Konkurenční výhody české ekonomiky zmizí během několika let

Češi chudí teprve budou, a brzy...

2. 3. 2017 / Bohumil Kartous

Autor obrázku: Jáchym Bohumil Kartous

Česká ekonomika doposud těžila ze dvou konkurenčních výhod na globálním trhu. Z relativně kvalifikované a zároveň levné pracovní síly a z geografické blízkosti evropského ekonomického generátoru, Německa. V řádu let dojde k tomu, že tyto konkurenční výhody postupně vymizí. Retrotopické postoje uvnitř české společnosti a ochota namlouvat si, že stávající model je třeba upevňovat, povedou velmi pravděpodobně k velmi prudkému zchudnutí velké části obyvatelstva, a tedy ke společenským nepokojům vyvolaným rostoucí bezradností.

Rozhovor Britských listů 98:

Jak lidé nenáviděli židy

24. 2. 2017

Jiří Holý (ed.) Cizí i blízcí. Židé, literatura, kultura v českých zemích ve 20. století. Akropolis (2016). 1048 stran. 650 Kč. (V Kosmasu sleva 10 procent.)

Jan Čulík hovoří s Jiřím Holým, profesorem na Karlově univerzitě a ředitelem Centra pro studium holocaustu o pozoruhodné nové knize "Cizí a blízcí", kterou profesor Holý s kolegy vydal o židovské kultuře v českých zemí a o postojích české většinové společnosti vůči židům. Ohromující je iracionální nenávist, kterou mnozí Češi pociťovali vůči židům skoro po celé devatenácté století a antisemitismus se otevřeně projevoval i v dílech mnoha uznávaných českých klasických spisovatelů. Šlo o úplně stejně iracionální mechanismy nenávisti, jaké nyní vznikly v ČR vůči uprchlíkům a muslimům. - Rozhovor se vysílá na regionalni televizi.cz, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 24. února 2017.

I vy můžete mít na Regionální televizi před vysíláním Rozhovoru Britských listů za velmi rozumnou cenu svou reklamu. Televize má dosah na půl milionu diváků. Napište si o podrobnosti na adresu redakce@blisty.cz.

Přidejte si prosím Britské listy mezi oblíbené na Facebooku ZDE

Rekordní počet šesti prestižních cen pro televizní práci, o niž naši čtenáři neprojevují valný zájem

2. 3. 2017

Britské televizní zpravodajství Channel Four News z války v Sýrii, na které jsme v posledních měsících v Britských listech systematicky upozorňovali víceméně za nezájmu čtenářů v ČR (koho by to taky zajímalo, že), získalo včera za tutou svou práci šest prestižních cen od britské Royal Television Society. (Rozdíl v prioritách lidí po světě a v ČR je tedy ohromující.)

Zpravodajství Channel Four News byla udělena cena za Nejlepší každodenní zpravodajství roku, dále cena za zpravodajství Channel Four News z Aleppa (Inside Aleppo), reportér a moderátor Matt Frei se stal Televizním novinářem roku, čtvrtou cenu dostal Channel Four za film Waad al-Kaeabové s názvem Poslední prodavač květin v Aleppu (film naleznete ZDE pod názvem The Gardener, mezi všemi reportážemi Channel Four News z Aleppa), mladá filmařka Waad al-Kateabová obdržela i pátou cenu jako Mladý talent roku a také šestou cenu jako Kameraman roku.

Waad al-Kateab

Filmy Channel Four News INSIDE ALEPPO ZDE

K tomu:
02. 03. 2017 Děsivé záběry vraždění v Aleppu koncem loňského roku - OSN dnes odsoudila hrůzné válečné zločiny z těch týdnů ZDE
28. 12. 2016 Stamiliony lidí viděly filmy Waad al-Kateab z východního Aleppa. Nikoliv však v ČR ZDE
17. 12. 2016 "Aleppo je místo, kde děti přestaly brečet." Scény hrůz techto dní, které natočila slavná syrská dokumentaristka ZDE

K čemu asi slouží vyšší výdaje na zbrojení, pane Kmoníčku?

2. 3. 2017 / Daniel Veselý

Trumpův Bílý dům v pondělí oznámil, že hodlá zvýšit výdaje na zbrojení o 54 miliard dolarů, přestože vojenský rozpočet Spojených států činí téměř 600 miliard dolarů ročně. Tato iniciativa se jeví jako logický lapsus, neboť Trumpova administrativa s heslem „America First“ na rtech chtěla postavit na nohy americké hospodářství a nikoliv se angažovat v nákladných vojenských dobrodružstvích. Donald Trump již během předvolební kampaně sliboval modernizaci „zdecimované“ americké armády, ačkoli statistiky hovoří jinou řečí. Otázkou zůstává, kde na velkorysou finanční injekci pro Pentagon Trumpův kabinet vezme peníze a zda běžní Američané nepřijdou zkrátka.

Trumpův ministr spravedlnosti utajil Senátu své rozhovory s ruským velvyslancem

2. 3. 2017

Trumpův ministr spravedlnosti Jeff Sessions hovořil během prezidentské kampaně dvakrát s ruským velvyslancem ve Washingtonu. Jednou v září 2016, když vyšetřovaly americké výzvědné služby ruské zásahy do prezidentských voleb a jednou v létě 2016.

Právě komunikace s ruským velvyslancem ve Washintonu Sergejem Kisljakem vedla v únoru k propuštění Trumpova poradce pro národní bezpečnost Michaela Flynna.

Sessions o těchto kontaktech neinformoval Senát, když byl pod přísahou během svého konfirmačního řízení začátkem roku 2017 dotazován na možné kontakty mezi Trumpovou kampaní a Moskvou. Nyní tvrdí, že jeho rozhovory s ruským velvyslancem neměly s prezidentskou kampaní nic společného.

