V Evropě narůstá riziko sociálních nepokojů. Také v ČR

10. 4. 2013

Nezaměstnanost v EU dosahuje bezprecedentních hodnot a v důsledku toho roste riziko sociálních protestů, konstatuje Mezinárodní organizace práce (dále MOP) při OSN. Současně varuje politiky, že musejí upustit od úsporných opatření a začít vytvářet pracovní místa.

Kdo stál, kdo bojoval

10. 4. 2013 / Milan Daniel

Navštívil jsem stránky Holešovské výzvy, abych zjistil, zda se Slávek Popelka vyjádřil ke kontaktům s Vandasem a jeho DSSS. Nic takového jsem tam nenašel a mlčení znamená v podobných případech jediné. Naopak je zde text, který "upřesňuje" počet účastníků nedělní demonstrace na čtyři tisíce.

Kdybych ten hlouček až shluk neviděl na vlastní oči, snad bych tomu i věřil.

Soros Merkelové: Zvažte vystoupení z eurozóny

10. 4. 2013

Finančník a miliardář George Soros zahájil kritiku role Německa v evropské krizi a navrhuje, že by se vyhlídky společné měny zlepšily, pokud by od ní nejdominantnější člen eurozóny odstoupil.

George Soros: Německá politika škrtů nefunguje

9. 4. 2013

Tuto důležitou analýzu vydala pražská nadace Project Syndicate. Celý článek je v češtině ZDE, bohužel není zrovna srozumitelně přeložen do češtiny. Doporučujeme anglický originál ZDE

Joseph Stiglitz o tom, jak Thatcherová "zmodernizovala" britskou ekonomiku

10. 4. 2013

Nositel Nobelovy ceny za ekonomii Joseph Stiglitz ve studiu Bloomberg TV oponuje zavedené představě, že Margaret Thatcherová "zmodernizovala" britskou ekonomiku. S mimořádnými přijmy z ropy těžené v Severním moři to určitě mohla dokázat, říká Stiglitz - jenže ve skutečnosti udělala něco jiného. Nepodporovala inovace ve výrobním sektoru, ale naopak deindustrializaci. Postavila britskou ekonomiku na špatné základy v podobě financializace. Takže modernizace za její éry sice byla určitě možná, ale v praxi k ní nedošlo.

Thatcherovou dodnes Britové považují za kontroverzní osobu

9. 4. 2013

Deník Guardian v úterý promtpně provedl v reprezentativním vzorku britských občanů průzkum veřejného mínění o tom, co si myslí o politice Margaret Thatcherové. Zde jsou výsledky:

Zdroj: ZDE

Peníze jako problém

10. 4. 2013 / Petr Fiala

Minule jsme si řekli, že prostřednictvím peněz se zdánlivě obecně platné matematické zákony dostávají do reality. Dnes si tuto tezi můžeme už jen ilustrovat a jít dál. Na obrázku vidíme, jak svastika byla nahrazena číslem (není to moje fotomontáž, pokud by někoho zajímalo, odkud to mám, ať se vypraví do Bauhausu). Ano, východní mysticismu byl nahrazen, ale čím vlastně? Mysticismem, jehož původ je obtížné určit, protože jde o mysticismus globální. Takovým, který nejlépe vyhovuje dnešní době. (Omlouvám se, že opět neuspokojím onu čtenářku, která se dožadovala citátů. Přehršle jich najde u Spenglera.)

Zatímco pokud jde o slova, došlo na Západě k oddělení označujícího a označovaného, takže "slova už nic neznamenají" (literatura od Shakespeara po Eca), řečeno s Foucaultem, k oddělení slov a věcí, pokud jde o čísla, k takovému oddělení nedošlo. Čísla, tedy čísla vyjadřující cenu, tak začala fungovat jako master-narativ diskurzu současné společnosti. To je důvod, proč je lež tak běžná - lidem záleží víc na číslech (na penězích) než na slovech. V angličtině se říká Put your money where your mouth is. Ano, je těžší dát peníze než o věcech jenom mluvit.

