Účast v debatě není nijak omezená (snad jen kapacitou posluchárny), takže pokud chcete znát odpovědi na otázky, které trápí většinu uživatelů Internetu lepší příležitost se už asi nenaskytne. Prosím, vstup je volný!

Předseda ČTÚ už na otázky veřejnosti jednou odpovídal v on-line rozhovoru, který zorganizovalo sdružení SOS. Přepis otázek a odpovědí najdete na této adrese . Také Gabriel Berdár už měl tu čest dostat se do palby uživatelských dotazů krátkou dobu po svém nástupu do funkce ředitele ČTc. Jak odpovídal na uživatelské otázky? Podle našeho názoru dosti vyhýbavě, nekonkrétně a některé dotazy zůstaly nezodpovězené dodnes (posuďte sami, přepis otázek a odpovědí opravdu stojí za to). Ministr Mlynář zase komunikuje s uživateli prostřednictvím e-mailů (což jako uživatel oceňuji), na druhou stranu jsou jeho odpovědi často také málo konkrétní (ostatně toto je problém většiny politiků).

Protože se diskuse bude odehrávat na akademické půdě a titulů před jménem a za jménem zúčastněných by se člověk málem nedopočítal, máme důvodné obavy z toho, že se diskuse povede spíše v akademické rovině, místo aby se soustředila na konkrétní nedostatky a chyby v práci ČTÚ a MICR (ministerstvo informatiky) a na nedobrou pověst ČTc, kterou si Český Telecom získal především nezájmem o domácí uživatele a opožděným zaváděním nových technologií. Proto bychom si v následujících řádcích dovolili nastínit okruh otázek, které osobně považujeme za důležité a které jsou nejčastěji slyšet z úst českých uživatelů Internetu.

Zde je pár otázek. Dostanete na ně také odpovědi?

Nejvíce otázek by podle našeho názoru mohlo a také mělo směrovat na Ing. Gabriela Berdára ředitele ČTc. Jeho zastánci tvrdí, že se jedná o velmi schopného manažera, který změny v Telecomu myslí vážně. Jeho odpůrci (většina obyčejných uživatelů) mu vyčítá, nedostatečné personální změny na nejvyšších místech v ČTc, několik zjevných polopravd vypouštěných do médií a především to, že dosud nepocítili, že by Telecom nějak výrazně změnil svůj vztah k domácím uživatelům. Kdybychom tedy nebyli pracovně zaneprázdněni a mohli se zúčastnit debaty, zeptali bychom se asi na toto:

1) Několikrát jste v rozhovorech pro média uvedl, že ČTc by se do 2 let mohl stát "nejlepším" operátorem v našem regionu. Předpokládáme, že jste se nechtěl srovnávat s nejvyspělejšími státy EU, ale pouze s kandidátskými zeměmi. Když se budeme soustředit pouze na širokopásmový Internet, tak by uživatele jistě zajímalo, jestli sledujete také svoje konkurenty a máte přehled o rychlosti zavádění vysokorychlostního Internetu ve státech jako Maďarsko, Polsko, Estonsko, Litva nebo Slovinsko. Máme na mysli počet přípojek, které tyto státy mají, případně plánují a výši investic, které v tomto roce a v letech příštích plánují uskutečnit tamní národní operátoři. Pro úplný obrázek o aktuálním stavu DSL připojení doporučujeme k shlédnutí nejnovější údaje z 2. března, které najdete v  tomto článku.

2) Jak jste myslel své nedávné výroky, že ČR je jednou z nejlevnějších v Dial-up připojení ve špičce a vůbec nejlevnější mimo špičku? Máte pro veřejnost ještě jiné důkazy než několik postarších grafů OECD, do kterých ČTc přidal podle své vlastní metodiky vypočítané ceny za 10,20 a 40 hodin připojení. Podle hodnotící zprávy EK je totiž cena Dial-upu v ČR "ve špičce poměrně vysoká a mimo špičku relativně nízká". Tento výrok přesně vystihuje naší situaci. Doporučujeme vzít si do debaty kopii tohoto článku (kde se pokoušíme vysvětlit jak dospěl ředitel Berdár k názoru, že jsme nejlevnější v Evropě) a také poslední hodnotící zprávu EK .

