"V neděli [2. 11. t. r.] se na pozvání Sýrie sešli [v Damašku] ministři zahraničních věcí zemí sousedících s Irákem, aby projednali situaci v Iráku. [Tito ministři pak] pozvali na setkání ministra zahraničních věcí prozatímní irácké vlády. [Ministři] na pozvání nedostali odpověď a vyjadřují naději, že se zástupce Iráku zúčastní zasedání příštích. *)

Ministři [při jednání] vyšli ze setkání, která uskutečnili 23. ledna v Istanbulu, 18. dubna v Rijádu a 28. května v Teheránu [t. r.] . Zabývali se současnou situací v Iráku uznávajíce přitom jednotu Iráku, jeho suverenitu a územní celistvost v souladu s ustanoveními rezoluce Rady bezpečnosti OSN číslo 1511.

Na základě těchto diskusí se ministři zahraničních věcí shodli na následujících bodech:

Ministři:

- vyjadřují sympatie a plnou solidaritu s lidem Iráku v jejich těžkém údělu daném vážným zhoršením bezpečnostní a ekonomické situace země a životních podmínek v zemi.

- odmítají jakýkoliv akt, který by vedl k rozdělení Iráku, respektují jeho suverenitu a územní celistvost. [Dále] respektují princip nevměšování se do jeho vlastních záležitostí a vyzývají další strany [s podílem na situaci], aby sledovaly stejnou cestu.

- zdůrazňují právo iráckého lidu, aby si určil svou politickou budoucnost. Dále zdůrazňují roli OSN v zemi, především dohled nad ústavou a volbami, a určení časového plánu pro ukončení okupace, jakož i urychlení převodu moci do rukou Iráčanů, čímž jim bude umožněno znovu obnovit svá práva a znovu získat suverenitu.

- podporují úsilí prozatímní vládní rady Iráku až do vytvoření vlády vyšlé z voleb, která bude reprezentovat všechny kategorie Iráčanů, odrážet jejich představy a ambice a zaručovat rovnost pro všechny.

- znovu potvrzují odpovědnost, kterou nese okupační správa v souladu s rezolucemi RB OSN a mezinárodním právem, jakož i se 4. ženevskou konvencí z roku 1949, které souvisí se zajištění bezpečnosti a stability v Iráku, a odmítají všechna obvinění namířená proti svým zemím, ve kterých jsou obviňovány ze zasahování do vnitřních záležitostí Iráku.

- odsuzují teroristické útoky, jejichž cílem jsou civilisté a mezinárodní a diplomatické instituce. Zdůrazňují, že je důležité odhalit pachatele těchto zločinů a pohnat je za tyto činy k odpovědnosti.

- vyzývají irácké úřady, aby spolupracovaly se sousedními zeměmi na odstranění nebezpečí, které pro bezpečnost Iráku představuje pronikání teroristických nebo ozbrojených skupin do Iráku ze sousedních zemí.

- z důvodu negativních dopadů na národní zájmy sousedních zemí Iráku, které jsou způsobené nestabilitou v Iráku, se ministři rozhodli vyzvat představitele OSN, aby společně usilovali na reaktivaci role OSN v Iráku."

Tolik deklarace. Evropská média, která informace o setkání přinesla (např. Euronews či BBC ZDE a ZDE), se kromě účelu setkání zaměřila hlavně na nepřítomnost iráckého představitele, jež na setkání původně vůbec pozván nebyl (pozvání adresované sedmi účastnickým zemím, bez Iráku, oznámila mluvčí syrského MZV tři dny před setkáním). Novináři a komentátoři hodnotili tuto situaci jako jednání "o nás bez nás". Někteří z nich uvedli věc na pravou míru, počínajíe tím, že ani na třech předchozích setkáních irácký zástupce nebyl přítomen a proč vlastně k těmto setkáním od začátku roku docházelo.

Katarská televizní stanice al Džazíra oznámila, že v sobotu předcházející hlavnímu nedělnímu jednání se ministři dohodli adresovat pozvání na iráckého ministra zahraničních věcí Hušajra Zubajrího teprve poté, co zástupci Jordánska, Saúdské Arábie a Kuvajtu hrozili bojkotem setkání. Zubajrí však pozvání odmítl jako zpožděné a nepřiměřené. Zároveň dodal, že vláda v Bagdádu nepřijme žádné rozhodnutí, které bude v Damašku přijato.

Již dva dny nato agentura AFP citovala prozatímní vládní radu Iráku, že části prohlášení ministrů v Damašku jsou v souladu se zájmy Iráku. Rada ve svém oficiálním prohlášení potvrdila, že podobné konference jsou při současné situaci Iráku potřebné a dodala, že z území Iráku nedojde k teroristickým útokům proti jakékoliv zemi s ním sousedící.

Sama syrská vláda, která byla hostitelem setkání, je vůči prozatímní irácké vládě, kterou pokládá za loutkovou v rukách Spojených států amerických, velmi rezervovaná a lze se domnívat, že tím, že sama osobně jejího zástupce nepozvala, tuto vládu demonstrativně "nelegimitizovala". Objevily se také informace, že původním záměrem Sýrie bylo přizvat iráckého zástupce až na závěr jednání, opět tedy jménem všech účastníků.

Sýrie zdůrazňuje, že se při svých jednáních nikdy nevměšovala a nebude vměšovat do vnitřních záležitostí cizích zemí, tedy ani Iráku.

Druhý den po rokování ministrů přijel na krátkou návštěvu do Damašku egyptský prezident Hosní Mubarak, který při svých jednáních se syrským prezidentem Asadem potvrdil podporu Egypta úsilí Sýrie o normalizaci situace na Blízkém východě. Poradce egyptského prezidenta Usáma al-Báz dokonce označil Sýrii jako zemi na Blízkém východě klíčovou, jejíž roli nikdo nemůže ani marginalizovat, ani ignorovat. Prezidenti obou zemí se do budoucna dohodli na častějších podobných "bleskových" návštěvách.

Podle tiskových zdrojů v arabském a anglickém jazyce připravila Ivana Bošinová.

Pozn. JČ: Slyšel jsem v této věci v britském rozhlase rozhovor reportéra BBC s mluvčí syrského ministerstva zahraničních věcí. Přiznala, že irácký delegát byl pozván až dodatečně a že na konferenci nepřijel, protože se cítil až dodatečným pozváním uražen.