpálí v sebevražedném útoku a tak bude bojovat za afgánskou svobodu. Reportér se jich zeptal, co se jim na videu tak líbí a oni odpověděli, že hlas zpěváka. Když se ale reportér zeptal, co soudí o poselství, které video hlásá, totiž o cti bojovat proti vládě, jeden mládenec hněvivě poznamenal: "Proč se nás neptáte na to, jaký vliv má hudba, cizí filmy a televizní dramata? Jsou plné nemorálnosti a vedou společnost k rozpadu, vedou mladé lidi k tomu, aby zapomínali na svou zem, čest a kulturu, jazyk a dějiny".

"Talibánské písničky jsou tisíckrát lepší než afghánské televizní kanály", řekl mladík a dodal: "Děti této země za ni bojují. Jsou to naši bratři a my nasloucháme jejích písničkám bez ostychu". Takže tedy "Pějme píseň dokola, okolo stola, la la la, pějme píseň krásně, Talibán ji načne..."

Pan Ahmad Zía Abdulzaj, mluvčí provinčního guvernéra, řekl, že zatímco mají lidé svobodu poslouchat, co chtějí, úřady by daly přednost možnosti zabránit rozšiřování takové propagandy, která má za cíl přetáhnout občany na stranu povstalců. Uznal ale, že by to byl velice nesnadný úkol: "Tyto písničky a klipy jsou vyráběny a rozšiřovány potají. V Nangarharu není žádné středisko, o kterém bychom věděli, že se takovou činností zabývá. Naše bezpečnostní agentury se snaží šíření takových věci zabraňovat".

Zatímco se tedy Afghánistánem šíří talibánské písničky a videoklipy, několik set dobrých afghánských občanů se obává o své životy. O nich napsala pro Postmedia News paní Beatrice Fantoniová. Jsou to "tlumočníci", kteří pracovali pro kanadské vojáky - a tito vojáci nyní z Afghánistánu odcházejí. Aby jim zachránila život, rozhodla se kanadská vláda přijmout tlumočníky za své vlastní občany a usídlit je v Kanadě. Toho se jistě tito tlumočníci nenadáli, že se za svou službu nositelům demokracie stanou uprchlíky z vlastní země a že budou muset spojit svůj osud s národem, jemuž pomáhali v domnění, že budou na vítězné straně. Prvních 56 Afghánců už prošlo kanadským přistěhovaleckým procesem a jejich počet stoupne na 550. Tito tlumočníci pracovali v provincii Kandahár pro kanadské vojáky a úředníky, třeba i tak, že odposlouchávali telefonní rozhovory Talibánů a všechno hlásili svým kanadským nadřízeným. Do Kanady budou přijati jen ti tlumočníci, kteří pracovali po r. 2007 nejméně po celkovou dobu 12 měsíců. Kvalifikují se i vdovy a sirotci po zabitých tlumočnících a žádosti si mohou podávat až do konce letošního září. Vyřizování žádostí se zatím vleče pomalu z toho důvodu, že jsou neúplné a je nutné je doplňovat dodatečným vyšetřováním - a také proto, že se bezpečnostní situace v Kanadaháru zhoršila, takže se zhoršilo o vyřizování žádostí. Tento program není žádnou novinkou nýbrž se podobá programům, které nabídly Spojené státy, Británie a Austrálie tlumočníkům svých vojsk v Íráku.

Vytisknout