Bílý dům odmítl toto zjištění jako pokus Demokratů zdiskreditovat Trumpa po jeho projevu v Kongresu, který média víceméně přivítala. "Sessions se s vyslancem setkal jako člen senátního výboru pro armádu, což je naprosto v souladu s jeho svědectvím."

Během svého svědectví v Senátu dne 10. ledna Sessions uvedl, že neměl s Ruskem žádné kontakty.

Adam Schiff, vysoký Demokrat v senátním výboru pro výzvědné služby, požaduje, aby se Sessions izoloval od vyšetřování kontaktů mezi Trumpovou kampaní a Ruskem.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Děsivé záběry vraždění v Aleppu koncem loňského roku - OSN dnes odsoudila hrůzné válečné zločiny z těch týdnů

2. 3. 2017

Vysvětlete mi něco, poznamenává Jan Čulík. Záběry týkající se utrpení či pronásledování cizinců získávají na mezinárodních serverech, jakou jsou Channel Four News, okamžitě obrovskou sledovanost. Níže uvedenou děsivou reportáž zhlédlo od středeční večer na Facebooku Channel Four News téměř půl milionu lidí. V ČR to nikoho nezajímá. Proč? Přesto musíme zpřístupňovat civilizovaný mezinárodní diskurs do českého prostředí, to se nedá nic dělat. Na základní lidské hodnoty nemůžeme rezignovat.

V listopadu a v prosinci 2016, kdy byl svět posedlý volebním vítězstvím Donalda Trumpa a situace v Sýrii se ztratila z televizního zpravodajství, došlo při útocích Ruska a prezidenta Asada na východní Aleppo k nejhrůznějším masakrům, jak dokumentují tyto dosud nezveřejněné hrůzné exkluzivní záběry filmařky Waad al Kateab, které včera přineslo zpravodajství Channel Four News jako dokumentaci k nynějšímu verdiktu komise OSN pro Sýrii:

Komise OSN pro Sýrii odsoudila nucenou evakuaci obyvatel východního Aleppa jako válečný zločin, stejně jako tvrdé bombardování ruskými i Asadovými stihačkami, používání protibunkrových bomb proti civilistům, bombardování nemocnic a použití chemických zbraní, konkrétně chlóru proti civilistům (jak to zaznamenává výše uvedený film zpravodajství Channel Four News.

Komise OSN odsoudila i činy protiasadovské opozice, zejména nezacílené střílení do západního Aleppa jako válečné zločiny - ovšem míra válečných zločinů, které mohla páchat protiasadovská opozice a Rusko a Asadova armáda, vybavená vrtulníky a stihačkami, je nesrovnatelná.

Viníci však zřejmě nikdy nebudou pohnáni před soud. Rusko a Čína to už v OSN vetovaly.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Co možná nevíte o příjmech v ČR

2. 3. 2017

Evropská komise, OECD a další instituce sbírají vcelku zajímavá data o odměňování zaměstnanců v mezinárodních srovnání. Některé údaje o ČR jsou skutečně zajímavé. Například to, že Česká republika patří mezi evropské země s největší mírou nerovnosti mezi ženami a muži žen, pokud jde o platy...

Trumpovým ministrem obchodu bude člověk, který žehnal brexit jako příležitost převzít britský business

2. 3. 2017

Donald Trump oznámil, že novým ministrem obchodu bude miliardář Wilbur Ross. Ross, jenž je z minulosti znám jako "král bankrotu", se dříve vyjádřil v tom smyslu, že "brexit je bohem daná příležitost převzít britský business". Jako ministr obchodu by měl vyjednávat podmínky volného obchodu mezi USA a Velkou Británií.

Rozloha ledu okolo Antarktidy dosáhla rekordního minima

2. 3. 2017

V období, kdy je ledová plocha okolo Antarktidy na celoročním minimu, byl naměřen rekordní úbytek plochy ve srovnání s předchozími měřeními. Úbytek oproti stavu před 20 lety, kdy bylo naměřena dosavadní nejnižší hodnota, je vyčíslen na 159 tisíc čtverečních kilometrů, což je plocha takřka velikosti Floridy. Úbytek zatím není jednoznačně zdůvodněn. Zvláště pozoruhodné je, že v roce 2014 bylo naopak naměřeno dosavadní maximum. Měření se provádějí od roku 1979.

Bodláky Václava Duška

Proč se lidi nemaj rádi

2. 3. 2017 / Václav Dušek

Heslo měsíce mladých rebelů – lidi málo hulej, jde to s námi z kopce. Nemáme se rádi z principu vytrvalé nemravnosti, nehorázné neústupnosti – nevážíme si za mák kvalitních osobností. I proto, bytosti milé, že nám vyděděnci lásky a povšechných znalostí předkládají ke konzumaci ducha nejednoho uhrančivého bezducha.

Vzniká přízračná éra

JDE DO TUHÉHO. Nastávají těžké časy. Podpořte finančně nezávislou novinářskou práci Britských listů

9. 11. 2016

V době, kdy se rozmlžila hranice mezi fakty a konspiračními teoriemi a lidé šílí, je nezávislé a věcné novinářské práce v českém prostředí zapotřebí víc, než kdy předtím. Vítězství Donalda Trumpa může tvrdě destabilizovat Evropu. Možný rozklad NATO může ohrozit bezpečnost České republiky. Jako v Americe a v jiných zemích, i v ČR se lidé stále častěji stávají obětí vyložených nesmyslů, šířených manipulátory a populisty. Nastává velmi nebezpečná doba.

Britské listy budou i nadále přinášet kritické analýzy, založené na věcných faktech. Jejich role je v nové přízračné éře ještě důležitější než za posledních dvacet let jejich existence.