3) Ačkoliv se debata točí kolem vysokorychlostního Internetu, ke kterému Dial-up rozhodně nepatří, přece jen s jeho rozvojem úzce souvisí. Téměř každý současný uživatel širokopásmového Internetu totiž začínal na vytáčeném připojení. V současné době má Telecom něco kolem 900 tisíc uživatelů Dial-upu. Již víc než měsíc ČTc provádí zkušební provoz paušálu na období mimo špičku. Jste ochotni v případě, že pilot bude úspěšný přejít na model účtování "FRIACO" který využívají všichni národní operátoři v EU, kteří nabízejí flat-rate Dial-up? Pokud ne, tak co vám v tom brání? Chápeme, že nechat si od operátorů zaplatit každou minutu je pro Telecom výhodné, ale ze skutečným paušálem to nemá nic společného. Nebo celý problém vidíte jinak?

4) Můžete vysvětlit uživatelům, jak jste došli k číslům 3 a 4,5 miliardy, které požadujete od státu a ČTc? Končí tím vaše požadavky, nebo budete vyčíslovat i ztrátu z předešlých let? Jakou vidíte naději, že bude stát ochoten zaplatit miliardy korun v situaci, kdy je státní kasa prázdná. Na koupi Eurotelu jste si museli půjčit, budete mít dostatek prostředků na investice do vysokorychlostního připojení. Například v Polsku se v průběhu příštích 2 let počítá s investicí v přepočtu ve výši téměř 4,5 miliardy Kč.

5) V posledních dnech pobouřila veřejnost zpráva, že Český Telecom pozastavil Eurotelu jeho plány na spuštění vysokorychlostního Internetu s využitím technologie CDMA v pásmu 450 MHZ, místo stávající hlasové mobilní sítě NMT. Proběhlo jednání mezi ministrem Mlynářem a vaším předsedou dozorčí rady Felixem, kde pan Felix mimo jiné uvedl:

"Práce na projektu CDMA stejně jako rozvoj ADSL pokračují a příslušné orgány příští týden rozhodnou o termínu a parametrech spuštění CDMA Eurotelem."

Tento slib však padnul 20.2.2003 a dodnes žádné rozhodnutí ohledně tohoto problému nezaznělo. Zvolí Telecom cestu, kdy nabídne trhu jak ADSL tak CDMA s tím, že si budou oba druhy připojení v některých oblastech konkurovat, nebo projekt Eurotelu zastaví úplně aby nekonkuroval ADSL, které je pro ČTc alespoň podle vašich slov prioritou?

6) Do ceny ADSL musí jeho uživatel zákonitě počítat i poplatek za telefonní linku. Vy si stěžujete na ČTÚ, že vás nutí zůstávat na regulovaných cenách ( jedná se o Home Standart, Mini a Zero). Tyto ceny však podle vašich tvrzení neodpovídají nákladům a nutí vás tak křížově financovat tuto ztrátu vyššími poplatky za volání a připojení k Internetu. V této souvislosti se mluví o částce 500 Kč. To by ovšem poněkud podražilo i ADSL. V případě, že by ČTÚ zrušil regulaci a povolil vám neomezený nárůst poplatku za linku, našli by jste odvahu skutečně tento poplatek zvýšit? V roce 2003 vám ubylo zhruba 72 tisíc linek. Předpověď odborníků pro tento rok je v důsledku přeřazení služby do vyšší sazby DPH ještě vyšší a hovoří se až o číslech 100-150 tisíc uživatelů. Nezbrzdilo by tedy navýšení poplatku za linku o cca 200 Kč rozvoj ADSL? Dokázal by zisk s ADSL pokrýt ztrátu vzniklou úbytkem počtu linek?

7) Ve státech s vysokou penetrací ADSL už několik let s úspěchem používají různé metody podpory rozvoje ADSL. Ve Finsku například existují rozdílné ceny pro město a pro odlehlejší lokality. Tam zavádí tamní operátoři Mini DSLAMs o několika portech. V Dánsku si je možné objednat ADSL z každé pošty prostřednictvím koresponďáku. V Anglii je pro každou lokalitu předem stanovený nutný počet zájemců pro zavedení ADSL a uživatelé mají dobrý přehled o tom kolik zájemců ještě schází. V Polsku zase s úspěchem od minulého léta praktikují ADSL na zkoušku, kdy má uživatel celý měsíc na odzkoušení služby za symbolický 1 PLN (polský zlotý). Uvažujete o podobných způsobech podpory rozvoje ADSL?