DVOŘÁK VYVOLÁVÁ VÁLKU S "VELKOU" RADOU

ČESKÁ TELEVIZE: kdo si to dovoluje nás kontrolovat?

10. 4. 2013 / Štěpán Kotrba

Bezprecedentně hysterická a arogantní je reakce generálního ředitele České televize na snahu RRTV, aby Česká televize poskytla Radě jako správnímu orgánu informace, jak dodržuje vyváženost a objektivitu (§ 31 odst. 2 zákona 231/2001 Sb.) když se lišily výsledky komunálních a senátních voleb 2012 od průzkumů organizovaných Českou televizí... Britské listy spolu s matematikem Škopem se tomuto problému rozsáhle věnovaly. ČT i ČRo měly poskytnout RRTV i informace o tom, jak naplňují § 31 odst. 4 zákona 231/2001 Sb. (povinnost sestavovat programovou skladbu tak, aby ve svém vysílání poskytovala vyváženou nabídku pro všechny obyvatele se zřetelem na jejich věk, pohlaví, barvu pleti, víru, náboženství, politické či jiné smýšlení, národnostní, etnický nebo sociální původ a příslušnost k menšině.). České televizi ukládá "velký" vysílací zákon povinnosti a tím určuje i právo regulátora (RRTV) se ptát, případně i Českou televizi za porušení zákona citelně pokutovat. Což prozatím RRTV nikdy nečinila, protože považovala dlouhá léta kontrolní činnost Rady ČT za uspokojivou.

Britské listy disponují dopisem, který generální ředitel České televize Dvořák zaslal Volebnímu výboru Poslanecké sněmovny, v němž se pohoršuje, že si RRTV dovoluje činnost ČT monitorovat a navíc po něm vyžaduje odpovědi v "nestandardně krátkých lhůtách", které má ovšem RRTV jako správní orgán určeny správním řádem. V ČT považují poskytování informací o své činnosti za drzost, kterou by bylo třeba trestat... Ve čtvrtek má Parlament projednávat Výroční zprávu o činnosti RRTV za minulý rok. Smůlou pro Dvořáka je, že ve středu zasedá i Rada ČT, která dostala kopii Dvořákova dopisu neprozřetelně také.

Britský deník Daily Telegraph byl nucen zrušit všechna diskusní fóra k tématu Thatcherová

9. 4. 2013

Britský konzervativní deník Daily Telegraph byl nucen zrušit všechna diskusní fóra k tématu úmrtí Margaret Thatcherové, protože tam čtenáři umísťovali obrovské množství nadávek na adresu bývalé premiérky.

Tony Gallagher, šéfredaktor deníku Daily Telegraph, uvedl, že i internetová adresa, kterou deník zřídil pro vyjádření soustrasti od veřejnosti při příležitosti úmrtí Margaret Thatcherové byla "zaplněna nadávkami".

List měl obavu, že jeho diskusní fóra budou zaplněna "lavinou hořkosti" a proto se rozhodl fóra dočasně uzavřít.

"Zlikvidovali jsme diskusní fóra u všech zpráv týkajících se úmrtí Margaret Thatcherové - i naši emailovou adresu pro kondolence," napsal na twitteru šéfredaktor Gallagher a dodal: "Mnoho lidí, kteří byli na fórech k článkům o smrti Thatcherové zablokováni, naplnilo mou timeline svými sprostými urážkami."

Pracovníci deníku Daily Telegraph uvedli, že zvlášť sprosté osobní nadávky byly zaměřeny právě na Thatcherovou.

"Netolerujeme urážlivé dopisy čtenářů v tištěné formě, proč bychom je měli tolerovat na internetu," uvedl jeden redaktor.

List věděl, že Thatcherová, která dodnes vyvolává v Británii zuřivé emoce, nutně musela vyvolat vlnu nadávek a šéfredaktor usoudil, že jim deník nebude poskytovat prostor.

Mnoho Britů kritizovalo rozhodnutí deníku Daily Telegraph uzavřít svá diskusní fóra na Twitteru. Jeden debatér obvinil Gallaghera: "Vy jste ideolog a nemáte vůbec zájem o svobodu projevu".