Pokud vám záleží na věcném hlasu, přinášejícím do českého prostředí neúplatné, ověřené informace, přispějte finančně na naši nezastupitelnou práci. Děkujeme.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Mezitím v Absurdistánu 18:

Velké úspěchy polských politiků v zahraničí a ve školství a závažný teologický výboj katolického myslitele

1. 3. 2017 / Tomasz Oryński

Polsko konečně mělo svých pět minut, po kterých ministr zahraničí Waszczykowski tolik toužil. Měl dokonce možnost promluvit s lidmi, na kterých opravdu záleží! Upřímně řečeno, jeho výměna názorů s Fransem Timmermansem o demokratických normách skončila katastrofou, ale na tom nezáleží pravicová média budou informovat jen o tom, na čem záleží.

Takže je úplně jedno, že Frans Timmermans poučoval Waszczykowského jako školáka. Wiadomości TVP, hlavní zpravodajství státní polské televize, zajistilo, že divák pochopí, že vítězství bylo na "naší" straně, tím, že se výměna názorůl sestříhá a pak se použije internetový meme, aby nikdo nemohl mít žádné pochybnosti:

Ano, tohle je opravdu nahrávka z polské státní televize...

Také náměstek ministra Morawiecki dostal svým pět minut během rozhovoru s německou Deutsche Welle. Tvrdý novinář mu dával tvrdé otázky ohledně problémů demokracie v Polsku a Morawiecki si k svému překvapení povšiml, že opakovat hesla strany Právo a spravedlnost mimo polskou státní televizi jaksi nefunguje. Snažil se vysvětlit způsob myšlení strany Právo a spravedlnost tím, že připomněl nacistické Německo:

Lidi mají v ČR malé platy, protože se bojí stávkovat

1. 3. 2017 / František Řezáč

Opravdu by se měli politici starat o to, aby lidem vzrostly platy a mzdy? Politici se postarali o zákon o kolektivním vyjednávání, podle něhož se dohodou se zaměstnavateli stanovují mimo jiné platové a mzdové tarify.

Pokud se obě strany nedohodnou, je možno vyhlásit stávku, například za zvýšení mezd. To je vlastně jediná zákonná možnost, jak stávkovat. Už jste někdy slyšeli u takové stávce v České republice? Pokud ano, sem s tím.

Já jsem zatím slyšel o jakýchsi stávkových "pohotovostech", takových "bu bu bu" kterým se zaměstnavatelé mohou vesele zasmát, pokud lidi dělají.

A oni v ČR pořád dělají. I za ty mnohdy žebrácké platy a mzdy. No tak, dokud dělají, nic se neděje, řekne si zaměstnavatel, ať státní či soukromý. Týká se to stejně pokladních v hypermarketech jako učitelek a učitelů. Už jsem o tom v Britských listech kdysi dávno taky psal a je mi trapné se opakovat. Když se občas v novinách objeví, kolik třeba mladí lidé berou za měsíc, tak se musím za ně stydět, že mám vyšší důchod než oni plat. Ale můžou si za to sami, viz citát z projevu jednoho pána, který sice většinou kecá, ale v tomhle má výjimečně pravdu. Hádejte, kdo tohle nedávno řek:

Kdyby zde byly silné odbory, jako například ve Švédsku, kde odborová organizovanost je sedmdesát tři procent, tak bych vyzýval i odbory k obdobným akcím, ale i když plně podporuji požadavek odborů na zvyšování životní úrovně, tak s lítostí konstatuji, že v České republice je odborová organizovanost pouze sedmnáct procent a byl bych opravdu rád, kdyby se v příštích letech poněkud zvýšila.

Kdyby zaměstnanci, vedení odbory, které u nás ve většině podniků prakticky vůbec neexistují, dokázali vyjít na dvůr a zastavit práci aspoň na půl hodiny, to by koukali, jak by se pan podnikatel nebo ředitel školy začal otáčet. Jenže oni se bojí, oni se bojí i o to, co z milosti zaměstnavatele dostávají. No tak holt mají, co chtějí. Ani Babiš jim pro nic za nic nepřidá.
                                                                                                    

V ČR jsou mizerné platy, protože lidé volí sociální demokracii

1. 3. 2017 / Karel Dolejší


Česká republika po roce 1989 definitivně opustila skupinu vyspělých průmyslových ekonomik, do níž se zařadila během industrializace v druhé polovině 19. století a v době před 1. světovou válkou. Tzv. transformace české ekonomiky započatá sice ODS, ale dovršená sociálními demokraty, z ní udělala subdodavatelskou ekonomiku závislou na zahraničních finalistech, která za takových okolností nikdy "nedožene" západní vzory. Lidé sice mohou stávkovat za vyšší platy, ale marže subdodavatelských firem jsou ve srovnání s finálními výrobci tak nízké, že strukturálně vzato žádné "dohnání" německých platů při sebevětším stávkování nikdy nehrozí.

Stávky těžko mohou změnit povahu zdejšího průmyslu

1. 3. 2017 / Boris Cvek

Pan Řezáč vidí hlavní problém nízkých mezd v ČR v tom, že se tu nestávkuje, a zřejmě má aspoň částečně pravdu. Podle mne však skutečný problém je v tom, že pokud základní koncepce ekonomické výkonnosti ČR je dána výrobou s nízkou přidanou hodnotou, pak jsou nízké platy a nízké korporátní daně asi opravdu jedinou cestou, jak obstát v globální ekonomické soutěži. Stávkováním se tohle těžko dá změnit. Klíčová je v tomto ohledu vládní koncepce vzdělávání, strategická podpora něčeho lepšího než montoven, změna mentality z těžkého průmyslu na průmysl spíše inteligentní atd.

Na druhou stranu naprosto souhlasím s tím, že je mnohem lépe pro celou naši společnost, aby zisky z výroby šly do platů pracujících tady (zvýší se tím kupní síla a možnost uživit zdejší služby, o odvodech státu nemluvě) než do zahraničí akcionářům. Odbory by v tomto měly výrazně zvýšit tlak na některé zaměstnavatele. Jenže působení odborů někdy působí velmi podivně… např. místo toho, aby odbory tlačily na vlastníka severočeských uhelných dolů, aby se se zaměstnanci více dělil o svůj zisk, tak za něho lobují, aby mohl nadále drancovat krajinu prostřednictvím prolomení těžebních limitů. To je mentalita ROH, kde tak nějak bez povšimnutí stát předal svou auru nedotknutelnosti kapitalistovi.

