Obama lituje, že americké bezpilotní letadlo usmrtilo dva západní rukojmí

23. 4. 2015

Americká protiteroristická operace letos v lednu usmrtila dva západní rukojmí - amerického podnikatele Warrena Weinsteina a italského občana Giovanniho Lo Porto. Barack Obama vyjádřil svou "hlubokou lítost" nad úderem bezpilotního letadla, který usmrtil dva nevinné rukojmí, Američana a Itala, zadržované al Kajdou. Pochválil ale zároveň to, co označil za "mimořádné transparentní reakci" své vlády na tuto tragédii.

Jaký postoj by současný Peroutka zaujal k Putinovi?

Dynamický život 2015

23. 4. 2015 / Bohumil Kartous

Rusko oslavilo šedesáté druhé narozeniny svého prezidenta Vladimira Putina způsobem, který odpovídá všem oněm pronikavým úspěchům, jež tento muž za patnáct let své vlády svému národu přinesl. Jak dnes věci stojí, nemají Rusové nikoho, koho by ve svém panteonu národních hrdinů postavili výše.

900 osob, které se utopily ve Středozemním moři, usmrtila strategie britské vlády

23. 4. 2015

Smrt 900 uprchlíků ve Středozemním moři nebyla "tragedií", píše v deníku Daily Telegraph Dan Hodges. Slovo "tragedie" naznačuje náhodnou událost. Smrt těchto 900 uprchlíků nebyla náhodná. Zabilo je přímé a úmyslné politické rozhodnutí. Politické rozhodnutí Evropské unie. A politické rozhodnutí britské vlády.

Loni v říjnu jsem psal o tom, jak britští ministři přijali novou strategii ohledně toho, co dělat s množstvím dětí, žen a mužů, kteří prchají z pekla Sýrie a Libye. Cílem této strategie bylo je utopit.

V britské Horní sněmovně oznámila náměstkyně britského ministra zahraničí Lady Anelay: "Nepodporujeme plánované operace na vyhledávání a záchranu uprchlíků ve Středozemním moři."

Šéf pohraničníků EU tvrdí, že zachraňovat životy ve Středozemí nemůže být prioritou pro hlídky EU

23. 4. 2015

Fabrice Leggeri, ředitel pohraničního úřadu Evropské unie uvedl, že zachraňovat životy imigrantů ve Středozemním moři nemůže být prioritou pro námořní hlídky, které řídí, navzdory požadavkům, že by Evropská unie měla reagovat lidštěji poté, co o víkendu ve Středozemním moři zahynulo asi 800 osob.

V předvečer evropského summitu k imigrační krizi odmítl Leggeri požadavek, že by pohraniční hlídky Triton měly aktivně vyhledávat uprchlíky na lodích a zachraňovat je.

Ruští vedoucí politikové měli v roce 2014 mezi lidmi na světě nejhorší pověst, američtí nejlepší

23. 4. 2015

Už osmý rok je Rusko globálně hodnoceno jako země s nejhorší pověstí, zatímco nejlepší pověst mají američtí politikové. Za posledních šest let byly Spojené státy hodnoceny nejpozitivněji, kdežto Rusko nejhůře. V zemích spojovaných se Západem, zejména v členských zemích NATO, se hodnocení Ruska výrazně zhoršilo. Přitom Rusové a obyvatelé mnoha bývalých republik Sovětského svazu - zejména Kazachstánu, Běloruska, Kyrgyzstánu a Tadžikistánu - zastávají daleko zápornější postoje vůči vedoucím politikům z USA, EU a z Německa.

Když popularitu zaměňujete s mocí a vlivem, skončíte jako tajtrlík

23. 4. 2015 / Karel Dolejší

Ruský prezident Vladimir Putin byl letos čtenáři amerického časopisu Time vyhodnocen jako nejvlivnější osoba současného světa ZDE. V první pětce se umístil jako jediný ze světových politiků.

V žebříčcích nejmocnějších lidí světa sestavovaných Forbesem Putin v posledních letech pravidelně poráží Baracka Obamu ZDE.

V žebříčcích obliby si ovšem Putin ani další ruští politici až tak dobře nevedou. Barack Obama je bezkonkurenčně nejoblíbenějším politikem na Twitteru ZDE, kde se v top ten neumístil ani jediný ruský politik.

