K petici na podporu Schwarzenberga se hrdě hlásím

21. 1. 2013

Děkuji za glosu pana Vojtěcha Merunky. Jsem v ní citován jako šiřitel petice Prohlášení vědců, lékařů a VŠ učitelů k volbě prezidenta, k čemuž se hrdě hlásím. Děkuji proto, že jinak by se ke čtenářům BL toto Prohlášení nejspíš nedostalo, píše Jan Obdržálek.

Prvenství v peticích mezi kolegy ovšem nemají nějaké podpisové archy za heydrichády, ale petice byly již dávno, dávno v dobách našeho národního obrození; to by ovšem neznělo hanlivě. Zajímalo by mne ovšem, čím dle autora kolegy a kamarády z 1LF straším ("jiní se ale bojí a podepisují"), jsa z fakulty jiné a na 1LF nižádnou moc nemaje.

Založím taky petici

21. 1. 2013

Vážně uvažuji, že založím taky petici. Chci se zeptat zda-li byste mi ji na Britských listech zveřejnili, píše Dalibor Branc. Text petice:

Petici pana Brance můžete podepsat ZDE

Nátlak

21. 1. 2013

Členové mé rodiny hrají ve dvou divadlech v Praze. Vedení divadel (a prý nejenom těchto dvou) vyvíjí naprosto nedemokratický nátlak vzhledem k volbě prezidenta. Podmiňují setrvání v angažmá volbou Karla Schwarzenberga a také veřejným prohlášením, že dotyční herci stojí za Karlem.

Pokud bych to neslyšel od člověka důvěryhodného a naprosto pravdomluvného, tak bych tomu ani nevěřil, píše jeden kmenový autor Britských listů, který dodává:

Nejhorší situace je v divadle Na zábradlí, zatímco co Ypsilonka je naopak apolitická. Herci a nejen oni (nátlak se týká i ostatního personálu) se bojí ozvat. Je to pochopitelné. Na chléb se dnes vydělává jen velmi těžko a každá koruna je dobrá. Proto si spousta herců ráda střihne i nějakou tu hloupoučkou reklamu. A já jim to nezazlívám. Ale politická veřejná vystoupení a vyjádření je mohou jen poškodit. Myslím tedy vystoupení v zájmu jednoho kandidáta či politické strany.

P.S.: bojím se abych nezpůsobil ještě větší problémy svým příbuzným...

Pozn. red.: Tato informace je jen z jediného, i když spolehlivého, ale bohužel nutně anonymního zdroje. Pokud se cítí některý z herců v pražských divadlech vydírán nutností podporovat jednoho či druhého prezidentského kandidáta, rádi zveřejníme jejich svědectví, i anonymně, pokud se redakci identifikují. Adresa redakce je redakce@blisty.cz.

Jiří Stránský se omluvil herci Dejdarovi

21. 1. 2013

Jiří Stránský, scénárista Zdivočelé země, se v pondělí v Radiožurnálu omluvil herci Martinu Dejdarovi za to, že vydal prohlášení, že s ním rozvazuje spolupráci. Dodal, že to napsal ve vzteku a že pod prohlášení podepsal i režiséra Hynka Bočana, jemuž to řekl až dodatečně.

Podrobnosti ZDE

Zdivočelá země - pokračování

21. 1. 2013 / Štěpán Kotrba

Týden: není ten váš přístup taky v podstatě také totalitní a komunistický? Takhle striktně někoho odsoudit? Na sociálních sítích jste ke komunistům teď přirovnáváni vy a Bočan.

Pane Dejdare, i mravně zkurvení lidé mohou vytvořit velké dílo. Jen nesmí být o morálce... Pak je to propagandistická agitka, byť dobře zahraná. Tolik o Zdivočelé zemi. Dokázal jste veřejně stát za svým občanským názorem, byť odlišným od názoru uřvané většiny okolo vás, i když před vámi nestála kamera a režisér nevolal "klapka!". A to je cennější, než jakási role, se kterou jste se málem ztotožnil. Miloš Zeman může být dobrým prezidentem také. A vy se holt napříště obejdete bez pánů Bočana a Stránského...