Porovnání počtu ADSL přípojek k 31.12.2003

(zdroj:Internet pro všechny)

Otázky pro ČTÚ

1) ČTÚ bylo hned při spuštění služby ADSL požádáno, aby vydalo rozhodnutí o "propojení". Uplynul téměř rok a stále jste žádné definitivní rozhodnutí nevydali. Nadále tak trvá stav, kdy alternativní operátoři jen ztěží můžou nabídnout jiné parametry služby ADSL, než jaké jim nabízí formou velkoobchodní nabídky ČTc. Jedná se především o rychlost a agregaci.

2) Jak se staví ČTÚ k žalobě Českého Telecomu o částku 4,5 miliardy Kč za ztrátu z univerzální služby. Český Telecom údajně investoval za předchozí roky celkem cca 120 miliard Kč. Vy některé náklady nepovažujete za oprávněné. Můžete uvést konkrétní příklady? Co například opakovaná výměna telefonních automatů? Nedávno přinesl server Mobil.cz zajímavý článek , který informoval o nehospodárné výměně tisícovek telefonních automatů v roce 2001 -02. Dovolíme si citovat:

"Až donedávna využíval ČTc přístroje typu BTC6511 Comet firmy Landis a Gyr, které však byly nahrazeny v letech 2001 a 2002 devíti tisíci kusy kartových automatů Ascom Proxim, pěti tisíci automaty Ascom Axelit na karty i mince a tisícovkou kartových přístrojů Ascom Exium s velkým displejem, které mají podle sdělení výrobce umožňovat přístup k internetovým službám (např. Wap). Z těchto budek ale dlouho nefungovalo ani odesílání textovek a elektronické pošty a wapový prohlížeč v nich není funkční dodnes."

Není to dobrý příklad nehospodárně vynaložených prostředků? Do kolika lokalit by šla zavést z ušetřených prostředků služba ADSL?

3) Nebylo by vhodnější povolit ČTc ať si sám určí výšku pravidelného měsíčního poplatku za linku a ať sám nese riziko takového kroku? Dnes kdy téměř každý občan ČR vlastní mobilní telefon, nebo ho snadno může získat kdyby chtěl, by uvolnění regulace v tomto konkrétním případě vyřešilo spoustu problémů. Možná by Telecom konečně pochopil, že další zvýšení měsíčního poplatku by pro něj znamenalo neúnosný odliv zákazníků.

Otázky na ministra Mlynáře

1) Má MICR nějaké páky na Telecom ve chvíli, kdy se ukáže, že v oblasti vysokorychlostního Internetu zaostáváme za okolními zeměmi a nedaří se nám tak dostát závazkům z plánu eEurope+? Nebo pouze čekáte na privatizaci ČTc a předpokládáte, že nový vlastník dostatečně rozhýbe trh s vysokorychlostním Internetem v ČR? Je možné, že i druhé kolo privatizace ČTc by skončilo neúspěchem nebo jste rozhodnuti Telecom prodat i "pod cenou" jenom aby přišli nějaké peníze do státní kasy a vláda se jednou pro vždy zbavila zodpovědnosti za ČTc?

2) Jaké jsou vztahy MICR s obdobnými úřady v jiných státech světa? Proč MICR nekomunikuje více se zahraničními organizacemi typu Point-Topic nebo Výborem pro informační společnost v EU ( Directorate General for Information Society). Možná by se tak předešlo situacím, kdy ČTc dodá těmto organizacím poněkud "nepřesné" údaje.

3) Vaše strana Unie svobody - Demokratická unie vydala svojí novou Koncepci podpory rozvoje vysokorychlostního připojení k Internetu. S textem, který zde uživatelé Internetu najdou nelze nesouhlasit. Koncepce má hlavu i patu a přesně popisuje současný stav vysokorychlostního připojení u nás a stav, ke kterému bychom se chtěli dopracovat. Zajímavé jsou i metody, které se zde navrhují. V příkrém rozporu s tímto velmi dobře zpracovaným dokumentem jsou však kroky současné vlády, případně konkrétně vašeho ministerstva. Jak jinak si vysvětlit například tuto pasáž:

"Další zlepšení legislativou může přinést povinnost přístupu k datovému toku (bitstream access) pro dominantní hráče."