Britská policie se obává, že se středeční pohřeb Margaret Thatcherové stane terčem protestních akcí, proto se připravují rozsáhlá bezpečnostní opatření. Britská policie vyzvala občany, kteří chtějí proti Thatcherové při příležitosti pohřbu protestovat, aby se s ní spojili.

Thatcherová odmítla státní pohřeb, protože by parlament musel schválit pro něj rozpočet a parlamentní debata k této věci by podle ní ve sněmovně vyvolala obrovský konflikt.

Zdroj ZDE

Několik poznámek nejen k příspěvku Milana Valacha

Nejde jako dříve svět popisovat a vysvětlovat, ale změnit

10. 4. 2013 / Milan Dubský

Komentářem k nedělní demonstraci udělal Milan Valach logický, prospěšný a poučný rozbor reality dnešní situace. Malá účast na demonstraci ukázala, že občané, jimiž se organizátoři ohánějí, respektive, že vyjadřují mínění většiny občanů, tam nepřišli, byť mají mnoho skutečných argumentů nejen pro kritiku, ale i odvolání této vlády, která potopila ČR a její ekonomiku o hezkých pár metrů a stovky miliard ke dnu. Nemají dosud ale dost vážných pohnutek, aby se k těmto demonstracím přidávali.

POZVÁNKA:

Jiří Dienstbier -- Snění o politice

10. 4. 2013

Zveme Vás na konferenci

Jiří Dienstbier -- Snění o politice

která se uskuteční v úterý 16. dubna 2013 na Ministerstvu zahraničních věcí České republiky, Loretánské náměstí 5, 118 00 Praha 1 -- Hradčany

Konferenci zahájí ve 14:00 ministr Karel Schwarzenberg. Panelisté se budou věnovat působení Jiřího Dienstbiera v domácí a zahraniční politice. Vystoupí Petr Drulák, Marek Hrubec, Jiřina Dienstbierová, Petr Pithart, Jiří Pehe, Petr Havlík, Jacques Rupnik, Otto Pick a Jan Pelikán.

Na závěr konference ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan společně s panelisty pokřtí knihu "Jiří Dienstbier -- rozhlasový zpravodaj".

České ženy berou o 26 % menší platy než muži

10. 4. 2013

V Brně se 9. dubna od 14:00 uskutečnil happening, který upozornil na problém platové nerovnosti v České republice. Happening, který u příležitosti Dne rovnosti platů (Equal Pay Day) uspořádalo NESEHNUTÍ, proběhl na Náměstí Svobody a u Staré radnice. Na obou místech byl roztažen transparent "-26 %". To odpovídá rozdílu mezi platy mužů a žen v České republice a toto číslo je současně druhé nejhorší ze všech států EU. Číslo bylo namalováno červenou barvou, protože červená se stala symbolem Dne rovnosti platů -- v účetnictví tato barva znamená ztrátu. Stejně tak nerovné odměňování znamená ztrátu pro ženy. A to ztrátu nejenom finanční, ale i symbolickou ztrátu rovnosti.

Tip pro ČSSD: zaměřte se na přeplacené poplatky za distribuci elektřiny

10. 4. 2013

Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost k úterní tiskové konferenci ČSSD uvádí:

"Téměř polovina výdajů průměrné rodiny za elektřinu padne na špatně regulované distribuční poplatky. Přitom ČEZ má nejvyšší marži v Evropě. Domácnosti tak platí pohodlný život manažerů polostátní společnosti."

"Regulovaná platba za distribuci tvoří okolo 40 procent konečné ceny elektřiny pro domácnost s běžnou spotřebou. Na solární energetiku připadá pouhých sedm procent konečné ceny elektřiny pro rodiny. Pokud chce sociální demokracie srazit rodinám cenu elektřiny, má tedy jedinečnou šanci dosáhnout lepšího stavu sražením ceny za distribuci."