Týden: Poněkud zvláštní rozhovor o Dejdarovi a zdivočelém Zemanovi ZDE

Předvolební vzpomínky starého zbrojnoše na válku proti radaru

21. 1. 2013 / Jan Neoral

V dobách minulých staří zbrojnoši – když přišla léta a drátěná košile a helmice najednou ztěžkly, ruka neudržela štít před tělem a z ochablé dlaně meč vypadával stále častěji – pověsili obvykle zbroj na zeď a o bitvách, v nichž bojovali, už jen vzpomínali nad džbánkem. Dívali se, jak muži na koních občas odjížděli přes padací most, jak se vraceli zpět v houfci poněkud prořidlém a zkrvaveni, ale to už ty staré válečníky tak moc nevzrušovalo. Žili si svůj život, vděčni nebesům za to, že přežili. A podle možností a chuti – někdo v hradní kuchyni vdolky, jiní v podhradí holky.

Opusťme středověk. Radar padl, Topolánka vyvedli za kulisy. Schwarzenberga ještě stále ne.

Stanovisko ProAltu k druhému kolu prezidentské volby

21. 1. 2013

tisková zpráva

ProAlt v žádném případě nemůže podpořit Karla Schwarzenberga. Je to předseda vládní TOP09, strany, který svým programem ztělesňuje pravý opak snah ProAltu. Jeho volba, ať už z jakýchkoli důvodů, by byla popřením dvou a půl let práce v hnutí proti neoliberálním reformám.

Neděláme si iluze o Miloši Zemanovi. Jeho veřejná vystoupení plná rasismu, xenofobie a šovinismu všeho druhu jsou odpudivá. Musíme konstatovat, že v prezidentských volbách moderní, progresivní levice prohrála.

Strukturní krize: Nevypočitatelné faktory střednědobého výhledu

21. 1. 2013 / Immanuel Wallerstein

Vyložil jsem už dřív, proč si myslím, že se kapitalistický systém nachází ve strukturní krizi a proč to vede k celosvětovému politickému zápasu, v němž se prosadí jedna ze dvou alternativ: buď alternativa vedoucí k nekapitalistickému systému, který si uchová všechny nejhorší rysy kapitalismu (hierarchii, vykořisťování a polarizaci), nebo alternativa vedoucí k systému založenému na relativní demokracii a relativním rovnostářství, systému, jaký dosud nikdy neexistoval.

To není dýmka

21. 1. 2013 / Jan Komrska

Odpověď na analýzu pana Bělohradského nemusí spočívat jen v obhajobě svébytnosti fenoménu "Karel", jak uvedeno v otevřeném dopise. Nahlédnutí motivů a fines kampaně, pokud toto vyúsťuje jen do uchopení situace jako "simulakra a obrazu" a jejich aplikace do stěžejních historických momentů, je přílišným zjednodušením.

V důsledku takové schéma propůjčuje záhadnou reálnost obrazu "Zeman" a naviguje myšlení do mantinelů politiky stran, místo posunu k radikálnější změně systému. Cožpak i image "Miloš" není simulakrem sociálního demokrata? A pokud se "obraz" pojí s odpovědností, cožpak on je nějak odpovědný za eventuální vybombardování Íránu, které vehementně podpořil (což nějak zapomněl zmínit, když si v diskuzi připisoval body za s tím přímo související odmítnutí radaru)?

Naposledy na Britských listech - je to doména totálních hlupáků

21. 1. 2013 / Václav Novotný

Poprvé a naposled na "Britských listech". Neb je to doména totálních hlupáků, napsal mi čtenář Pavel Jun.

Proč vlastně píšu?

Mám strach. Z čeho? Z masáže diváků, posluchačů, zejména, kdy ČT vyvolává nenávisti mezi lidmi. Dobrý den pane June,

nevím, zda je to vzkaz určený pro mě. Nepovažuji se za žádného génia. Mimochodem, nečtu jen Britské listy.

Dovoluji si porovnávat argumentaci k danému tématu s jinými internetovými medii - Parlamentní listy, Deník referendum, Novinky, iDNES. Mám tak možnost sledovat masivnost zpráv a hledat protiváhu, jiný názor. Uvedl jsem některé osobní zkušenosti s Karlem Schwarzenbergem a to jsou fakta, se kterými se nedá nic dělat.