Ministerstvo Informatiky pod vaším vedením už mělo možnost "bitsream access" do novely zákona zakomponovat minulý rok. Bohužel na poslední chvíli "bitstream" z novely vypadnul. Na místě je tedy otázka : Bylo to ze strachu před neschválením novely ze strany poslanců? Nebo je lobby ČTc natolik silná, že pokus propašovat bistream do novely byl předem odsouzen k neúspěchu? Zde si dovolíme čtenáře upozornit na některá vystoupení při projednávání této novely, zejména pak poslanců Římana a Schlinga ( celý článek ).

4) Kdy tedy veřejnost může očekávat legislativní změny, které umožní skutečný rozvoj vysokorychlostního připojení? Můžete už teď z jistotou říci, že nový zákon bude "bitstream access" obsahovat?

5) K vysokorychlostnímu připojení samozřejmě nepatří pouze ADSL ale i bezdrátové připojení (Wi-Fi) nebo kabelový Internet. Jaké konkrétní kroky ministerstvo připravuje na podporu, těchto alternativních zdrojů připojení. Sám jste připojen pomocí bezdrátových technologií. Sdružení Internet pro všechny například vytvořilo rozsáhlý seznam bezdrátových sítí s poměrně obsáhlými informacemi o každé síti (v současné době obsahuje 75 sítí). Nemohlo by například vaše ministerstvo vytvořit rozsáhlou interaktivní mapu ČR, kde by u každého města a vesnice uvádělo dostupné možnosti připojení té konkrétní lokalitě? Údaje by si přitom do systému mohla zadávat sama města nebo obce.

To by bylo několik otázek, které by si v připravované diskusi podle našeho názoru zasloužily pozornost. Určitě máte teď na jazyku, že nám tam jedna nejdůležitější otázka chybí. Samozřejmě se jedná o cenu připojení, která je pro rozvoj širokopásmového Internetu nejdůležitější. My se budeme snažit do 23. 3. 2004 aktualizovat sekci ceny ADSL ve světě, tak, aby jste v případné diskusi měli argumenty zejména pro pana generálního ředitele Berdára. V současné době přehled cen obsahuje údaje z  35 zemí, od 66 operátorů a celkem 118 tarifů.

Na závěr bychom snad znovu zopakovali místo a čas konání debaty. Zahájení debaty je naplánováno na 23.3.2004 v 15:00 v posluchárně K1, pavilon E, vstup přes budovu fakulty strojní, Karlovo náměstí 13, Praha 2.

S případnými dotazy se můžete obracet i na organizátory celé akce - Tomáše Valentu, Michala Medveckého m.medvecky@sh.cvut.cz nebo Antonína Krále . Celou besedu můžete sledovat také v živém vysílání po Internetu na adrese sdružení Sillicon Hill.

Samozřejmě pouze tehdy, pokud vám to rychlost vašeho připojení dovolí :-)

Na úplný závěr bychom si dovolili citovat z výše zmiňovaného dokumentu.

Současný stav v telekomunikacích v ČR je poznamenán významným nepříznivým faktorem. Tím je fakt, že většinu sítí vlastní jeden subjekt (Český Telecom). Tento subjekt je zároveň majoritně vlastněn státem. Stát se ocitá v konfliktu zájmů, kdy na jedné straně chce rozvoj trhu a na straně druhé chce maximálně zhodnotit svůj podíl v dané společnosti. Po celou dobu dával stát prioritu zhodnocení podílu (například nerovnou soutěží při přidělování veřejných zakázek, pomocí při konsolidaci společnosti), nicméně se ukázalo, že cena společnosti je na vůli státu prakticky nezávislá (a v čase klesá)."

A my dodáváme. Kéž by byl ministr Mlynář takto otevřený ve chvílích, kdy dává rozhovory pro média, kéž by se konečně politici naučili mluvit jasnou, srozumitelnou řečí a nazývali věci pravými jmény. Snad už se konečně dočkáme doby, kdy bude citace z tohoto dokumentu pouze důvodem k pousmání a dávno zapomenutou historií českého Internetu.

Autoři Miloslav Sova a Pavel Sviták jsou iniciátory Výzvy k rozšíření Internetu v ČR a zakladatelé občanského sdružení Internet pro všechny.