Dobré myšlenky se rodí v konfliktu

Jak myslet bez šablon

23. 4. 2015

Když dojde na kritické, inovativní a rozvratné myšlení, zkušenost - komodita ve většině hierarchií velmi ceněná - je ve skutečnosti naší Achillovou patou, překáží. Problém se zkušeností v rychle se měnících dynamických prostředích plných složitosti a příležitostí spočívá v tom, že si myslí, že má přehled. Přitom je ve skutečnosti snadno oklamána zdánlivou obeznámeností, když vidí navyklé vzorce tam, kde ve skutečnosti žádné neexistují.

Hysterie okolo údajné politizace ČT brání demokratické diskusi

23. 4. 2015 / Bohumil Kartous

Poté, co prezident Zeman, senátor Veleba a klika poslanců ANO začala zpochybňovat práci ČT a začala ji vztahovat k financování této sedmimiliardové organizace, se českými médii prohnala vlna více či méně nekritických reakcí, které mají jedno společné: opět se někdo snaží politizovat veřejnoprávní média, jde o snahu omezit svobodu slova a to přece nepřipustíme. V domnělé snaze o ochranu demokracie však zároveň znemožňují demokratickou diskusi o tom, zda skutečně veřejnoprávní média slouží svému účelu, zda jejich současné směřování pomáhá rozvoji společnosti a zda skutečně není možné nemalé prostředky na jejich provoz investovat efektivněji.

Sobotkův dobře (ne)fungující stát

23. 4. 2015 / Milan Mundier

„Prosadíme dobře fungující stát.“ Tak zněl slogan sociální demokracie před parlamentními volbami v roce 2013. O rok později - před volbami komunálními a senátními - byl nahrazen sloganem novým: „Měníme zemi k lepšímu.“ Ale je to pravda? Prosazuje Bohuslav Sobotka dobře fungující stát? Mění zemi k lepšímu?

Každý šestý člověk nad 80 let trpí poruchami kognitivních funkcí

Jak se bránit demenci

23. 4. 2015

Kde o jednu z chorob, která může postihnout kohokoliv a neexistuje doposud účinná léčba. Deník Guardian provedl výběr z aktuálních výzkumů, které ukazují, že změna životního stylu může ovlivnit mnoho.

Kvůli problémům s letouny F-35 zvažuje U.S. Navy nákup desítek starších F-18

23. 4. 2015

Americké vojenské námořnictvo zvažuje, že prodlouží objednávky letounů F/A-18 Super Hornet za rok 2017. Důvodem jsou průtahy s vývojem stroje F-35C, který by měl nahradit starší verze letounu Hornet. F/A-18 vznikl v dnes již neexistujících společnostech Northrop a McDonnell Douglas v 70. letech zvětšením prototypu YF-17 a oficiálně byl zaveden do výzbroje v roce 1983.

Tisková zpráva

V rámci Ekologických dnů zavítá do Olomouce vzácný host: Krajina

23. 4. 2015

Krajiny naše i za sedmero horami a řekami, skutečné i myšlené, výrokové, komponované, romantické, filmové, děsivé, krajiny na mnoho způsobů vnímané, krajiny uchvacující svou prožitkovou silou. „Dvacátý pátý ročník besed festivalu Ekologické dny Olomouc (EDO) nabídne zajímavý program všem zvídavým lidem, kteří rádi cestují a poznávají přírodu, umožní jim setkání s krajinou ve všech jejích podobách a často v nečekaných souvislostech.“ řekl ředitel Sluňákova, Michal Bartoš.

Get up! Dva dobré důvody, proč finančně podporovat Britské listy

Britské listy pomáhají i vaší zásluhou

18. 4. 2015 / Bohumil Kartous

Vážení čtenáři, děkujeme za vaši trvalou přízeň. Vážíme si toho, že po 19 letech jsou Britské listy, se svým minimálním rozpočtem a personálním i technickým zázemím, stále jedním z nejvýraznějších médií v České republice, a to navzdory záměrné ignorance části české mediální obce. Sta tisíce unikátních návštěvníků každý měsíc navštíví tento web, aniž by je k tomu ponoukala masivní reklama nebo moudrá doporučení mediálních autorit. To o něčem vypovídá. Existují dva dobré důvody, proč Britské listy drobnou částkou pravidelně podporovat.