Před osmdesáti lety byl položen základní kámen Baarova pomníku

10. 4. 2013 / Miroslav Vejlupek

Už ve své rané básnické tvorbě se Baar svěřuje, že v jeho vztahu k rodnému kraji vedle lásky zaznívá nejvýrazněji také intenzivní touha stát se trvalou součástí chodských dějin. (Chci zdárným synem Chodsku být, / chci dát mu všecky síly, / za slávu jeho v boje jít / a trpět v každé chvíli / ... / Leč za to jeho vzpomínku / chci do všech příštích dob...)

Tehdy to - ještě řídcí - čtenáři mohli považovat za snění ctižádostivce bez sebekritiky, ovšem čas ukázal, že se mladý muž odvážil k veřejné zpovědi, protože ji myslí naprosto vážně a protože k dosažení vskutku neskromného cíle má rozhodující osobnostní předpoklady: intelektuální dispozice, houževnatost, cílevědomost a neobyčejnou pracovitost. K těm připočteme také silnou motivaci citovou: po dokončení gymnazijních studií a po matčině nátlaku vymezují směr Baarova života církevní dogmata a smířit se s tím je pro tělesně i duševně zdravého mladého muže nesmírně těžké. Baar rozřešil schizofrenní situaci striktně a navždy: když oželet plnohodnotný život, ať oběť vyváží život posmrtný -- nikoli v církevním pojetí, nýbrž v objektivním kontextu historickém.

Jaký měla vliv Margaret Thatcherová na ekonomiku?

9. 4. 2013

V době, kdy se v roce 1979 dostala Thatcherová v Británii k moci, dosahovala britská inflace 25 procent, bylo nedlouho po době, kdy stávky odborářů zemi zcela ochromily a pracovala jen tři dny v týdnu.

Thatcherová zlikvidovala pozůstatky britského poválečného konsensu, rozdrtila odbory, deregulovala finanční služby, podporovala investice, zavedla snížení daní, pokoušela se umenšit stát, ve skutečnosti však britský stát centralizovala a posílila roli státu, velkých příjmů z těžby ropy v severním moři využívala na placení podpory armády více než dvou milionů nezaměstnaných, podporovala vytvoření evropského jednotného trhu.

Podle stoupenců Thatcherové se jí prý podařilo oživit britskou ekonomiku, britská ekonomika se stala více konkurenceschopnou a začala přinášet nové zisky. Vyvolalo to v Británii hospodářský rozkvět, který trval od roku 1992 do roku 2008.

Podle kritiků Thatcherová zlikvidovala více než 15 procent průmyslové základny Británie svým dogmatickým monetarismem, vyplýtvala jednorázové zisky z těžby ropy v Severním moři na podporu v nezaměstnanosti a na snížení daní a proměnila Británii v nevyváženou a třídně ostře rozdělenou zemí, jíž zůstává dodneška.

O dalším selhání veřejnoprávních médií

8. 4. 2013 / Daniel Veselý

Nedá mi to, abych nezareagoval na vlnu devótností a lží, která kvůli úmrtí Margaret Thatcherové zaplavila mainstreamové sdělovací prostředky včetně veřejnoprávních médií. Divák se při sledování hlavní zpravodajské relace na ČT mohl dozvěděl nesmyslnou lež, že Thatcherové vděčíme za pád komunistického bloku, ačkoliv její skutečný postoj svědčil o naprostém opaku. Český rozhlas samozřejmě nezůstává pozadu ZDE.

Zatímco smrt gaunerů typu Usámy bin Ládina nebo plukovníka Kaddáfího bylo sdělovacími prostředky a některými politiky vnímáno s neskrývanou radostí, úmrtí gaunerů typu Ronalda Reagana bylo prezentováno jako skon velkého státníka. Reaganovi je také připisována zásluha na pádu komunismu, přestože tomu kvůli jeho militaristické politice bylo spíše naopak ZDE.

Co bylo špatně na nedělní demonstraci

9. 4. 2013 / Milan Valach

Milan Daniel se snaží obhájit pozitivní přínos demonstrace Holešovské výzvy a některých dalších iniciativ 7.4 2013 v Praze ZDE. Ano, tato vláda nemá legitimní právo vládnout, ano, současný systém se rozkládá. Chudí jsou okrádání a bohatí dále bohatnou (Nejbohatších Čechů přibývá i v krizi. Jak se baví? ZDE).