Zneužívání nacionalismu je špinavost

21. 1. 2013 / Jan Čulík

Předvolební prezidentská kampaň získala v posledních dnech docela špinavé rysy. Je zajímavé, jak se tím otvírají neřešená a zapouzdřená traumata. V kampani se objevilo poněkud nechutné téma nacionalismu se všemi nereflektovanými mýty z minulosti. Samozřejmě to zavinil Karel Schwarzenberg svými nepříliš kompetentními a trochu popletenými výroky o odsunu Němců z Československa po roce 1945, o Benešovi a o Benešových dekretech. Vyvolalo to vlnu rozhořčení, která může znamenat, že Schwarzenberg prezidentskou volbu nevyhraje. Dotkl se totiž neřešených nacionálních traumat a nereflektovaných mýtů. Každý se teď rozhořčeně vyjadřuje k tomu, jaký je Schwarzenberg "cizák" a "Němec". Přitom nikdo nestudoval dokumentaci z doby těsně po ukončení druhé světové války a nikdo nezná, jak strašlivé byly tehdy v Československu poměry. Asi bychom se k těmto věcem neměli vyjadřovat bez znalosti té dokumentace.

Hlavním problémem s Karlem Schwarzenbergem je skutečnost, že je to politický turista, který za posledních několik let prošel nejrůznějšími politickými stranami jako jejich maskot, aniž by se seriozněji zajímal o jejich program. Je to člověk nepřemýšlivý, u něhož povrchní, přátelské chování zakrývá zásadní neangažovanost v politice a nepřemýšlivou podporu absolutně kontroverzních rozhodnutí. Schwarzenberg je hajný, který se octl v politice, a jeho hlavním cílem - to vyplývá z jeho vystupování - je užívat si svého bohatství a těšit se z funkce maskota v politice (kdy za něho rozhodují jiní, protože on sám je příliš líný a nemyslivý na to, aby vytvořil vlastní politickou strategii). Legitimní kritikou Karla Schwarzenberga je, že je jeho mediální obraz, lež, prázdné simulakrum, za nímž se skrývají mocní.

(Z téhož ovšem je možno do jisté míry obvinit Miloše Zemana, i když ten už není přes deset let v politice, takže nemůže být terčem tak ostré kritiky jako Schwarzenberg, kdo je aktivním členem současné, kontroverzní vlády, z níž neodstoupil, a tak nese vinu za všechna její rozhodnutí.)

Sprostotou je však obviňovat Schwarzeberga z "cizáctví", případně z nacismu jeho rodiny. Nikdo nemůže za své příbuzné. Nezneužívejme prosím v politickém boji falešných nacionalistických stereotypů. Chováme se totiž pak tak trochu jako ti nacisté, které kritizujeme.

Zástupný problém prezidentské volby

21. 1. 2013 / Jan Čulík

Uvědomme si, prosím, že politikům se tentokrát znovu podařilo vynikajícím způsobem odvést pozornost veřejnosti od skutečných problémů tím, že voličům hodili nesmyslnou vějičku prezidentské volby, takže se lidé do krve hádají o prkotinách, zatímco se zvyšuje DPH, lidé jsou dále ničeni exekutory, státní správa nefunguje, občané přicházejí o zaměstnání a dál se nerušeně rozkrádá stát.

Manipulace

21. 1. 2013

Jsem rád, že mohu číst v BL, jinak bych si už nebyl jist, jestli jsem se nezbláznil a nejsem paranoidní. Podle článků zde vidím, že jsem (snad) ještě mentálně v pořádku. Tomu, kdo zde psal, ze druhé kolo voleb vyhraje pan Schwarzenberg, musím dát bohužel za pravdu. Všechno k tomu vede, píše čtenář, který se podepsal jako Petr Štěpánek.

Myslím, že lidem, kteří nepodlehli propagandě při volbě pana Schwarzenberga, musí být teskno ze současného stavu v České republice, neboť volba nejenom že rozděluje lidi na dva nesmiřitelné tábory, ale jde to bohužel i dále - vede to vyloženě ke kádrování.

Petr Jablonský u Jana Krause

Parodie obou prezidentských kandidátů

21. 1. 2013

Selektivní vnímání reality a informací

21. 1. 2013 / Petr Sak

K přímé presidentské volbě jsem napsal dva články. V prvním jsem vyslovil obavu, že o prvním českém presidentovi, zvoleným v přímé volbě, rozhodnou cizí média, protože minimálně 40% populace není schopna si utvářet vlastní názory a postoje na základě objektivních faktů a informací.