Vietnam po čtyřiceti letech:

Jak se komunistické vítězství proměnilo v kapitalistickou korupci

22. 4. 2015

V únoru 1968 vyvraždili a vypálili jihokorejští vojáci vesnici Ha My. Usmrcených 135 obyvatel nahrnuli buldozery do hromadných hrobů.Na místě dnes stojí památník, na němž je báseň, hovoříci o korejském masakru. Nedávno monument navštívili korejští diplomaté a stěžovali si, že báseň je vůči Jižní Koreji nepřátelská. Vietnamská vláda nařídila, aby byla vytesaná slova básně zakryta zástěnou s lotusovými květy.

Vietnamci, kteří ve válce zvítězili, umožnili straně, která prohrála, aby její význam definovala. Proč? Jižní Korea je dnes největším investorem ve Vietnamu a nabídla, že zaplatí místní nemocnici, pokud Vietnamci báseň skryjí. A tak vietnamská vláda souhlasila, nemohla si dovolit nesouhlasit. A to je, v kostce, co se děje s Vietnamem od té doby, co tam před čtyřiceti lety, 30. dubna 1975, skončila válka.

Proč Obamovy USA prohrávají a ztrácejí vliv ve světě

22. 4. 2015 / Karel Dolejší

Právní názory Baracka Obamy na problematiku arménské genocidy se prokazatelně formovaly nejpozději v roce 2006 v korespondenci s Condoleezou Riceovou. V roce 2008 pak byly prezentovány v rámci první volební kampaně. V obou případech Obama přesvědčivě argumentoval ve prospěch označení tureckého vyvražďování Arménů v roce 1915 za genocidu.

Letos, v době stého výročí arménské genocidy, americký prezident své někdejší názory zcela popírá ZDE.

Odborník z OSN:

Bohaté země musejí přijmout milion uprchlíků, aby přestalo umírání ve Středozemí

22. 4. 2015

Mimořádný komisař OSN pro uprchlíky argumentuje, že nečinnost ve věci uprchlíků vyvolává trh pro pašeráky s lidmi. Svět musí v následujících pěti letech přijmout milion syrských uprchlíků

Bohaté země musejí schválit komplexní plán na přijetí během nadcházejících pěti let milionu uprchlíků ze Sýrie, konstatoval François Crépeau, speciální komisař OSN pro lidská práva. Nečinnost Evropy vyvolává trh pro pašeráky s lidmi. Plán pro přijímání uprchlíků by měl být rozšířen na sedm let a včleněny by měly být i další národnosti, včetně Eritrejců, kteří prchají před válkou.

Velká Británie dosud přijala 143 uprchlíků ze Sýrie. Spojené státy přijaly obdobný počet.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Saúdská Arábie v Jemenu utrpěla vítězství. Co dál?

22. 4. 2015 / Karel Dolejší

Ještě včera vpodvečer to vypadalo na jasnou eskalaci jemenské války. Přišla zpráva, že saúdský král Salman nařídil zapojit jemu osobně podřízenou elitní Národní gardu ZDE. Jenže pár hodin na to bylo oznámeno ukončení intervenční operace a zahájení jiné, která již s aktivitami vojenského charakteru na jemenském území nepočítá ZDE. Co si z takových signálů vybrat?

Bude Miloš Zeman ve Vatikánu jednat i o konkordátu?

22. 4. 2015 / Aleš Franc

V loňském roce se v médiích objevila zpráva o tom, že měl Lubomír Zaorálek ve Vatikánu jednat o konkordátu a že do Vatikánu byla již vyslána delegace ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny ČR složená ze zástupců hnutí ANO, ČSSD a některých proponentů konkordátu jako jsou Stanislav Polčák z TOP09 a Marek Benda z ODS.

Arménská genocida vs. Jan Zahradil

22. 4. 2015 / Marek Jandák

Letos uplyne 100 let systematického vyvraždění většiny arménské populace v Osmanské říši, které zorganizovala během první světové války mladoturecká diktatura. Tyto události si Arméni a nejen oni tradičně připomínají 24. dubna. Podrobněji jsem se historií těchto událostí zabýval ve svých dvou dřívějších článcích na BL, především v onom k příležitosti 98. výročí: ZDE

Den Země

22. 4. 2015 / Josef Šmajs

První Den Země byl slaven 22. 4. 1970 v San Francisku. Senátor Gaylord Nelson pověřil studenta Harvardovy univerzity Denise Hayese organizací série protestních setkání s cílem podpořit environmentální hnutí po celých Spojených státech. To mimo jiné vedlo k založení Americké agentury pro ochranu životního prostředí a k přijetí Zákonů o čistotě ovzduší, o čistotě vody a o ohrožených druzích.

