Kvalita života

24. 3. 2014 / Sandra Wain

S kvalitou života se roztrhl pytel. Mnozí renomovaní odborníci, lékaři, psychologové, ekonomové, politikové a jiní dnes převelice vyzdvihují tzv. kvalitu života. Mimochodem, není to odporný termín, který činí z humanity a biologie bohapustou ekonomiku?

Putinovská pomsta až za hrob

23. 3. 2014 / Jan Čulík

Šokován jsem byl v neděli odpoledne titulkem Novinek (jinak většinou proslulých svým rasismem zaměřeným většinou proti Romům nebo Nečechům) které po úmrtí Miroslava Štěpána publikovaly článek s názvem "Zemřel komunista Miroslav Štěpán". Opravdu to připomíná články někdejšího Árijského boje, které psaly o lidech jako "Žid Ohrenstein" (básník Jiří Orten). (Totéž má samozřejmě v titulku i IDnes, který je však o dost podivnější než titulek v Novinkách: "Zemřel komunista Štěpán, odsouzený za umlčení protestů před Listopadem" - on Štěpán umlčel nějaké protesty?)

Dále mi tato ideologická zaujatost připomíná postoj současného putinovského režimu, který nedávno neváhal inscenovat proces proti mrtvému! ruskému právníku, který hájil jednoho britského podnikatele, a shledal ho vinným, i když byl právník už mrtev. I v českých médiích, jak se zdá, platí pomsta až za hrob. Noblesu nemají. Nedávno, při smrti Vasila Biľaka (kdo by býval řekl, že se člověk bude muset postavit na jeho obranu a nyní i na obranu Miroslava Štěpána!) propadl kojzarovským nenávistným výlevům proti Biľakovi v Lidových novinách Jiří Peňás.

Nedovedu si představit, že by v nějakých britských novinách, i třeba pravicových, vyšel článek s titulkem "Zemřel ultralevičák Benn", nebo "Zemřel ultrakonzervativec Enoch Powell". Prostě se po smrti do titulků politická příslušnost nedává, a už vůbec ne tuplem jako nadávka.

Ten článek o úmrtí Miroslava Štěpána se dal napsat jinak, s noblesou, slušně. Demokratický režim čtvrt století po pádu komunismu by to už mohl, sakra, umět. Všimněte si s jakou noblesou reagovali v Británii před několika dny všichni na smrt ultralevicového nestora britské Labouristické strany Tonyho Benna, kterého pochválila celá řada konzervativních politiků, včetně premiéra Davida Camerona. Mohu se svým politickým protivníkem ostře nesouhlasit, civilizovaný člověk se však vůči němu, především po jeho smrti, vyjadřuje civilizovaně. Sprostota se jen odráží zpět na pisatele.

Jak je to se západními hodnotami?

25. 3. 2014 / Boris Cvek

S mnohými, zejména českými, tzv. zastánci "západní civilizace", jsem se již dávno rozešel v otázce, co je vlastně v zájmu této naší, "západní civilizace". Vznikla by tato civilizace, kdyby sebe samu stále chválila? Ke chválení mocných jsme byli vychováni komunisty za minulého režimu, naopak západní hodnoty, jako třeba svoboda slova, svoboda svědomí, osmihodinová pracovní doba atd., byly vydobyty nejen kritikou mocných, ale dokonce někdy i za pomocí stávek, ozbrojených střetů a revolucí.

Putinův podpis = ústavně-právní stvrzení nového statutu Krymu?

24. 3. 2014 / Miloš Dokulil

1. Stávající epilog

21. března ruský prezident Putin stvrdil svým podpisem, že Krym má napříště být součástí Ruské federace. Přímo na Krymu nyní je většinou navenek viditelná atmosféra uspokojení, ne-li přímo radosti nad rychle dosaženou změnou státoprávních poměrů strategicky důležitého poloostrova v Černém moři. Navíc je tu signál přímo z Kremlu, že Vladimír Putin -- jako protektor rusky mluvícího obyvatelstva kdekoliv na světě -- osobně hodlá nadále bdít nad bezpečností a národními zájmy ruského obyvatelstva kdekoliv, třeba i za hranicemi Ruska.

