20. 6. 2007
Karmapa v PrazeV severních zemích se objeví člověk, nejvyšší duchovní přítel. Člověk, který ovládá největší osvícenou sílu, který má největší schopnosti, kterému budou naslouchat mnozí. Ponese jméno Karmapa "znalec tří časů" či "držitel aktivity všech buddhů". Kdokoliv uvidí jeho tvář, dokonce jenom jednou, bude vysvobozen ze svých zatemnění mysli.
Historický Buddha Šákjamuni, 550 let př.n.l. Jako věčný hledač oné metafyzické síly, jenž přesahuje hranice lidského uvědomění, jsem ani na vteřinu nezaváhal a zúčastnil se vrcholu pražské návštěvy duchovního vůdce jedné ze čtyř hlavních škol tibetského buddhismu Karma Kagju, současné inkarnace Karmapy - Thaje Dordžeho. Iniciace (řízená meditace), to slovo mi znělo v uších několik posledních týdnů den co den. Frustrován součastným stavem společnosti, kde materialismus drtí všechny duchovní hodnoty a bezbřehý konzum je nám podsouván jako měřítko normálnosti, jsem vzhlížel s nadějí k datu 17. června, kdy měla proběhnout v pražské T-Mobile aréně buddhistická iniciace pod vedením Karmapy Thaje Dordžeho. V potu tváře těžce vydělaných sedm set korun jsem za vstupenku vydal bez většího rozmyslu, píše Jan Smolák. |
Vnitřně jsem si tento výdaj ospravedlnil nutností zaplatit za určité pohodlí , jehož se nám hledačům osvícení v moderní hale dostane. Myšlenku, že celá dvoudenní akce skládající se ze dvou přednášek a samotné nedělní iniciace je jen čistě komerční záležitost sloužící k vylepšení domácího rozpočtu několika rádoby iluminátů, jsem radikálně odmítl a nadále odmítám. Ve chvíli mého příchodu byla střední část haly, kde normálně bývá hokejové hřiště, téměř zaplněna, pár set lidí sedělo v hledišti naproti improvizovanému pódiu. Velké množství atraktivních slečen a dam, které v šatech mnohdy opravdu letního střihu, jenž i po začátku uvodího odříkávaání mantry nadále korzovaly po celém sále, mě lehce odvádělo od plného soustředění na cestě k uvolněné mysli. Halou se začal nést zvuk jenž jasně oznamoval , že Karmapa přichází na scénu. Thaje Dordže (*1983) působil skromně a vyrovnaně, doprovod mu dělal rodák ze severní Evropy Lama Ole Nydahl - člověk s vizáží Stinga, jeden z mála plně kvalifikovaných učitelů meditace tibetského buddhismu pocházejících ze západu. Na úvod Karmapa nastínil, že samotná iniciace se bude skládat z jedenácti menších iniciací, po kterých přítomní získají duševní sílu na cestě k plnému osvícení. O překlad se velmi dobře staral Jakub Kadlec ze Společnosti Diamantové cesty. Během iniciace jsem se maximálně uvolnil, ale snad vinou mého zájmu o buddhismus z čistě filosofické stránky a absence jakékoliv praktické průpravy, jsem se nemohl stále dočkat onoho kýženého transcendentálního zážitku. Očividně jsem nebyl jediný, několik lidí v mém okolí bylo pohrouženo do hluboké meditace, ale většina se zúčastňovala jen z pozice diváků. Mnozí nezúčastněně psali sms nebo nervózně popíjeli energy drinky z bufetu v předsálí. Pomalu jsem začínal mít dojem, že tradiční forma předávání buddhistického učení není příliš uzpůsobena vnímání průměrného Středoevropana jako jsem já. Praktikující buddhista jistě namítne, že je to způsobeno pouze mou vlastní omezeností. Má pravdu. Nemohl jsem se však zbavit dojmu, že meditace ve stylu starého tibetského rituálu má minimální potenciál oslovit člověka nezasvěceného. Naopak meditace vedená duchovním učitelem typu Thaje Dordžeho oproštěná od zbytečného lpění na tradiční formě by ve výsledku měla na širší veřejnost mnohem silnější efekt. V naší společnosti je cítit absence duchovního rozměru schopného vnést do mysli každého z nás potřebný klid, vyrovnanost a pokoru, postrádáme hodnoty, které převáží současnou všeprostupující žádostivost, která už ze své podstaty nemůže nikdy dostát naplnění a předurčuje člověka k honbě za neexistujícím cílem, vytvářeným naší vlastní zmatenou myslí, nebo ještě hůř za cílem, který je nám podsouván někým jiným, sledujícím opět jen své osobní zájmy. Iniciace byla u konce, netroufám si hodnotit pocity ostatních, já cítil lehké zklamání. Závěrečná zdravice a poděkování za účast od Karmapy pro nejznámějšího českého horolezce a nepřekonatelného pěstitele vlastního kultu osobnosti pana Pavla Béma (pražský primátor a člen silně materialistické ODS ) je opravdu paradox. Halou se nesl potlesk. Z reprobeden zazněla výzva , že nyní může každý jít za Karmapou pro osobní požehnání, do té doby meditující lidé se během pár vteřin proměnili v dav, co silně připomínal zástupy čekající na slevu v hypermarketu, ti mrštnější neváhali podniknout krátký sprint. .... kdokoliv uvidí jeho tvář, dokonce jenom jednou, bude vysvobozen ze svých zatemnění mysli. Když jsem vyšel ven z arény a uviděl krásné slunečné odpoledne všude kolem, cítil jsem se opravdu dobře. "Netlačte se, na všechny se dostane..." hlas z mikrofonu uvnitř budovy usměrňující frontu čekatelů na požehnání jsem slyšel už jen z dálky. |