Zemřela hokynářova dcera

8. 4. 2013 / Jan Čulík

Přistěhoval jsem se do Británie začátkem roku 1978, ještě v posledních měsících éry labouristického premiéra Jamese Callaghana. Vládla doba starosvětského, pomalého britského úpadku. Pak vyhrála Margaret Thatcherová volby. Nechápal jsem to a dodneška nechápu mentalitu Angličanů (nikoliv Skotů), kteří ji zvolili. Od samého počátku mi svou tupou ideologičností a umanutostí, neschopností vnímat jemnosti a složitosti problémů a politiky Thatcherová připomínala stalinské sekerníky. Přirozená realita je složitá a inteligentním člověkem nezvládnutelná. Ten se asi raději vzdá, než by světu vnucoval své primitivní, zjednodušené řešení. Ze svého - velmi omezeného - osobního styku s některými mezinárodními politiky mi vyplývá, že aby mohli jednat, musejí si vytlačit z mozku vědomí, že situace je složitá - a musejí tvrdošíjně prosadit právě své jednoduché a omezené řešení. V politice, jako v byznysu, nakonec vítězí sociopati, drsně jednající lidé s ostrými lokty, kteří se neštítí sprosťáren a jimž normální, slušní lidé prostě ustoupí.

Margaret Thatcher: Politička bipolárního světa, která otevřela dveře dnešnímu úpadku Británie

8. 4. 2013 / Karel Dolejší

Odkaz právě zesnulé britské expremiérky Margaret Thatcher je opředen řadou mýtů. Některé jsou specificky pravicové, ještě jiné specificky postkomunistické. Začnu těmi druhými.

"Železná lady" je v postkomunistických zemích oslavována coby apoštolka politické svobody. Jak ale na stránkách Britských listů opakovaně upozorňuje Jan Čulík, ve skutečnosti byla tím úplně posledním, kdo by chtěl těm, jež na východní straně železné opony o svobodu usilovali, nějak pomáhat. Husákovo Československo sice vedlo proti její Británii mediální kampaně v kauzách hornických protestů, severoirských vězňů-hladovkářů či války o Falklandy/Malvíny, nicméně za těmito rituály probíhala velice živá ekonomická spolupráce, která svým způsobem režim držela nad vodou. Němečtí nebo francouzští politici podporovali disent v komunistických státech, stejně jako britští intelektuálové - ale premiérka nikoliv. Bipolarita "železné lady" náramně vyhovovala, jak se ukázalo ještě během pádu Berlínské zdi. Kdyby to záleželo na jejich idolu, čeští pravičáci mohli dodnes nanejvýš tak pořádat bytové semináře.

Gorbačovovi při pádu berlínské zdi telefonovali zděšení Thatcherová a Mitterrand, aby použil vojsk

8. 4. 2013

Tyto tři články vyšly v Britských listech poprvé v listopadu 2009. Vydáváme je znovu k úmrtí Margaret Thatcherové

Pád komunismu ve středovýchodní Evropě nezpůsobil Západ. Ten požadoval stabilitu a změny režimu se obával a s rozmontováním komunistického režimu nesouhlasil. Komunistické režimy ve středovýchodní Evropě se nerozložily ani v důsledku činnosti místních disidentů. Ti byli -- snad s výjimkou Polska -- na to příliš slabí. Rozklad komunistického režimu způsobili sami jeho komunističtí bossové, i když nechtěli -- konec konců to byl jejich režim. V tom spočívá paradox pádu komunismu ve středovýchodní Evropě v roce 1989, uvedl na konferenci americké asociace slavistů v Bostonu v sobotu profesor Igor Lukeš z Bostonské univerzity.