Rozpor mezi lidskoprávním a mezinárodně právním přístupem rozděluje politiky i veřejné mínění

25. 3. 2014 / Michael Kroh

Konflikt na Ukrajině a Krymu rozdělil veřejné mínění napříč politickým spektrem -- když vynechám ty, kterým je to jedno -- na dvě základní skupiny. První se drží striktně mezinárodního práva, připojení Krymu k Rusku považuje za anexi a podporuje snahu o zvrat situace sankcemi. Druhá naopak argumentuje v rámci lidskoprávní problematiky a uznává, že část nějakého státu má právo z tohoto svazku vystoupit, pokud se pro takovou alternativu vysloví většina obyvatel příslušného území.

RECENZE

Novoobjavená kniha Franza Liszta

24. 3. 2014 / Miroslav Demko

Po 154 rokoch vydaná doteraz neznáma kniha Franza Liszta Trois opéras de Richard Wagner considérés de leur point de vue musical et poétique. Tannhäuser – Lohengrin – Le Vaisseau fantôme. (Tri opery Richarda Wagnera hodnotené z hľadiska hudby a poetiky. Tannhäuser – Lohengrin – Blúdiaci Holanďan). Vydavateľ Actes Sud, 2013.

Bezpochyby ide o tému priveľmi komplexnú a zároveň konfrontačnú, ktorá nesie od samotného začiatku už z hľadiska samotného prístupu k téme problém, ktorý si môžeme dnes objasniť nielen v otázke názorov na hudbu Wagnera, ale aj samotnej motivácie Franza Liszta uviesť takýto titul v roku, ktorý spadá do vydania dodnes známeho titulu jeho knihy Des Bohémiens et de leur Musique en Hongrie (1859). Kniha Franza Liszta mala byť publikovaná v Paríži v tom istom roku 1859 pod titulom Trois opéras de Richard Wagner.... Z viacerých dôvodov, nad ktorými stoja otázniky, nebola donedávna publikovaná. O vydanie tejto knihy Franza Liszta v máji tohto roku sa pričinil francúzsky muzikológ Nicolas Dufetel, ktorý je aj autorom úvodu a komentára.

Umění protestu: okupace tchajwanského parlamentu je střet generací i formální a aktivistické demokracie

24. 3. 2014 / Jan Miessler

Oficiální vlajka Čínské republiky před tchajwanským parlamentem visí vzhůru nohama. Obří oficiální portrét zakladatele Čínské republiky a zároveň zakladatele Kuomintangu doktora Sunjatsena v hlavním sále tchajwanského parlamentu je oblepený hesly proti kontroverznímu obchodnímu paktu s Čínou a proti "devítiprocentnímu prezidentovi", který by měl odstoupit, protože ztratil veškerou legitimitu. Dotyčný prezident Čínské republiky a zároveň předseda Kuomintangu Ma Jing-ťiou se s protestujícími studenty odmítl setkat a poslal místo sebe předsedu vlády Ťiang I-chuaa, kterého studenti vypískali poté, co odmítl přistoupit na jejich požadavky.

Přelije se bulharská krize přes hranice?

24. 3. 2014 / Miloš Kaláb

Zatímco se západní sdělovací prostředky věnují situaci na Ukrajině a na Krymu, v Bulharsku se už mnoho měsíců protestuje proti vládní korupci tak, že loni padla tamní vláda. Kanadská novinářka Shannon Gormleyová ze své kanceláře v Bejrútu informovala čtenáře novin The Ottawa Citizen o potížích, které ovlivňují Bulharsko a jeho okolí, zejména Řecko. 

