V první ze série přednášek a diskusí o českém a středoevropském dokumentárním filmu hovořil ve středu Martin Štoll z České televize na Glasgow University o poetice středo a východoevropského dokumentárního filmu od pádu komunismu. Vysvětloval, jakým způsobem se středo a východoevropský film vyvíjel od rozkladu komunistického systému v roce 1989, a soustředil se především na rozdíly mezi středoevropským a pobaltským dokumentárním filmem v souvislosti s tím, že v pobaltských zemích byl komunistický tlak ještě daleko silnější než ve střední Evropě, přímo ohrožoval jazykovou a národní totožnost Estonců, Lotyšů a Litevců. Probral některá základní témata, jimiž se středo a východoevropský dokumentární film zabýval v devadesátých letech ve snaze opravit komunistickou propagandou zkreslené vidění světa i historie z hlediska dobové interpretace. Argumentoval, že nejvýznamnější doba rozvoje středoevropského dokumentárního filmu zřejmě už proběhla, v devadesátých letech, a že se nyní potýká středo a východoevropský dokumentární film zejména s finančními problémy. Při jednání o koprodukční spolupráci jménem České televize s mezinárodními televizními firmami (BBC, Discovery Channel) je např. pro české tvůrce nesmírně obtížné přijít s místními tématy, která by mezinárodní producenty zaujala, vzhledem k tomu, že trvají na námětech, významných jen z globalizačního úhlu pohledu. Z tohoto hlediska jsou například pro Discovery Channel nepodstatné např. i letošní české povodně, protože "k daleko větším povodním došlo v Brazílii, takže film o povodních a jejich následcích bude Discovery Channel natáčet spíše tam."

V závěru své středeční přednášky promítl Martin Štoll cca desetiminutový film z jedné z pobaltských republik, nazvaný "Věci", který zajímavou obrazovou a vizuální koláží evokoval nacistický i komunistický útlak v Pobaltí a vyústil nynějším obdobím svobody a možnosti vstoupit do Evropské unie.

Polonistka Elwira Grossmanová z Glasgow University poukázala v následné diskusi na to, že se totožnost jednotlivých středoevropských a pobaltských národů zdá být do značné míry uzavřená a defenzivní, jaksi nepřipravená na nynější otevírání se světu, a že by snad možná byly třeba náměty středo a východoevropských dokumentaristů přijatelnější pro mezinárodní filmové producenty, kdyby se středo a východoevropští filmaři dokázali zbavit pocitu, že jejich životní a národní totožnost je výlučná, jedinečná a jedině možná, jíž nikdo jiný na světě nerozumí.

Martin Štoll přiznal, že to je možná pravda, avšak zdůraznil, že on není analytikem ani tvůrcem české, středoevropské či pobaltské národní totožnosti, že pouze informuje o tom, jak se pojetí této totožnosti projevuje v práci tamějších dokumentaristů.

Ve čtvrtek bude Martin Štoll na Glasgow University hovořit o svém dědečkovi, stalinském literárním dohližiteli Ladislavu Štollovi a o propagandě v dokumentárním filmu. Našel patnáctiminutový dokumentární film stalinské propagandy z padesátých let o tzv. "číhošťském zázraku" a přestříhal ho tak, aby podporoval hledisko katolické církve.

V pátek bude Martin Štoll přednášet o historii českého dokumentárního filmu.