Tehdejší vedoucí představitelé Spojených států, Británie a Francie Bush senior, Thatcherová a Mitterrand v žádném případě neusilovali o jakékoliv změny ve středovýchodní Evropě. Sovětský vedoucí představitel Michail Gorbačov svědčí podle Lukeše v rozhovorech, které poskytl společnosti BBC, že když došlo k otevření berlínské zdi, Thatcherová a Mitterrand ho rozčíleně telefonicky žádali, aby proti svobodomyslným demonstrantům v Berlíně použil síly. "Zastavte to," požadovali. "Jak?" ptal se Gorbačov. "Máte vojáky, ne?" Gorbačov vojensky zasáhnout odmítl.

Normální blázinec

8. 4. 2013 / Lubomír Brožek

K tomu, aby se člověk ocitl v blázinci, samozřejmě není nutné se hned propracovat do řádné psychiatrické léčebny (kde je o potřebného jakžtakž profesionálně postaráno). Pro začátek stačí se rozhlédnout kolem sebe, případně si přečíst noviny, pokochat se televizním zpravodajstvím (zvlášť vhodné pro masochisty) a jednomu je hned jasné, že s rozumem si na téhle pouti absurdit a chamtivosti utržené ze řetězu nevystřelí ani papírovou růži.

Mnozí si zajisté ještě vzpomenou na pouťovou atrakci zvanou Staročeská střelnice, v níž byla k vidění též žertovná věcička zvaná Mlýn na staré báby, jež se, po zasažení terčíku, dala do pohybu, semílajíc na jednom konci babky, které z konce opačného vylézaly proměněné v mladice. Za jistou analogii se zmíněnou atrakcí lze považovat například politický kariérní mlýnek, do něhož jedním koncem vejdou solidní páni a dámy s ústy plnými ušlechtilých vizí, kterak spravovati k obecnému blahu věci veřejné, aby se poté, co volič zatočí osudím, vynořili z konce opačného změněni k nepoznání a připraveni témuž voliči (který se mezi tím změnil v  daňového poplatníka a svůdně bezbrannou kořist), názorně ukázat, jak se věci doopravdy mají. Protože jestli sis, holoubku, myslel, že když sis nás zvolil (a platíš!), budeme ti dělat pomyšlení, anebo ti dokonce sloužit, my ti teď ukážeme, jak vypadá naše "Pravda vítězí"! (Ano, ta vlající ve větru, až se korouhvičkám hlava točí.) K čemuž nám (vyvoleným) dopomáhej Bůh a přičinlivá média, o nichž už nemá sebemenší iluze vůbec nikdo, včetně novinářů samotných, z jejichž středu pochází i následující citát (jehož autora uvedu později, aby si laskavý čtenář mohl tipnout alespoň provenienci).

Vezměme si stát. Nikdo nám ho nedá zadarmo

8. 4. 2013 / Milan Daniel

Obrovskou velkoplošnou obrazovku jsem viděl na Václaváku naposledy loni v dubnu, kdy se před ni narovnalo kolem sta tisíce lidí.

Včera jsem ji míjel cestou z Hlavního nádraží. Předtím jsem znamenal v přilehlých ulicích připravené antony, na náměstí samotném nenápané skupinky modrošedých policistů, jejichž součet nebyl o mnoho menší než počet účastníků demonstrace. Co kdyby přece jen...

Na pódiu se právě producíroval Vladimír Stehlík a současné mocné častoval vulgarismy. Poslouchalo ho na tři sta lidí plus nespočítatelný počet čumilů na chodnících. Občas někdo zatleskal.

Karel Dolejší soudí, že Holešovská výzva svou akcí nazvanou Soumrak kmotrů na dlouho "diskreditovala legitimní občanské protesty". Z jiné pozice, ale v podstatě týmiž slovy charakterizovala demonstranty Karolína Peake: "Jsou to nebezpeční magoři."

I sebevražední atentátníci mají odvahu - zabíjet, ničit, učinit svět ještě horším

8. 4. 2013 / Karel Dolejší

Jestliže se náhodou stane, že Karolína Peake prohlásí "Venku prší", nebudu za každou cenu trvat na tom, že padají ropuchy, jen proto, abych se od ní distancoval. Zejména v tom případě, jestliže doopravdy prší.