Stávkováním by se lecčemus napomohlo

1. 3. 2017 / František Řezáč

Netrvrdím, že se stávkováním dožene výše platů třeba v Německu, píše František Řezáč v reakci na článek Karla Dolejšího. Ale zvýšení ostudně nízkých platů, například v hypermarketech, by se jistě dosáhlo, jenže by se to muselo zkusit. Šedivá je všechna teorie.

Kromě toho není u nás jen primární sféra, o níž Dolejší píše. A nejsou tu jen montovny. A ty montovny jsou v Německu taky, a přesto jsou tam mnohem vyšší mzdy, dohodnuté v kolektivních smlouvách. Já jsem v takové německé montovně pracoval.

O státní sféře nemluvě. Už někdy doopravdy stávkovaly učitelky? Autobusáci kdesi na severu to zkusili a jakpak začli pánové na kraji skákat a přidali jim. Zelený je strom skutečného života. Souvislost s výší odborové organizovanosti a výší mezd byla dávno prokázána. A tvrdit, že za nízké mzdy v ČR může ČSSD, no, to je poněkud zjednodušené, ale odpovídá to tomu, co píše pan Cvek, že by se o vyšší mzdy měli postarat politici. Pokud by tomu lidi uvěřili, bude to mít ANO jednoduché: Za nás bude líp. Babiš to zařídí. Jako kdysi Klaus?

Trumpův projev v Kongresu: Držel se textu, opět opakoval různé nepravdy

1. 3. 2017

Ve svém prvním projevu před oběma komorami amerického Kongresu se Donald Trump překvapivě neodchyloval od psaného textu. Vychválil "novou éru americké velikosti". Republikáni mu nadšeně tleskali, Demokraté seděli bez reakce.

Trump vyslal smíšené signály ohledně imigrace. Hovořil o systému povolování vstupu do země založeném na "zásluhách" a vyjádřil názor, že do země by měli být vpuštěni jen ti imigranti, kteří jsou schopni se sami sebe finančně podporovat.

Oznámil vytvoření nového oddělení na ministerstvu vnitra pro "oběti zločinů spáchaných imigranty".

Bavorsko zvažuje časově neomezenou vazbu pro podezřelé z terorismu. Opozice a právníci jsou proti

1. 3. 2017


Bavorská vláda údajně připravila návrh zákona rušící časové omezení pro pro preventivní vazbu v případě "nebezpečných osob". Opoziční strany a právníci považují návrh za neústavní.

Aktualizace: K tomu vydalo bavorské ministerstvo vnitra nyní dementi:

Neomezené věznění pro nebezpečné osoby neplánujeme

Bavorské ministerstvo vnitra odmítlo zprávy o diskusích ohledně podmínek vazby v případě takzvaných teroristických hrozeb, podle nichž budou moci být nebezpečné osoby zadržovány po dobu neurčitou. Mluvčí bavorského ministerstva vnitra to odmítl jako přehnanou prezentaci zmíněných diskusí.

Další podrobnosti v němčině ZDE

Žádost o povolení trvalého pobytu v Británii pro občany EU má 85 stran

1. 3. 2017

Za podání žádosti o povolení k trvalému pobytu v Británii účtují britské úřady horentní částky.

28 procent žadatelů je odmítáno, přestože žili v Británii desítky let. Mnozí Evropané, jejichž manželským partnerem je Brit nebo Britka, odcházejí nyní z Británie do jiných zemí EU. 60 procent evropských lékařů pracujících v Británii se plánuje přestěhovat do Evropské unie.

Brexit vyvolal obrovské problémy v Severním Irsku, kde se zřejmě navždy rozložila koaliční vláda probritských unionistů a proirských separatistů. Severní Irsko tvrdě závisí na otevřené hranici s Irskou republikou, která má být nyní uzavřena. Povede to k hospodářskému kolapsu Severního Irska a pravděpodobně i k obnovení terorismu. Londýn projevuje o tyto problémy nezájem.

Skotská premiérka Nicola Sturgeonová varuje, že pokud Londýn neumožní Skotsku samostatné zvláštní podmínky, tedy volný pohyb obyvatelstva z Evropské unie a pokračující členství Skotska v evropském trhu, Skotsko znovu uspořádá referendum o nezávislosti ve snaze zůstat v Evropské unii. V důsledku tohoto varování britská libra dále poklesla. Premiérka Mayová požadavky Skotska ignoruje.

Trump: "Demonstrace proti mně řídí Obama"

28. 2. 2017

V rozhovoru pro televizi Fox News obvinil Donald Trump bývalého prezidenta Obamu a "jeho lidi", že organizují demonstrace v amerických městech, na letištích a na radnicích. Tvrdil také, že Obama a jeho spojenci stojí za prozrazováním důvěrných informací z Bílého domu tisku. Pro svá tvrzení nemá Trump žádné důkazy.

"Myslím si, že za tím stojí. Myslím si, že je to prostě politika. Tak to je. Nikdy nevíte, co přesně se děje za scénou. Myslím si, že je za tím prezident Obama, protože jsou za tím bezpochyby jeho lidi."

Republikáni a pravicová média obviňují Obamu, že organizuje demonstrace proti Trumpovi prostřednictvím organizace "Organizing for Action", která vznikla z Obamových prezidentských kampaní. Minulý týden čelili Republikání hněvivým občanům na radnicích a na okresních úřadech po celé Americe. Předtím se konaly velké demonstrace na amerických letištích proti Trumpovu exekutivnímu příkazu, jímž zakázal vstup do USA pro občany sedmi převážně muslimských zemí.

