8. 3. 2004
Prezidentova smrt ohrožuje stabilitu MakedonieVe světě se v únoru 2004 událo příliš mnoho věcí, než aby se dostala zpráva o tom, že se zřítilo letadlo s makedonským prezidentem Borisem Trajkovskim na první stránky kanadských novin. Dověděli jsme se o tom několik stran dále. Prezident byl na cestě do bosenského Mostaru, kde se konala investiční konference. Dvoumotorové vrtulové letadlo Beechcraft Super King se zřítilo v mlze blízko obce Stolac v západní Bosně. Podle názoru dřívějšího ministra zahraničních věcí mělo být už dávno vyřazeno ze služby, protože před časem z něho v Bukurešti odpadl čelní kryt. V době nehody byl makedonský ministerský předseda Branko Crvenkovski v Irsku, kde předkládal žádost Makedonie o přijetí do Evropské unie. Po tragické prezidentově smrti byla tato žádost stažena a nová žádost bude podána později, podle toho, jak se situace v Makedonii vyvine. |
Prezident Trajkovski se zapsal do balkánské historie svým úsilím o mír. Původně právník a metodistický kněz byl zvolen za prezidenta v r. 1999. Svůj největší úspěch oslavil o 2 roky později, kdy pomohl pod patronací NATO uzavřít mírovou dohodu mezi vládou kontrolovanou etnickými Makedonci a vůdci albánských etnických geril. Diplomatický úspěch prezidenta Trajkovskiho je vysoce oceňován z toho důvodu, že se v tehdejší době postavil proti všeobecně panujícímu sentimentu makedonského obyvatelstva, které by bylo dalo přednost vojenskému řešení krize. Příměří, které již trvá od r. 2001, ukončilo měsíce bojů mezi vládními vojenskými jednotkami a etnickými albánskými povstalci. Bylo tak odvráceno nebezpečí, že by zemi zachvátila občanská válka. Zatímco tedy trvá křehký mír, snažil se prezident Trajkovski spolu s vedením parlamentu o zlepšení hospodářských a politických vztahů Makedonie k Západu. Nyní panují v zemi obavy z budoucnosti, která bude údajně záviset na tom, kdo se stane prezidentem. Podle zákona musí být příští prezident zvolen do 40 dní. Podle názorů žurnalistky a politické analytičky Jasminy Mironské by nemusela mít tragédie pro stát katastrofální následky. Na druhé straně se ale jedná o praktickou aplikaci Ohridské mírové dohody z r. 2001. Jsou při ní ještě stále nejasnosti a právě prezident Trajkovski byl na nejlepší cestě najít řešení. Bude proto záležet na politické orientaci nového prezidenta, kterým směrem se bude země ubírat. Největším nebezpečím pro Makedonii by bylo udělení autonomie sousednímu Kosovu. V tom případě by požadovali nezávislost také macedonští Albánci, kteří představují 30% makedonského obyvatelstva. Je pozoruhodné, jak se dnes v demokratickém světě přijímá s naprostou samozřejmostí rozhodující úloha jednotlivce ve vysokém postavení na státní politiku. Je-li tomu tak ve skutečnosti, svědčí to o nedostatečné úloze demokratických institucí - zejména parlamentu. V případě, že se nejedná o člověka vysokých morálních kvalit, hrozí nebezpečí, že by mohla být země zavlečena do velice nepříznivé situace bez ohledu na názory řadových občanů. |