Na webu ultrapravicové Dělnické strany sociální spravedlnosti její předseda Tomáš Vandas o včerejší protestní akci mimo jiné píše:

Thatcherová a Bush senior roku 1989: Nechceme zrušit komunismus ve východní Evropě a neohrozíme bezpečnost Sovětského svazu

8. 4. 2013

Dva měsíce před pádem berlínské zdi řekla Margaret Thatcherová Michailu Gorbačovovi, že ani Británie, ani západní Evropa si nepřejí sjednocení Německa, a zdůraznila, že si přeje, aby tomu nejvyšší sovětský představitel zabránil.

Konec éry Margaret Thatcherové

8. 4. 2013

Publikujeme několik citací z komentáře slavného, nyní už zemřelého, britského novináře Hugo Younga, který vyšel v deníku Guardian 23.listopadu 1990, v den, kdy byla Thatcherová zbavena moci.

Byl to pozoruhodný konec, ale byl v souladu se vším důležitým, co předcházelo. Existovala kontinuita nejen v textuře těchto událostí, avšak i v okolnostech jejího dlouhého života a rychlého konce. Tak jak byly její triumfy často zakořeněny v jejím zápalu pro boj, v jejím odmítání naslouchat radám, a její neochotě přiznat, že se může mýlit, stejné byly zdroje jejího konečného osudu.

Byl to šokující způsob, jímž byla svržena. Neprohrála ani ve Sněmovně, ani v zemi, ale přesto se jí zbavili v důsledku vůle méně než 400 politiků. Dosud se nikdy nic takového v éře demokracie nestalo: žádný verdikt zjevně tak perverzní a nevyprovokovaný, který vládnoucí strana pronesla nad svou šéfkou, jíž podlézala a díky níž tloustla po dobu mnoha let. Mnoho konzervativců bude šokováno tím, co včera provedli, někteří, dokonce i někteří z těch, kteří se na tom podíleli, se budou stydět. Poprvé totiž v době svého premiérského úřadu jí bylo zapotřebí, i když o to nezažádala, lidských sympatií pro bezmocnou bytost, nechanou na holičkách.

Proč je předpovídání počasí stále tvrdším oříškem

8. 4. 2013

Zrychlující se oteplování v Arktidě způsobilo rozpad atmosférického teplotního gradientu, který vyvolával výškové proudění (jet stream) teplého vzduchu z tropů směrem na sever. Přitom toto proudění bylo unášeno zemskou rotací a směřovalo tedy částečně také ze západu na východ. Určovalo celkový charakter počasí po celou dobu, co ho klimatologové studují. Ale teď začal proud vzduchu z tropů zpomalovat a "meandrovat", vytváří jakési lokální zálivy či kapsy, které na dlouhá období konzervují extrémní počasí. A pro vědce je velice těžké v takové situaci předkládat spolehlivé předpovědi.

Rčení "O mrtvých jen dobré" neplatí pro veřejné osobnosti

8. 4. 2013

Thatcherová se podílela na neuvěřitelně razantních rozhodnutích, které ovlivnily životy lidí po celém světě, píše v deníku Guardian Glenn Greenwald. Hrála klíčovou roli nejen při vyvolání první války v Perském zálivu, ale také využila svého vlivu a veřejně podporovala útok na Irák r. 2003. Odsoudila Nelsona Mandelu a jeho Africký národní kongres jako "teroristy", což je něco, o čem přiznal dokonce i David Cameron, že to bylo nesprávné. Byla tvrdošíjnou podporovatelkou brutálních tyranů jako byl Augusto Pinochet, Saddam Husajn a indonéský diktátor generál Suharto. Po celé Británii je Thatcherová dodnes nenáviděna za škody, které tam způsobila - za její politické dědictví drsné sociální nerovnosti, za prosazování chamtivosti, privatizace a rozkladu společenských struktur.

Jak napsal v Americe v pondělí dopoledne David Wearing: "Osoby, které chválí Thatcherovo dědictvím by měly projevit určitý respekt pro její oběti. Je to nevkusné."