Zatím se téměř nikdy nestalo, aby nový americký prezident veřejně kritizoval svého předchůdce.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Jak československá delegace lhala ve Versailles v roce 1919

28. 2. 2017 / Jan Čulík

Několik lidí se ozvalo k mé poznámce v závěru textu čtenáře Pavla Erbena, kde jsem poukázal na to, že ačkoliv bylo chování Francie a Británie v Mnichově v září 1938 neodpustitelné, nicméně bylo zřejmě pochopitelné, protože zejména britští politikové po lhaní československé delegace ve Versailles po ukončení první světové války Čechoslovákům nedůvěřovali a považovali je za podvodníky. Argumentuji, že arogantní podvádění na mezinárodní scéně se nikdy nevyplácí. Vrátilo se to v době, kdy to mohli Čechoslováci nejméně potřebovat.

V ČR se ovšem o těchto skutečnostech neví. Vládne konvenční nacionalistický mýtus.

Zde je k té věci stručná citace z knihy Mary Heimannové Československo: Stát, který selhal. Nikomu v ní nestraní, poukazuje jen, že nacionalismus je vždycky škodlivý, ať je jeho obětí jakákoliv strana, Češi, Němci nebo kdokoliv jiný. Její líčení je založeno na citacích z pamětí dobových účastníků zmíněných historických událostí. Odkazy na zdroje jsou uvedeny.

O "lhaní" československé delegace ve Versailles

28. 2. 2017

Jelikož jsem vzděláním historik, dovolil bych si reagovat na článek o versaillském jednání ohledně československých hranic, píše Ivo Baran. Nemyslím si, že lze v tomto případě ze strany československých představitelů hovořit o lži (lež=vědomé falšování skutečnosti). Českoslovenští představitelé byli skutečně přesvědčeni o tom, že počet Němců v pohraničí je mnohem nižší, než se nakonec ukázalo, jelikož mezi Čechy byl všeobecně rozšířený názor, že rakouská sčítání lidu jsou neobjektivně provedená a zfalšovaná v český neprospěch. Že tento postoj nebyl úplně oprávněný, je jiná otázka - k tomu teď vyšla zajímavá nová publikace:

https://www.nln.cz/knihy/narodnostni-statistika-v-ceskych-zemich-18801930-i-ii-svazek-mechanismy-problemy-dusledky-narodnostni-klasifikace/

A kromě toho, československá delegace zase neměla ve Versailles takový vliv, aby (ať už by tvrdila cokoli) něco prosadila, pokud by vítězné mocnosti byly jednoznačně proti. Pokud by vítězné mocnosti prohlásily něco ve smyslu "nepřispělo by ke stabilitě a míru v Evropě, pokud by se součástí Československa staly oblasti s tak početným německým obyvatelstvem, a tyto oblasti je třeba odstoupit Německu", tak by Češi sice mohli skřípat zuby, ale to je asi to jediné, co by mohli dělat. Mnohem větší roli v konečném rozhodnutí hrálo stanovisko Francie, která si přála co největší oslabení Německa, k čemuž se jí hodila podpora československých požadavků. Proto také např. Francie odmítla spojení Rakouska s Německem. Peskovat dnes tehdejší státníky za to či ono je laciné a především ahistorické. Je třeba si uvědomit, že mírová jednání se neodehrávala ve vzduchoprázdnu, ale jen necelý rok po skončení nejstrašnější války, jakou do té doby svět poznal, a za jejíž rozpoutání bylo tehdy činěno odpovědným výhradně Německo. A stanovisko Francie bylo naprosto jasné: "V této válce nezemřelo 1,5 milionu francouzských vojáků proto, aby z ní Německo vyšlo silnější, než bylo před ní!" Chtěl bych také upozornit na debatu Mary Heimann s českými historiky, která proběhla v r. 2013.

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10000000101-festival-spisovatelu-praha-2013/

Pozn JČ: Ano, i Heimannová ukazuje, že vytvoření nezávislého Československa v dnešních hranicích prosadila především Francie, neboť se jí to politicky hodilo. - Nesnažím se jakkoliv hodnotit motivaci jednání československé delegace ve Versailles, ani zda v "jiných" hranicích mohl být československý stát funkční (což asi nemohl), pouze si dovoluji poukázat na nesporný a z dokumentace dokazatelný fakt, že především anglosaští účastníci konference pociťovali k československé delegaci a jejím požadavkům nedůvěru a že Lloyd George opravdu zuřil, když posléze zjistil, že Němců na českém území nežije "800 000", ale tři miliony, a že to musí Británie ve třicátých letech znovu řešit.

Západní spojenci také jednali ve Versailles r. 1919 pod vlivem bolševického nebezpečí

1. 3. 2017

K tomu, co již uvedl Ivo Baran, stojí za to ještě připomenout mezinárodněpolitickou situaci, kdy představitelé západních velmocí rozhodovali pod vlivem bolševického nebezpečí, píše Jaroslav Štemberk.

O hranicích mezi Maďarskem a Československem se rozhodlo usnesením Nejvyšší rady spojenců z 12. června 1919, když byla v Budapešti u moci komunistická vláda Bély Kuna, která Maďarsko prohlásila republikou rad a deklarovala Sovětské Rusko jako svého spojence a vzor. Československo s Maďarskou republikou rad vedlo ozbrojený konflikt. Pod vlivem této situace představitelé spojenecké aliance schválili prakticky veškeré územní požadavky Československé vlády vůči Maďarsku, přestože hranice nerespektovaly ani národnostní složení obyvatel ani historické hranice hornouherských žup. (Podle národnostního složení by Slovensko bylo značně menší, podle historických hranic by bylo sice podstatně větší, ale etničtí Slováci by v něm neměli zřetelnou většinu.) Při uzavírání Trianonské smlouvy o rok později pak už spojenci nechtěli tyto hranice měnit, proto vytvořili na admirála Horthyho (který se v Maďarsku chopil moci po porážce komunistů rumunskou intervencí) tlak, pod kterým tyto hranice oficiálně přijal, přestože vnitřně s nimi nesouhlasil.