V druhém jsem psal o tom, proč je Přemysl Sobotka nevolitelný a na základě analýzy jsem vyslovil prognózu, že dostane 4% hlasů, dostal 2,5%. Největším překvapením 1. kola bylo nepostoupení favorita J.Fischera. K tomu se schylovalo 1 -- 2 týdny před samotnou volbou. J. Fischer odcházel z premiérského postu s image člověka vzdělaného, inteligentního a slušného. To byl nadějný sociální kapitál pro mediální presidentskou kampaň. Během kampaně, zvláště v debatách s ostatními kandidáty, však tuto image neobhájil a navíc se ukázal jako psychicky labilní. Kryptokracie ho v reakci na propad jeho preferencí v průzkumech hodila přes palubu a vše vsadila na jednu kartu - na K. Schwarzenberga.

Lydové novyny

21. 1. 2013 / Tomáš Koloc

Lidové noviny, pátek 18. 1. 2013, strana 4.

Jiří David píše ProAltu: Neslyšel jsem váš názor na prezidentské volby

20. 1. 2013 / Jiří David

Vážení členové a příznivci ProAlt,

neznám váš postoj ( a to mne překvapuje a je mi to líto!) k současné volbě prezidenta, ale možná mi unikl (pak se omlouvám!), tak Vám jen posílám poslední text Václava Bělohradského (ale asi jste ho již četli).

Své postoje jsem veřejně publikoval a vězte, že nejsem zemanovec (ani salónní levičák), natož klausovec, ale taky se odmítám účastnit davové psychózy , či halucinace s kampaní okolo K.Schw. a není to osobně jednoduché.... ...neslyšel jsem však bohužel doposud názory (veřejné) a velmi mne zajímají, od té menšinové, progresivní "alternativní", jindy halasné kulturní scény, postkonceptuálníi, sociálně laděné vizuální scény Čech.....ale možná jen nečtu vše co bych měl? Většinová kulturní scéna má, jak je slyšet i vidět, jasno....!

Jiří David

Jak RRTV neplní své zákonné povinnosti

19. 1. 2013

Po článku Anthonyho Tuna o obscénním vtipu na Frekvenci 1 jsem se rozhodla, že udělám malý experiment a obětuji den či dva ze svého života a budu se dívat na televizi. Cílem mělo být zaznamenat obscénnosti, jimiž jsou obyvatelé bombardováni 24/7 bez ohledu na zákon o povinnostech vysílatelů. Z časových důvodů jsem toho nebyla schopna, ale přesto mám pár poznámek, které jsem se na popud článku paní Věry Říhové, která velmi trefně vystihuje atmosféru sebestřednosti, která je pěstována právě mediálními prostředky.

Jak je známo, nápodoba je nejprimitivnější a nejúčinnější formou sociálního učení, píše Markéta Růžičková.

Osadnictví po Palestinsku

21. 1. 2013 / Jiří Kalát

Svatá země 2. a 3. týdne roku 2013: Kvapem se blíží izraelské volby, a i když jejich vítěz překvapením nebude, nějaké novinky se tam rozhodně najdou. Krize mezi Obamou a Netanjahuem se prohlubuje. Další mrtví ve Svaté zemi a k tomu několik významných drobností.

Demokracie a volba menšího zla

21. 1. 2013 / Jiří Matuszek

Během kampaně před prvým kolem prezidentských voleb hledalo mnoho lidí odpověď na otázku: Mám volit kandidáta svého srdce i v případě, když nemá příliš vysoké preference a pravděpodobně do druhého kola neprojde? Nemám raději dát svůj hlas někomu sice méně ale stále ještě vyhovujícímu, a zabránit tak vítězství pro mě zcela nevyhovujícího kandidáta?

Toto dilema se samozřejmě odrazilo i v tisku, internetových blozích a diskusích pod nimi. Tam většinou vítězil názor, že bychom se jako národ už konečně měli oprostit od kompromisní volby. Vždyť v parlamentních volbách volíme kompromisně už přes 20 let, nevolíme malé strany aby náš hlas nepropadl, a padáme do stále většího marasmu. Kompromisní volba v diskusích propadla. Přiznám se, že i já sám jsem v prvém kole volbu menšího zla zavrhl, a nelituji toho.

