Existují nevyřešené spory ohledně toho, kdo bude rozšiřování EU financovat, existují obavy, že žadatelské země nejsou řádně připraveny a rozšiřování EU na východ také ohrožuje nyní politická krize v Holandsku.

Prezident Evropské komise Romano Prodi sice přivítal výsledek irského referenda, ale jeho mluvčí Jonathan Faull dodal: "Netvrdíme, že rozšíření nyní bude následovat automaticky. Je nutno vykonat velké množství práce, mají-li být vypracovány potřebné dohody." Tato práce bude zahájena ve čtvrtek, kdy se budou snažit šéfové všech nynějších 15 členských zemí vyřešit palčivou otázku, kdo bude rozšiřování EU financovat.

Mezi Německem a Francií vládnou neshody ohledně plánu poskytnout zemědělcům v žadatelských zemích 25 procent přímých dotací, které dostávají zemědělci v nynějších zemích EU, přičemž se mají dotace do východní Evropy do deseti let zvýšit na nynějších 100 procent.

Německo, Británie, Švédsko a Holandsko tento návrh blokují, a Berlín je tak v přímém konfliktu s Paříží - Francie má totiž z Evropské zemědělské politiky velký prospěch, Německo zase platí do pokladen EU nejvíc.

Německo si přeje, aby za souhlas se zemědělským balíkem EU přislíbila, že od roku 2006 bude rozpočet EU na zemědělství klesat. Francie to nechce připustit.

Pád holandské vlády vedl ke vzniku nové koalice, jejímž členem je i Gerrit Zalm, šéf liberální strany VVD, který minulý týden konstatoval, že Polsko patří k těm zemím, které nejsou na vstup do EU připraveny. Holandsko minulý pátek blokovalo při vyjednávání o vstupu dohodu o zákonu o konkurenci s Českou republikou. A holandská vláda chce zavést nový systém jak monitorovat žadatelské země.

Přesto však byl výsledek irského referenda důležitý, neboť odmítnutí smlouvy z Nice by bývalo poskytlo záminku zemím, které jsou proti rozšiřování EU, aby ho odkládaly.