Nepoučitelní

24. 3. 2014 / Marek Řezanka

Rozhodl jsem se, že než podrobím stávající vládu rozsáhlejší kritice, dám jí sto dní hájení. Hodlám své předsevzetí dodržet. Současně ale chci upozornit na některé její stávající kroky, které dávají tušit, že místo nápravy působení vlády předchozí pokračuje v její cestě.

Izrael podle vyšetřovatele OSN páchá etnickou čistku

24. 3. 2014 / Daniel Veselý

Palestinci žijící v Izraelem okupovaném Východním Jeruzalémě podle vyšetřovatele OSN pro lidská práva čelí etnické čistce. Tato skutečnost podle jeho mínění může znamenat, že ve stávajícím klimatu by izraelská vláda uznala existenci samostatného palestinského státu jen stěží, jak informuje izraelský list Haaretz ZDE.

Německá ministryně: NATO musí podpořit Pobaltí

24. 3. 2014

Německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová v neděli vyzvala NATO, aby po anexi Krymu více podpořilo pobaltské státy, kterým podle ní také hrozí ruská agrese. To vyvolalo ostrou kritiku některých poslanců, kteří ministryni obvinili z eskalace napětí kolem ruských akcí na Krymu. Von der Leyenová ale v rozhovoru pro ARD kritiku odmítla.

NATO se obává ruské anexe Podněstří

23. 3. 2014

Vojenský velitel NATO v Evropě generál Philip Breedlove dnes varoval před shromažďováním ruských jednotek na ukrajinských východních hranicích. Podle něj je Aliance zvlášť znepokojena hrozbou, která se týká moldavské oblasti Podněstří.

Turecko sestřelilo syrský letoun

23. 3. 2014

Turecko dnes sestřelilo syrský bojový letoun poté, co podle jeho verze letoun zabloudil do tureckého vzdušného prostoru. Oznámil to premiér Erdogan na veřejném shromáždění.

Milan Šarapatka

Šarapatkova mise na Krym a chucpe nejen České televize

22. 3. 2014 / Štěpán Kotrba

Poslanec za hnutí Úsvit přímé demokracie a její stranický expert na zahraniční politiku Milan Šarapatka se zúčastnil krymského referenda. Spolu s bývalým televizním moderátorem Stanislavem Berkovcem z hnutí ANO a bývalým poslancem ČSSD a členem zahraničním výboru sněmovny , dnes starostou Vysokého Mýta Miloslavem Souškem, který se dlouhodobě věnuje zahraničnímu obchodu v Mongolsku, Rusku a Číně.. Cestu jim platila nezisková "observatory" organizace z Bruselu. Ta je ovšem spojená s belgickým aktivistou Luc Michelem. Ultrapravicovým aktivistou, který bruselské diplomatické lži nemá rád. A v tom je ten háček...

Mise se povedla a poslanci se na Krym dostali přesto, že krymští Rusové odmítli vstup na území oficiálním vojenským pozorovatelům Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) - jen proto, že by tím uznali mezinárodně politický mandát Ukrajiny, která k nim tyto pozorovatele pozvala... Což samozřejmě nemohli...

Výměna řidičských průkazů

22. 3. 2014

Po přečtení článku pana Jana Slámy bych se se čtenáři BL rád podělil o zkušenost, jak se výměna řidičských průkazů řeší v sousedním Rakousku. Při svém mnohaletém pracovním působení v této zemi jsem byl nucen si opatřit v r. 1991 řidičský průkaz této země, neboť podle nějakých předpisů byl nutný k možnosti používat tamní firemní auto při mých služebních cestách, píše Petr Dvořák.

Dvě knihy o Putinovi

22. 3. 2014 / Boris Cvek

V dnešním The Times Literary Supplement recenzuje John Lloyd v článku "Action man" dvě čerstvě publikované knihy o Putinovi, konkrétně jde o The Putin Mystique od autorky A. Arutunyan (nakladatelství Skyscraper Publications 2014) a Kicking the Kremlin od autora M. Bennetts (nakladatelství Oneworld Publications 2014). Zaujala mne pasáž z této recenze, kterou níže překládáma kterou lze v originálu najít ZDE.