Proč nevolit Karla Schwarzenberga ? Protože jako člen vlády nese spoluodpovědnost a jako předseda TOP 09 PŘÍMOU ODPOVĚDNOST

20. 1. 2013

1. Za deficit účtu důchodového pojištění způsobeného zákonem č. 261/2007 Sb., který zavedl institut maximálního vyměřovacího základu, z důsledku čehož se důchodový systém dostal z téměř 6 miliardového přebytku v roce 2008 do více než 30 miliardového schodku v roce 2009. Tento schodek pak slouží v současnosti:

a) pro ospravedlňování nižší míry valorizace důchodů;

b) pro obírání vdov. Zatímco do konce roku 2009 stačilo k trvalému pobírání vdovského důchodu, aby vdova dosáhla věku 50 let, letos to musí být 57 a půl roku. Ženy, které ovdoví ve věku 50let až 57 let a pět měsíců budou pobírat důchod jen 1 rok;

c) ke znevýhodnění studentů, kterým nebylo do konce roku 2009 18 let, píše Jan Hutař.

Prohraje Merkelová na podzim všeobecné volby?

Výsledky klíčových regionálních voleb v Dolním Sasku budou zřejmě nerozhodné

21. 1. 2013

V regionálních volbách v Dolním Sasku, které se konaly o minulém víkendu, získala strana CDU německé kancléřky Angely Merkelové podle průzkumů u východů z volebních místností 36 procent hlasů a její koaliční partner FDP 10 procent hlasů. Koalice sociálních demokratů a zelených však získala celkem také 46 procent hlasů. CDU byla šokována, že se jí nepodařilo získat 42 procent hlasů, jak předpovídala. Ve srovnání s volbami r. 2008 její podpora poklesla o 6,5 percentuálních bodů. Sociální demokraté posílili o 2,2 percentuálních bodů a získali celkem 32,5 percentuálních bodů, zelení získali 13,5 percentuálních bodů, což je zisk 5,5 percentuálních bodů.

Podrobnosti ZDE

Otevřený dopis panu profesorovi Václavu Bělohradskému

Fenomén Schwarzenberg je výrazem vzdoru občanské společnosti proti diktátu médií

20. 1. 2013 / Hynek Jeřábek

Vážený pane profesore,

v devadesátých letech jsem rád četl Vaše fejetony později shrnuté do dvou knížek Přirozený svět jako politický problém a Myslet zeleň světa. Nyní se však musím ohradit proti jednostrannosti Vašeho článku hýřícího slovy "simulakrum" a "fetiš". Věc je daleko jednodušší, než jak ji líčíte, píše Hynek Jeřábek. Obraz Karla Schwarzenberga nevytvořila mediální fronta nebo kulturní fronta či akademická fronta. Jak si každý soudný čtenář může sám ověřit, obraz Karla Schwarzenberga zformulovali jeho podporovatelé na sociální síti. Počínaje koncem září (a nikoliv až v týdnu před prvním kolem voleb) posílali na webové stránky www.volimkarla.cz své krátké formulace, zcela svobodně a na sobě nezávisle. Byly to projevy svobodné vůle jednotlivých občanů v celonárodní diskusi před první přímou volbou hlavy státu. Fenomén Schwarzenberg je výrazem vzdoru občanské společnosti proti diktátu médií, která po čtyři měsíce viděla jen Zemana a Fišera.

Fenomén Schwarzenberg je mediální artefakt

21. 1. 2013

Otevřený dopis panu profesoru Jeřábkovi.

Dovoluji si zareagovat na Váš příspěvek uveřejněný 20. ledna v BL, ve kterém mimo jiné píšete "Fenomén Schwarzenberg je výrazem vzdoru občanské společnosti proti diktátu médií".

Na rozdíl od Vás mám za to, že fenomén Schwarzenberg je "jen" dokonale připraveným vy(zne)užitím média zvaného internet, nebo lépe sociální síť, píše Emil Ruml. Píšete, že jste "přísně vědecky, analyzovali prvních pět set výroků příznivců Karla Schwarzenberga a došli k závěru, že jeho podporovatelé jej volí z přesvědčení, z rozumových důvodů, protože mu důvěřují, především proto, že své krédo a hodnoty, které vyznává, bere na výsost vážně, pro jeho morální kvality, pro jeho nezkorumpovatelnost, protože nechtějí mít na Hradě člověka s komunistickou minulostí."