Zdroj ZDE

Smrt Thatcherové vyvolala u některých lidí oslavy

8. 4. 2013

Mezi vlnou oslavných projevů a kondolencí projevují kritikové Margaret Thatcherové své názory stejně energicky, píše skotský deník The Herald.

Poslanec George Galloway za stranu Respect napsal na Twitteru: "Zašlápněte tu špínu do země." Později dodal: "Spravedlnost pro horníky!" a ještě napsal: "Thatcherová označila Nelsona Mandelu za 'teroristu'. Byl jsem tam. Viděl jsem, jak to říká. Kéž se smaží v pekle!"

Kontroverzní komik Frankie Boyle napsal: "Konečně si můžu vzít černé šaty a zároveň i boty pro tancování!"

Sochař Robert Florence napsal na twitteru: "Škoda, že není v Glasgow socha Thatcherové. Moc rád bych viděl ve zprávách, jak ji lidé svrhnou, a pak bych ji chtěl zasáhnout svými botami."

Autor komiksů Mark Millar zdůraznil: "Kdokoliv, kdo dnes truchlí za Thatcherovou, zřejmě od roku 1979 nečetl noviny."

O tom komunismu

8. 4. 2013 / Karel Dolejší

Papež František o Velikonocích otevřel cestu blahořečení několika katolíků, které česká média charakterizují jako oběti komunismu a nacismu. Nehledě k tomu, že některé z těchto obětí mohou být ve skutečnosti dosti kontroverzními postavami, které si třeba zadaly s diktaturou, poukázal tímto papež na nepříliš radostně přiznávaný fakt, že se během španělské občanské války či osvobozování Itálie děla různá v podstatě ideologicky motivovaná zvěrstva i z té "pokrokové" strany. Až se celý proces beatifikace náležitě rozběhne, jistě se sesypou námitky českých antiklerikálů (=skupina nikoliv nutně totožná s atheisty). A jednou z nich bude věčně se vracející stížnost, že prý žádný komunismus ve skutečnosti nikdy neexistoval, tudíž nemohl mít ani žádných obětí.

Herald Scotland: Thatcherová: Skoti ji nenáviděli

8. 4. 2013

Citujeme z redakčního komentáře skotského deníku The Herald:

Jejím cílem bylo zbarvit volební mapu Skotska konzervativní modrou, avšak Thatcherová přiměla Skoty vidět rudě

Do doby, kdy v roce 1990 Thatcherová přestala být šéfkou britského státu, zpolarizovala politické postoje ve Skotsku tak jako žádný politik před ní.

Od své první návštěvy v Edinburku v únoru 1975 (kdy měli konzervativci ve Skotsku ještě 16 poslanců) do doby svého slzavého odchodu z Downing Street v listopadu 1990 se stala Thatcherová pro mnoho Skotů terčem nenávisti. V době, kdy Thatcherová odešla z premiérské funkce, zůstávalo ve Skotsku už jen 10 konzervativních poslanců. Sedm let po jejím pádu, r. 1997, neměli konzervativci ve Skotsku vůbec žádného poslance. V současnosti má ve Skotsku Konzervativní strana v Dolní sněmovně jen jediného poslance.

Thatcherovou ve Skotsku nenáviděli za to, že tam zavedla daň z hlavy (poll tax), rok před jejím zavedením v Anglii, nenáviděli ji za likvidaci průmyslu, v jehož důsledku byly propuštěny tisíce zaměstnanců z dolů, z oceláren a z dalších tradičních průmyslových odvětví.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za únor 2013

19. 3. 2013

V únoru 2013 přispělo finančně na Britské listy 217 osob bankovním příkazem celkovou částkou 61 486.45 Kč, dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilu v říjnu 2012 částkou 4206.67 Kč. Příjem z reklamy byl 5000 Kč.

4 čtenáři Britských listů přispělo v únoru 2013 na projekt ke zcivilizování exekutorské praxe částkou 900 Kč. Konečná částka k dispozici Britským listům k 28. 2. 2013 byla 238 003.10 Kč, z toho na exekutorský projekt 166 375.59 Kč a na na provoz Britských listů 71 627.51 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.