Filosofický koncept Ústavy Země

22. 4. 2015 / Josef Šmajs

Novověké ústavy národních států byly přijímány jako nejvyšší právní dokumenty, které vyjadřovaly vůli lidu v obecných filosofických formulacích. Deklarovaly odhodlání budovat, chránit a rozvíjet příslušnou zemi jako vlast rovnoprávných a svobodných občanů.

Filozof Šmajs vydal Ústavu Země. Přiznává planetě práva, která nám umožní ji chránit

22. 4. 2015

Tisková zpráva Masarykovy univerzity v Brně

Původní filozofický koncept nazvaný Ústava Země vydává u příležitosti letošního mezinárodního Dne Země, který připadá na 22. dubna, filozof Josef Šmajs z Masarykovy univerzity. Ukazuje v něm, že by planetě Zemi měla být přiznána subjektivita a tedy i podobná práva jako lidem. Jedině tímto obratem lze podle něj zabránit zániku lidské civilizace.

Jak Češi reagují na cizince

21. 4. 2015 / Amy Mackinnon

Studovat češtinu je pro mě radost z mnoha důvodů a jedním z nich, který bezpochyby ulehčuje mé učení, je neobyčejná trpělivost a laskavost Čechů, s nimiž se každodenně setkávám. Od pokladních až po číšníky, přes dobré přátelé i náhodná setkání, všichni Češi, s nimiž jsem se kdy setkala, jsou neuvěřitelně trpěliví a reagují laskavě na mé ubohé experimenty s jejich jazykem.

Jsem schopna vyprodukovat jednu nebo dvě věty přesvědčivou češtinou, a pak mě prozradí můj přízvuk, nebo gramatická chyba. Jasně vidím, jak to lidem pracuje v hlavě: "Ona není Češka ... ale mluví se mnou česky?!" V této chvíli se většina lidí laskavě usměje a mluví pomaleji. Jsem za to nesmírně vděčná, neboť to zrychlilo mé učení českého jazyka a způsobilo, že je ten proces učení velmi příjemný. Dalo mi to odvahu víc mluvit a tak to urychluje mé učení.

An English version of this article is in CLICK HERE

How Czechs react to foreigners

21. 4. 2015 / Amy Mackinnon

Studying Czech has been a joy for many reasons, and one which has certainly facilitated my learning is the enduring patience and kindness of the Czech people whom I encounter on a daily basis. From cashiers and barmen, to good friends and chance encounters, Czechs I have met have been overwhelmingly patient and kind with my hapless experiments with their language.

I can manage a sentence or two in convincing Czech, and then either my accent or a grammatical mistake betrays me. I can visibly see people’s minds working… ‘She is not Czech… but she is speaking to me in Czech’. At which point most people smile kindly, and speak slower. I will forever be incredibly grateful for this, as it has made my learning Czech faster and infinitely more pleasant. It has given me the courage to speak more and thus speeding my learning.

Válka proti rakovině, drogám či teroru jako čínská zeď

21. 4. 2015 / Boris Cvek

V sloupku „Change the cancer conversation“, publikovaném nedávno v Nature (číslo z 2.4. ZDE Colin Macilwain tvrdě kritizuje rétoriku „války proti rakovině“ a spolu s „válkou proti drogám“ a „válkou proti teroru“ ji přirovnává k čínské zdi, která měla podle něj spíše zajistit moc panovníků, již ji postavili, než chránit zemi proti vnějším útokům.

Ramadán na Špicberkách?

21. 4. 2015 / Karel Dolejší

Poté co ruský vicepremiér pověřený řízením vyzbrojování Dmitrij Rogozin v sobotu navštívil Špicberky, Norsko požádalo Moskvu o vysvětlení, co politik nacházející se na sankčním seznamu EU na ostrovech dělal ZDE. Zdá se však, že už některé ruské reportáže ukázaly, jak se věci mají: Rogozin považuje expanzi do Arktidy za přirozené pokračování anexe Krymu ZDE. A aby bylo úplně jasno, Rogozin si ještě zatweetoval: "Arktida je ruská Mekka" ZDE. Krym - Jeruzalém, Arktida - Mekka...