Výše uvedené vlastnosti pana Schwarzenberga jsou dle mého jen a pouze PR manipulace a v příspěvcích lidí, kteří s panem S. spolupracovali se o tom i dočtete. Samozřejmě ne v hlavních médiích, protože vyjádřit myšlenku, která jde "proti proudu" v médiích, je prakticky nemožné.

PS: Je Vaše výzkumná práce volně k dispozici?

Karel Schwarzenberg není diplomat, ale slon v porcelánu

21. 1. 2013 / Ivan Větvička

Dovolil by si německý nebo rakouský prezident veřejně prohlásit, že československý prezident Edvard Beneš by zasloužil stanout před Mezinárodním soudním dvorem v Haagu? Pravděpodobně ne, dobrý diplomat takové věci neříká, když mu je slina právě přinese na jazyk (i kdyby si to stokrát myslel). Ve druhé světové válce si lidé vzájemně způsobili přemíru neodčinitelného utrpení, a proto se státník k těmto událostem musí vyjadřovat uvážlivě. Prezidentský kandidát a ministr zahraničí (!) Karel Schwarzenberg však dokázal, že ani v tak zásadní otázce není schopen diplomatického vystupování. Nebylo to však Schwarzenbergovo první hrubé selhání.

Když se mění rekvizity

21. 1. 2013 / Marek Řezanka

Není to tak dávno, co Karel Schwarzenberg na stránkách sobotního Práva sliboval jako možný prezident republiky šíření "dobré nálady".

Zatím je jeho kampaň provázena mohutnou podporou ze strany umělců všeho druhu, potleskem téměř ke všemu, co řekne, i kdyby to bylo jen "dobrý den" a nekritičností jeho podporovatelů, která místy hraničí až s extatickým zbožněním.

Tak nám zabili Bočana...

21. 1. 2013 / Marek Řezanka

Mám potřebu reagovat na nehorázný útok na právo na přesvědčení a politický názor, který nepotlačuje práva jednotlivce ani menšin a který je zcela legitimní.

"Člověk, který po sedmnáct let všude říkal, jak mu Antonín Maděra změnil život a myšlení a všechny názory, svou volbou pana Zemana jen potvrzuje, že všechno, co o Zdivočelé zemi říkal, byly jen kecy," uvedli Jiří Stránský a Hynek Bočan ve vyjádření. Na závěr napsali: "Skončili jsme s ním. Či spíš on s námi".

Pro mě jsou tímto pánové Stránský a Bočan zástupci nedemokratických sil ve společnosti, kteří základní lidská práva popírají a zpochybňují tím vše, v co snad někdy i věřili a co se snažili předat -- totiž víru v právo, spravedlnost a v individualitu každého z nás. Nebo je zase správný jenom jeden názor -- a ty ostatní je třeba zglajchšaltovat?

V Anglii napadlo trochu sněhu a země je opět v krizi

20. 1. 2013 / Jan Čulík

Od pátku napadlo především v Anglii cca 5 až 30 centimetrů sněhu (těch 30 spíš v horách ve Walesu) a v zemi to, jako každý rok, zase vyvolalo absolutní krizi. K apokalyptickým scénám došlo především na londýnském letišti Heathrow, kde musely stovky cestujících po zrušených letech přespávat na zemi. Média zaznamenávají rozhořčení mezinárodních cestujících, mnozí z nichž se zapřísáhli, že už nikdy nepoužijí letecké společnosti British Airways a už nikdy nevstoupí na půdu tak neschopné země, jakou je Velká Británie. Stovky škol byly uzavřeny, protože napadlo 5 cm sněhu, a desetitisíce lidí se nedostaly do práce. Železnice provozují nouzový, omezený jízdní řád a dálnice jsou v podstatě nefunkční. Hovoří se o tom, že sníh způsobí Británii třetí, tentokráte už fatální, hospodářský pokles.

Problémy vznikají zcela zjevně v důsledku převládající neoliberální manažerské kultury. Ta dává přednost maximalizaci zisků před službou veřejnosti. Když došlo k sněhové kalamitě předposledně, o Vánocích 2009, jel jsem s rodinou vlakem spektakulární trasou do severozápadního Skotska. Při návratu z výletu měl vlak tříhodinové zpoždění, mj. proto, že ve stanici Crianlarich, kde se měl spojit s vozy z jiného směru, se železničním zřízencům nepodařilo propojit zamrzlé vozy. Bylo mi vysvětleno, že britské železnice prostě nepoužívají nemrznoucí mazací směs, protože "je příliš drahá". A tak je to se vším. Letiště v Heathrow případně anglické železnice mají hlavní imperativ vydělávat, a tak neinvestují do infrastruktury, která by dokázala zvládnout změnu počasí. Angličané si nekupují zimní obutí pro automobily, a tak - překvapení! jakmile napadne pět centimetrů sněhu, dochází na silnicích k drastickým silničním nehodám.