Debata o daních je povrch, sněmovní koalice komunistů s ODS, ČSSD a lidovci je realita

27. 2. 2017 / Boris Cvek

Chtěl bych začít tím, že jsem pro progresivní daň z příjmu, je to normální přístup v západních zemích. Otázkou je, zda takové zdanění má být u nějaké výše příjmu skokové a zejména zda tímto způsobem lidem (zejména těm nízkopříjmovým) opravdu výrazně zvedneme platy. Premiér Sobotka včera v Otázkách V. Moravce argumentoval způsobem, podle něhož zvednutí čistého platu u člověka, který bere cca třicet tisíc hrubého, o tisícikorunu je zvednutí výrazné. U lidí s nižším příjmem to bude v řádu stokorun. S takovou rakouské a německé platy doženeme možná v příštím století.

Světová zdravotnická organizace zveřejnila seznam 12 bakterií, které svou odolností nyní zosobňují hrozbu lidstvu

28. 2. 2017

Zdravotničtí experti varují, že vzniklá odolnost bakterií vůči antibiotikům je větší hrozbou lidstvu než rakovina. Pokud antibiotika přijdou o svou efektivitu, začne být zřejmě nebezpečné provádět klíčové lékařské operace. Už nyní umírá ročně asi 700 000 lidí v důsledku infekcí od bakterií, odolných vůči antibiotikům, a pokud svět nepodnikne razantní akce, kolem roku 2050 budou bakterie zabíjet ročně 10 milionů lidí.

Zveřejněný seznam je důležitý, protože má nasměrovat výzkum k vytváření nových antibiotik.

Světová zdravotnická organizace upozorňuje, že těchto 12 bakterií má vrozené vlastsnosti nacházet nové způsoby, jak se bránit antibiotikům, a dokáží předávat genetický materiál, který umožňuje dalším bakteriím získat vůči antibiotikům imunitu.

Nejnebezpečnější jsou v nemocnicích bakterie odolné vůči většině antibiotik.

Dvanáct nejnebezpečnějších bakterií je zde:

Pseudomonas aeruginosa
Enterobacteriaceae
Acinetobacter baumannii
Enterococcus faecium
Staphylococcus aureus
Helicobacter pylori
několik druhů Campylobacteru
Salmonellae
Neisseria gonorrhoeae
Streptococcus pneumoniae
Haemophilus influenzae
několik druhů Shigelly

Podrobnosti v angličtině ZDE

V Německu dochází denně k 10 útokům na uprchlíky

28. 2. 2017

Česká média jsou posedlá konstrukcí údajného nebezpečí pocházejícího od uprchlíků, nezaznamenávají však skutečnost, že uprchlíci jsou naopak obětí četných násilných útoků. V Německu docházelo během roku 2016 každý den až k deseti útokům na uprchlíky

Z údajů německé vlády, zveřejněných v reakci na otázku vznesenou v parlamentu, vyplynulo, že němečtí občané spáchali během roku 2016 3533 útoků proti uprchlíkům. Z nich bylo 2545 útoků proti individuálním žadatelům o azyl, 988 útoků bylo proti uprchlickým ubytovnám a proti bytům, v nichž bydlí uprchlíci.

Celkem bylo při útocích zraněno 560 lidí, z toho 43 dětí.

V reakci na parlamentní interpelaci Ully Jelpkeho ze strany Die Linke konstatovalo německé ministerstvo vnitra, že útoky proti uprchlíkům "odsuzuje co nejdůrazněji".

"Lidé, kteří uprchli z domova a hledají v Německu ochranu, mají právo očekávat, že budou ubytováni v bezpečí. Každý v naší společnosti a politice má společnou odpovědnost postavit se otevřeně proti tiché podpoře či dokonce tiché toleranci takovýchto útoků páchaných menšinou v naší společnosti," konstatovalo německé ministerstvo vnitra.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Podpora pro německou stranu Alternative für Deutschland drasticky poklesla

28. 2. 2017

Čelný politik z této ultrapravicové strany se totiž veřejně vyjádřil, že by se Německo mělo přestat omlouvat za svou nacistickou minulost

Za poslední týden vyplynulo z tří průzkumů veřejného mínění, že podpora německých voličů pro stranu Alternative für Deutschland drasticky poklesla, pod 10 procent, zatímco ještě loni v září zaznamenávala podporu až 15 procent voličů.

Nynější krizi strany Alternative für Deutschland vyvolal v polovině ledna letošního roku projev ultrapravičáka Björna Höckeho, který v pivnici v Drážďanech požadoval "obrat o 180 stupňů" v německé kultuře připomínání a pokání za nacistickou éru. Porušil tím jedno ze zásadních tabu v dnešní německé společnosti.

Británie o víkendu brutálně deportovala babičku, která žila v Británii s britským manželem 27 let

27. 2. 2017

Irene Clennellová, která má v Británii manžela, děti a vnuky a žila v Británii 27 let, přišla o britské povolení k pobytu, když odjela do Singapuru postarat se o své tamější staré rodiče.

V neděli byla Clennellová brutálně z Británie deportována. Záměrně v neděli, aby se nemohla obrátit na právníka. Clennová se v Británii starala o svého těžce nemocného britského manžela.

Když byla nynější britská premiérka Theresa Mayová ministryní vnitra, zavedla zákonný předpis, podle něhož nemají Britové právo na spolužití s manželem či manželkou ze zemí mimo EU, pokud nevydělávají alespoň 18 600 liber ročně. Protože její manžel je nemocen, tuto částku nevydělával.