Steinmeier: Rusko se snaží rozdělit Evropu

22. 3. 2014

Tchajwanští demonstranti jsou od úterka zabarikádovaní v budově parlamentu, odmítají pakt s Čínou

22. 3. 2014 / Jan Miessler

Asi tři stovky demonstrantů, převážně studentů, se v úterý večer zabarikádovalo v budově tchajwanského parlamentu na protest proti snaze vlády prezidenta Ma Jing-ťioua urychleně schválit kontroverzní smlouvu o ekonomické spolupráci s Čínou. Vláda okupaci budovy odsoudila, policii se ale parlament ani po několika pokusech vyklidit nepodařilo, a tak v pátek alespoň areál obehnala zátarasy a přivezla si vodní děla. Venku před budovou mezitím parlament "obléhá" dalších několik tisíc demonstrantů, kteří se během týdne do hlavního města sjeli z celého Tchaj-wanu.

Nejdůležitějším Putinovým spojencem se stávají úřady v Kyjevě

21. 3. 2014 / Karel Dolejší

Johan Wiktorin ze Švédské královské akademie válečných věd nedávno napsal, že ukrajinská krize za sebou zanechala tři umírající pacienty: Americkou doktrínu hlásající "odpovědnost chránit" (Responsibility to Protect, R2P), mezinárodní systém zajišťující nešíření jaderných zbraní a takzvanou společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Evropské unie.

Válka musí být

21. 3. 2014 / Wenzel Lischka

Podle starších předpovědí z minulého století má III. světová válka má začít na Středním východě a pak bude přenesena do Evropy. Nemyslí se tím samozřejmě jen moderní válka informační, ekonomická, politická a jiná, ale především poctivá klasická válka ničivá s nebetyčnými hromadami mrtvol, která vyhladí z povrchu zemského většinu lidstva.

Hitler žije

21. 3. 2014

Před pár lety se jednoho německého turisty v Británii zeptali, jak se daří Hitlerovi. Zřejmě ho ta otázka ani moc nepřekvapila, protože odpověděl duchapřítomně: "Je v důchodu."

To ovšem není tak jisté, píše Marek Pavka.

Zahlceni byrokracií

21. 3. 2014 / Jan Sláma

Zajímavý jev dnešní doby je skutečnost, že s rozvojem techniky, konkrétně informačních technologií, byrokracie neubývá, ale naopak přibývá - a to neuvěřitelně. Jeden příklad.

Causa: poplatky ve zdravotnictví

Proč vždy neomylně vybereme nejnevhodnější řešení?

21. 3. 2014 / Martin Kunštek

Andrej Babiš společně s lidovci prosazuje znovuzavedení poplatků a pobyt v nemocnici. Obávám se, že ČSSD na čele s "Babišovým vládním sekretářem" Bohuslavem Sobotkou a ministrem zdravotnictví Svatoplukem Němečkem se zachová opět jako v dobách Vladimíra Špidly. A stejně jako v případě slibu zrušení církevních restitucí, jednu ze svých základních programových priorit "odtroubí". A budou se nám snažit "vykomunikovat", že je to jediné možné řešení, že to jinak nejde, a nebo že by se rozpadla vláda. Osobně to považuji za typickou ukázku myšlenkové prázdnoty naší politické scény. Poplatky jsou totiž nejhloupějším způsobem jak dostat peníze od pacientů do nemocnic.

