25. 3. 2003
Moc bezmocnýchI když se na první pohled zdá, že jednou zvolená vláda si až do příštích voleb může dělat, co chce, bez ohledu na mínění občanů, nemusí to tak být vždycky.
|
Jestliže česká vláda povoluje přelety cizích vojenských letadel českým vzdušným prostorem a přepravu vojenských transportů přes české území pro vojenskou akci v Iráku, která je v rozporu s mezinárodním právem, Chartou OSN a míněním většiny občanů České republiky vždycky existuje krajní prostředek, jak ji přimět k tomu, aby se nenechala zatáhnout do rozbíjení mezinárodního řádu. Stačilo by, kdyby odboráři na podnikových schůzích rozhodli, aby jejich zaměstnavatel pozastavil odvody daní z příjmů zaměstnanců do státní pokladny do doby, než česká vláda zakáže využívání českého území a českého vzdušného prostoru pro akce, které jsou v rozporu s mezinárodním právem a Chartou OSN. Nedodržování mezinárodního práva českou vládou by tak bylo vyváženo nedodržováním právních závazků českých občanů. Snad by pak i čeští novináři přestali mluvit o hrdinných spojeneckých vojscích, jak se to dneska stalo na české veřejnoprávní rozhlasové stanici Radiožurnál. Poznámka soudného redaktora BL: Autor ovšem zapomíná, že "všechna moc" už nepatří "lidu" a odpovědnost za "rozhodnutí" zaměstanců by nesl zaměstnavatel - nikoliv odboráři. Občan-odborář i občan neodborář nemá právo nutit kohokoliv, tím méně svého zaměstnavatele, k porušování platných zákonů. Pokud se však k podobnému bojkotu rozhodne občan-zaměstnavatel, je to jeho svobodné rozhodnutí a nese za něj plnou právní odpovědnost. Odborář - zaměstnanec ale může využít ta práva, které mu zákon dává: odborář na železnici může po schválení této formy protestu odborovou organizací neposkutnout přepravní služby americkým invazním jednotkám a dalším vojenským transportům - v rámci stávky, odborář na letišti či správě letového provozu může odmítnout odbavit americká a britská letadla, a to i civilní - v rámci omezené stávky, a to i stávky okupační. Odborář kdekoliv jinde může bojkotovat dopravu amerických a britských výrobků či zásilek na český trh a fungování služeb americkým a britským společnostem. Odborář může i demonstrativně v pracovní době či při jednání se zákazníky nosit na klopě mezinárodně srozumitelný symbol míru - ať už Piccasovu holubici, nebo jiný symbol. Odborář učitel může v rámci výuky svého předmětu operativně zařadit informace, objasňující souvislosti a kontext této války (při výuce přírodopisu stejně, jako při výuce českého či německého jazyka, při zeměpisu, dějepisu, matematice, účetnictví...). Vše záleží pouze na jeho iniciativě a kreativitě... Může ve vyučování třebas jen nosit odznak s textem "Jsem proti válce". Může odmítnout nastoupit do práce v rámci stávky, regulérně vyhlášené jeho odborovou organizací. Odborář nejen ve firmě, vlastněné americkým vlastníkem či s podílem amerického kapitálu může stávkovat - protože TO JE JEHO PRÁVO, DANÉ MU ÚSTAVOU. Odborář může vyžadovat po zaměstnavateli podporu protiválečného úsilí, zvláště, je li vlastníkem firmy americký občan nebo investor. Může po majiteli firmy chtít veřejné odsouzení vpádu vojsk do Iráku či veřejné prohlášení odsuzující tento krok. Odborová organizace může svou výzvu majiteli firmy či investorovi zveřejnit. TO VŠE JE JEHO PRÁVO, DANÉ MU ÚSTAVOU České republiky. To vše může, pokud to bude forma kolektivného protestu odborové organizace, protože ta jediná má mandát (s vyloučením případů, kdy to zákon zakazuje) rozhodnout o formě protestu. V opačném případě je to pouze čin občanské neposlušnosti, za který si může nést a pravděpodobně i ponese odpovědnost - minimálně pracovněprávní, pokud tak učiní v pracovní době č ipokud svým činem poruší zákon. Ty doby, kdy mohl odborář či komunista rozhodovat o výkonu funkce či práce svého nadřízeného či zaměstnavatele, ty už jsou pryč a je to dobře. Někomu se ale možná stýská... |