Opatření Mayové rozděluje desetitisíce britských rodin, některé děti mají se svými rodiči kontakt jen na Skypu. Navzdory tomu ho minulý týden britský Nejvyšší soud schválil.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Více než 40 procent Čechů zastává názor, že znásilnění může být ospravedlnitelné

27. 2. 2017

Podle údajů, které právě zveřejnil Český statistický úřad, počet znásilnění v ČR oznámených policii stoupl z 529 v roce 2008 na 628 v roce 2016.

V roce 2016 se Eurobarometr dotazoval občanů Evropské unie, zda je za některých okolností ospravedlnitelný nekonsensuální pohlavní styk, například pokud je oběť opilá, jde s pachatelem dobrovolně do jeho bytu, má na sobě provokativní oblečení, neříká jasně ne ani se nebrání.

V Evropské unii vyjádřilo názor 25 procent respondentů, že za některých z těchto okolností je znásilnění ospravedlnitelné, v ČR tento názor vyjádřilo 42 procent respondentů.

Zdroj v angličtině ZDE

Infographic: Many Europeans consider rape acceptable | Statista You will find more statistics at Statista

Jsou Češi chudí, anebo třou bídu?

27. 2. 2017

K statistickým údajům Eurostatu, že ČR má nejmenší míru chudoby ve všech zemích Evropské unie a nejmenší příjmové rozdíly obyvatelstva, napsal čtenář Pavel Erben:

Máte pravdu, že medián příjmů, z něhož v každé zemi Eurostat vychází je vážený, upravený podle cen zboží spotřebního koše v každé členské zemi EU. Tím se dostáváme zpátky k otázce spotřebního koše potřebného pro dotyčné "vážení" a obtížnosti jeho stanovení. Nemám bohužel čas podrobně studovat PPS metodiku Eurostatu a z ní vyplývající složení příslušného spotřebního koše pro jednotlivé země, ale dávám Vám k úvaze tuto definici: "Purchasing power parities are obtained by comparing price levels for a basket of comparable goods and services that are selected to be representative of consumption patterns in the various countries." (Parita kupní síly se zjišťuje srovnáváním cenových hladin košíku srovnatelných druhů zboží a služeb, reprezentativních pro spotřební zvyklosti v jednotlivých zemích.) Všimněte si obratu "representative of consumption patterns in various countries" (reprezentativních pro spotřební zvyklosti v jednotlivých zemích.).

George W. Bush: "Média jsou nezbytnou součástí demokracie"

27. 2. 2017

Bývalý americký prezident George W. Bush se v pondělí vyjádřil, že "sdělovací prostředky jsou nenahraditelnou součástí demokracie". Výrazně se tak distancoval od názorů Donalda Trumpa.

Bush řekl v pořadu "Today" televize NBC: "Považuju média pro demokracii za nenahraditelná. Potřebujeme média, aby požadovala od lidí, jako jsem já, aby se ze svých činů zodpovídali. Chci říct, že moc je velmi silně návyková a může být ničivá. Je důležité, aby média byla schopna pohnat k odpovědnosti lidi, kteří zneužívají svou moc, ať je to tady nebo jinde."

Zdroj v angličtině ZDE

Trump chce zvýšit americké výdaje na zbrojení o 9 procent

27. 2. 2017

V navrhovaném rozpočtu na rok 2018 plánuje Donald Trump zvýšit americké výdaje na obranu o 54 miliard dolarů, tedy asi o 9 procent. Zároveň zavádí ostré škrty jinde, především v rozvojové pomoci a v ochraně životního prostředí. Neruší však velké sociální programy ani zdravotní program pro chudé Medicare, navzdory tomu, že Republikáni i zde požadují škrty.

Očekává se, že konečný rozpočet zveřejní Trump v polovině března. "Budeme dělat více s méně penězi a vládu zeštíhlíme a donutíme ji, aby se více zodpovídala ze svých činů," řekl v pondělí Trump. Dodal, že jeho rozpočet se zaměří na "armádu, bezpečnost a hospodářský rozvoj". Jeho součástí bude "historické zvýšení výdajů na zbrojení, s cílem znovu vybudovat vyčerpanou americkou armádu v době, kdy to nejvíce potřebujeme," řekl.

Spojené státy vydávají na obranu více než jakákoliv jiná země na světě, přibližně 600 miliard dolarů ročně.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Připomínka: USA vydávají na zbrojení více finančních prostředků než všech dalších 10 zemí dohromady:

Theresa Mayová "chce zrušit volný přístup občanů EU do Británie už v polovině letošního března"

27. 2. 2017

Britská konzervativní premiérka Theresa Mayová se chystá oznámit ukončení volného pohybu migrantů z EU do Británie tentýž den, kdy oznámí aktivaci článku 50 Lisabonské smlouvy o odchodu Británie z Evropské unie. Občané EU, kteří přicestují do Británie po polovině letošního března, už nebudou mít právo na trvalý pobyt v Británii. Budou podrobeni novým cestovním omezením, novému vízovému režimu a omezenému přístupu k sociálním dávkám.

Tím se Mayová dostane do konfliktu s Evropskou unií, která očekávala, že volný pohyb občanů EU do Británie bude pokračovat až do odchodu Británie z EU v roce 2019. Mayová se však obává, že by v následujících dvou letech mohlo přicestovat do Británie příliš mnoho (Středo)Evropanů.

Zdroj v angličtině ZDE

V pondělí dopoledne reagoval úřad britské premiérky na výše zmíněný článek v deníku Daily Telegraph, že je "spekulativní" a že toto rozhodnutí dosud nebylo učiněno.

Falešný švédský "bezpečnostní expert" na Fox News byl v USA trestně stíhán, ve Švédsku ho nikdo nezná

27. 2. 2017

Žádný skutečný expert nebyl ochoten potvrdit Trumpovy lži o Švédsku, tak si televize Fox News jednoho experta vymyslela:

Televize Fox News představila Nilse Bildta jako "švédského poradce pro otázky obrany a národní bezpečnosti". Avšak ani švédské ministerstvo obrany, ani švédské ministerstvo zahraničí o Bildtovi v životě neslyšeli. Nils Bildt byl v USA odsouzen za násilný trestný čin.