Jde o budoucnost celé Ukrajiny

21. 3. 2014 / Boris Cvek

Myslím, že správná otázka se dnes nemá ptát na budoucnost Krymu, ale na budoucnost Ukrajiny. Je to země, ve které podle mého názoru ztratily volby smysl, neboť nikoli celonárodní vzepětí, nikoli generální stávka, nýbrž jedno náměstí smetlo legitimní vládu a ustanovilo -- nikdo neví, na základě jakého klíče -- úplně novou vládu, nikoli vládu odborníků nebo vládu "národního porozumění", ale vládu, ve které má klíčové ministry extremistická strana Svoboda s podporou pouze na Haliči.

Potěmkinovská demokracie

21. 3. 2014 / Lubomír Brožek

Příznivci spikleneckých teorií zcela podceňují, či přehlížejí fakt, jak třaskavou směsí může být kombinace hlouposti, nekompetentnosti a chamtivosti.
Jacob van Blom

Ostře sledované, avšak mediálně značně zamlžené události na Ukrajině a (v neposlední řadě) krymské referendum tak podivuhodně sjednotily náš oligarchický mainstream a politickou reprezentaci, že jsou jako jedno tělo a jedna duše. Možná tělo a duše páně Švejkovy posluhovačky, která vchází do děje se slovy: Tak nám zabili Demokracii. A kterou, paní Müllerová? opáčí Švejk, nepřestávaje si masírovat kolena opodeldokem. Tu naši, milostpane, tu naši, dí ta prostá duše v posluhovaččině těle, aniž by si lámala hlavu, co je to za demokracii "ta naše", a proč se někdy, stejně jako kdysi "Bůh zástupů", mění ve válečný pokřik.

Moskva sází na bojové roboty

21. 3. 2014

Rusko prý v minulých letech "liberálního" bezčasí ztratila svůj vědecko-technický potenciál a tuto ztrátu se nepodaří nahradit. Můžu ujistit pesimisty, že tomu zdaleka tak není, napsal v prokremelské Rosijskoj gazetě vicepremiér Dmitrij Rogozin.

Kyjev: "Ruští vojáci se zmocnili ukrajinské bojové lodi"

21. 3. 2014

Kyjev informuje, že ruští vojáci provedli útok na ukrajinskou bojovou loď kotvící v sevastopolském přístavu.

Předtím předseda krymského mediálního centra ukrajinského ministerstva obrany Vladislav Selezněv informoval, že probíhá útok na loď Těrnopol.

"Z bárky, která prováděla blokádu Těrnopolu a Slavutiče, vystoupila skupina ozbrojených lidí v počtu do dvaceti osob na palubu Těrnopolu. Probíhá útok," napsal Selezněv. Podle jeho slov ruská plavidla zabránila ukrajinským v úniku na moře.

Podrobnosti v ruštině: ZDE

Spolupracují věda a víra, anebo jak to s nimi vzájemně je?

21. 3. 2014 / Miloš Dokulil

Občas se kolem otázky vzájemného vztahu obou shora v záhlaví článku uvedených disciplín vedou debaty. Spíše ale přímo někteří lidé mají za to, že se věda s vírou doplňují, a zase naopak jiní lidé mezi námi berou vážně jako rozhodující jen jeden z obou těchto oborů lidské činnosti a postojů ke světu a k životu (zatímco druhý někteří tolerují, jiní považují za zcela ve svém významu irelevantní, ne-li dokonce škodlivý). Ta otázka stojí za aspoň předběžné vyjasnění. Už také třeba kvůli možné polemice nad vzájemnou autoritou mezi oběma oblastmi (pokud k ní dochází). Anebo v konkrétním případě, když třeba vyjde knížka jako ta prof. Mejsnara, o níž jsem se tu v BL zmínil zrovna před týdnem.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za únor 2014

8. 3. 2014

V únoru 2014 přispěli čtenáři finančně na Britské listy bankovním příkazem celkovou částkou 52 766,58 Kč, dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilu v prosinci 2013 částkou 2625,82 Kč.

Zůstatek byl koncem února 2014 349 778,46 Kč, z toho částka na exekutorský projekt 166 375,59 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.