Skrytá hra symbolov a motívov

21. 4. 2015 / Igor Daniš

O poslednom románe Milana Kunderu Oslava bezvýznamnosti

Posledný román (novela) Milana Kunderu Oslava bezvýznamnosti vyšiel koncom februára v nemeckom preklade. V júni má vyjsť anglický preklad. Teda dva hlavné preklady, v ktorých ich bude môcť prečítať väčšina slovenských a českých čitateľov Kunderu. Slovenský preklad sa zadrhol a nateraz sa zdá, že neuzrie svetlo sveta.

Na prvý pohľad sa môže zdať Oslava bezvýznamnosti ako lacný, nevydarený a nudný román, plný rôznych fráz. Chýbajú pre Kunderu typické komentáre a zamyslenia nad dejinami, politikou, ich vzájomnosťou a prepojenosťou, vplyvom na osud človeka (dejiny ako pasca, do ktorej je človek chytený). Zdanie klame.

"Bezpečné prostory" a břevno v americkém oku

21. 4. 2015

Mé tři děti jsou sarkastické a neuctivé. Nikoho, kdo mě zná, to nešokuje. Jejich prostořekost může rozčilovat, ale obyčejně si zvládnu vzpomenout, že nejsem dobrým příkladem pro rétorické dekorum, napsal losangeleský právník Ken White pro Popehat. Možná bych měl o tomtéž uvažovat i u cizích dětí.

Nějakou dobu jsem byl zlý na univerzitní studenty, kteří se cítí být oprávněni vlastnit "bezpečný prostor" - čímž zřejmě myslí místo, kde jsou izolováni od myšlenek, jež se jim nelíbí.

Britští konzervativci zuří, že by po květnových volbách mohli Británii vládnout "levicoví" skotští nacionalisté

21. 4. 2015

Britská Konzervativní strana varuje anglické voliče, že pokud by ve všeobecných volbách 7. května hlasovali pro labouristy, Labouristická strana bude ve vleku "ultralevicových" skotských nacionalistů. Nechali si udělat předvolební plakát, jímž straší Angličany mnohonásobnými maskami Nicoly Sturgeonové, šéfky skotských nacionalistů, která mimochodem v nedávných celostátních předvolebních televizních debatách zaznamenala po celé Británii velkou popularitu, a jejich bývalého šéfa Alexe Salmonda, který kandiduje do londýnského parlamentu.

(Zajímavé je, že podobnou kampaň nevedou konzervativci a anglická média proti ostře euroskeptické protiimigrační straně UKIP, která chce vyčlenit Británii z Evropské unie, což by znamenalo obrovské hospodářské škody a úpadek britského politického vlivu ve světě.)

Někteří významní konzervativci však varují, že Konzervativní strana zahajuje velmi nebezpečnou hru, která ohrožuje budoucí jednotu Británie, pokud bude zpochybňovat demokratickou legitimitu skotských nacionalistů, kteří mají ve Skotsku obrovskou volební podporu a získají tam zřejmě drtivou většinu poslaneckých křesel na úkor unionistických labouristů.

Podrobnosti v angličtině ZDE

NESEHNUTÍ spouští unikátní humanitární dárcovskou kampaň Chléb pro Charkov

21. 4. 2015

Tisková zpráva NESEHNUTÍ

NESEHNUTÍ spustilo v úterý 21. dubna netradičně pojatou humanitární dárcovskou kampaň Chléb pro Charkov. Její výtěžek bude použit na nákup chybějících základních potravin pro vnitřní uprchlíky a uprchlice, kteří utekli před válkou na východě Ukrajiny a našli útočiště v Charkově. Lidé se mohou zapojit jednoduše prostřednictvím webových stránek www.chlebprocharkov.cz ZDE, na kterých jsou současně k nalezení veškeré informace.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za březen 2015

7. 4. 2015

V březnu 2015 přispělo 199 čtenářů finančně na Britské listy bankovním příkazem celkovou částkou 45 939,60 Kč dále .

Zůstatek byl koncem března 2015 179 819,02 Kč, z toho částka na exekutorský projekt 156 375,59 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.