Nils tvrdil v televizi Fox News, že švédští politikové "absolutně nemají žádný systematický plán pro integraci obrovského množství uprchlíků, aby se stali produktivními členy společnosti. Švédská politická debata je naprosto falešná. Pokud nesouhlasíte s liberální, převažující agendou, označí vás za outsidera a neberou vás vážně," dodal Bildt a pokračoval: "Existují problémy se zločinností v Malmö, v Goteburgu a ve Stockholm, o nichž se nehovoří."

Nils Bildt je synem Svena Tollinga, dobře známého ve švédských jezdeckých kruzích. Nils Bildt emigroval ze Švédska r. 1994. O devět let později změnil své jméno z Tollinga na Bildt a v USA provozoval několik bezpečnostních firem. Jeho poslední registrovaná adresa je v Tokiu. Není jasné, zda ještě své firmy provozuje. V červnu 2014 byl ve Virginii odsouzen za útok na policistu a za blokování průběhu spravedlnosti a vyhrožování činiteli bezpečnostních služeb. Byl odsouzen k jednomu roku do vězení.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Bílý dům se neohrabaně snaží uhasit skandál ohledně ruských kontaktů, který vyšetřuje FBI

27. 2. 2017

Bílý dům se v neděli neohrabaně pokusil zmanipulovat veřejné vnímání šířícího se skandálu ohledně údajných kontaktů poradců Donalda Trumpa a ruských výzvědných činitelů během předvolební kampaně v roce 2016. Tvrdil, že FBI zprávy o těchto stycích "dementovala".

Skandál se však nepodařilo potlačit. Jeden republikánský kongresman požaduje nezávislé vyšetřování této záležitosti, věc začaly vyšetřovat četné výbory amerického Kongresu a odborníci poukazují na to, že Trump eskaloval válku proti médiím ve snaze odvrátit pozornost od tohoto skandálu.

Zatímco Bílý dům neohrabaně sám přiznal, že se snaží za scénou ovládnout chování Kongresu a výzvědných agentur v této věci, dosud jsou jeho snahy kontraproduktivní.

Spojené státy bezdůvodně 10 hodin zadržely a málem deportovaly slavného francouzského historika

27. 2. 2017

Henry Rousso je jedním z nejvýznamnějších francouzských vědců a veřejných intelektuálů. Minulý týden byl bezdůvodně zadržován na letišti v Houstonu po dobu 10 hodin a málem byl deportován. Teprve když zasáhla univerzita, kde měl mít přednášku, byl propuštěn.

Emmanuel Macron, centristický kandidát na francouzského prezidenta, využil tohoto skandálu, aby opakoval své pozvání pro americké vědce a výzkumníky, aby se přestěhovali do Francie:

"Pro to, co se stalo Henrymu Rousso, není omluvy. Francie je otevřená vědcům a intelektuálům."

Minulý tyden Macron pozval také britské vědce a intelektuály, aby se po brexitu přestěhovali do Francie.

Henry Rousso je odborníkem na francouzský vichistický režim, který kolaboroval s nacisty.

Podrobnosti v angličtině ZDE

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za únor 2017

2. 3. 2017

V únoru 2017 přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 33 530.85 Kč. Příjem z reklamy byl 8180 Kč. Výdaje na provoz Britských listů byly 70 149,50 Kč. 

Zůstatek byl koncem února   2017 157 570,66 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno   zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

Iracionální nenávist v České republice | V Londýně zvolili muslimského primátora labouristu Sadiqa Khana | Panama Papers | Násilné útoky v Bruselu, 22. března 2016 | Žhářský útok na pražské centrum Klinika | Sexuální útoky v Kolíně nad Rýnem | Útoky v Paříži, listopad 2015 | Imigrace do Evropy | Filmový festival v Karlových Varech 2015 | Zavraždění ruského opozičního politika Borise Němcova | Ukrajina | Rusko za Vladimíra Putina | Dokumentární filmy Adama Curtise - hlubinné porozumění současnosti | Český film | Útok na časopis Charlie Hebdo | Prezident Miloš Zeman ve funkci | 17. listopad | Noam Chomsky v České republice | Festival dokumentárního filmu Jihlava | Dohoda TTIP | Komunální volby a senátní volby, říjen 2014 | Skotská nacionalistická strana a nezávislost Skotska | 21. srpen 1968 | Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ | Filmový festival Karlovy Vary 2014 | Otrokářský stát Česká republika | Kulturní diplomacie ve prospěch České republiky v zahraničí | Předčasné volby 2013 | Důchodci a obhajoba jejich zájmů v české politice | Rasismus | Sýrie | O likvidaci kulturního dědictví v Čechách | Ústav pro studium totalitních režimů | Daniela Drtinová | Národní divadlo a odvolání Jana Buriana, léto 2013 | Rusnokova úřednická vláda, léto 2013 | Poměry v ČSSD | Premiér Nečas, milenka Nagyová a pád vlády, jaro 2013 | Útoky bezpilotními letadly | Americký whistleblower Edward Snowden a špehování občanů | Filmový festival Karlovy Vary 2013 | Aféra Putna, jaro 2013 | Prezidentské volby 2013 | Tykadlový řidič Roman Smetana | Řádění exekutorů v České republice | Školství | Krajské a senátní volby říjen 2012 | Metanolový skandál v České republice | Církevní restituce v ČR | Žena za pultem | Byl život před rokem 1989 horší nebo lepší než dnes? | Veřejné mínění v České republice | Smlouva ACTA | Václav Havel - dramatik a politik | Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost | Hypoteční, finanční ... ekonomická krize | Egypt | Libye | Koutek reklamní tuposti | Wikileaks | Zdravotnictví a reformy | Írán | Útok na USA, Afghánistán, Irák