Jediným řešením by samozřejmě byla legislativní úprava: Zákonná hrozba, že jestliže letiště či železnice nebudou fungovat, provozovatel dostane milionovou pokutu - v librách. Jenže v zemi, kde vláda prosazuje princip zisku nade všechno ostatní, se to jen těžko prosadí a Angličané budou mezinárodně i dále za idioty.

Zeman a Schwarzenberg - zoufale špatní kandidáti na prezidentský úřad

19. 1. 2013 / Boris Cvek

Z prezidentské volby jsem už notně unaven a znechucen. Dokážu snad pochopit už jenom nějaký v zásadě cynický kalkul, který může vést k podpoře jednoho z kandidátů proti druhému. Něco jako propočet v šachové partii, který ovšem může velmi dobře selhat. A spíše se mi zdá, že i tyhle propočty jsou motivovány mírou antipatie vůči jednomu z kandidátů, která se pak přenáší do hádek a nenávisti.

Česká republika mezi Hulvátovem a Sprosticí

19. 1. 2013 / Karel Dolejší

"Když máte přítelkyni nebo partnerku, která jisté úkoly nerada dělá, tak když jim dáte krásný náhrdelník, tak to posílí vztahy," řekl v televizní debatě Karel Schwarzenberg, aby "objasnil" uplácení rebelujících poslanců ODS. Miloš Zeman ho (pokud je to ještě vůbec možné) trumfnul výrokem, že "Knížata měla právo první noci, a tak zdegenerovala, neboť ty nevolnice nemusela znásilňovat, vydávat na to energii. Zatímco my zemani jsme si museli svá práva vždy vybojovat, proto jsme nedegenerovali," čímž de facto prohlásil znásilnění za eugenický test. Uchazeči o prezidentský úřad v ČR se tak dělí na toho, který ženu považuje za úplatnou služku, a toho, který v ní vidí kořist a objekt násilí. Bude opravdu zajímavé sledovat, kdo z nich nakonec mezi oddanými voličkami získá větší oblibu.

KOMENTÁŘ

BBC má mezinárodní ostudu. Zpronevěřila se svému poslání

18. 1. 2013 / Štěpán Kotrba

Připravovaný prodej české pobočky BBC komerčnímu mediálnímu domu Lagardere je mezinárodní ostudou. BBC se tímto krokem zpronevěřila svému veřejnoprávnímu poslání sloužit veřejnosti. BBC se prodala.

"Bylo by velmi nešťastné a pro pověst ctihodné BBC jistě nikoliv povzbuzující, kdyby unikátní soubor dvanácti kvalitních kmitočtů v pásmu FM byl prostřednictvím prodeje podílu BBC v dceřiné společnosti BBC Praha vyveden z prostoru veřejné služby pro potřeby komerčního vysílání," uvedl generální ředitel rozhlasu Peter Duhan pro Lidové noviny. Velmi diplomaticky řečeno. Lze to říci i méně diplomaticky.

Obávám se, že BBC je to jedno

19. 1. 2013 / Jan Čulík

BBC žádnou mezinárodní ostudu nemá, protože se její rozhodnutí předat veřejnoprávní frekvence FM, které dostala darem od Václava Havla a české vlády, komerční společnosti nedostane do žádných západních médií. Nikoho to nezajímá, Česká republika není v zájmu západních médií (pokud zrovna v ČR nekandiduje na prezidenta potetovaný kandidát) a informace o tomto kontroverzním rozhodnutí nebudou v západním světě medializovány. Česká republika je pro britské novináře opět "vzdálenou zemí, o níž nevíme nic" (Chamberlain) a nevidí důvodu, proč by měli o ní psát.

Kotrba podal RRTV návrh na odnětí licence BBC, Lagardere tak může přijít o kšeft

18. 1. 2013

Bývalý člen Rady Českého rozhlasu Štěpán Kotrba předal 17.1. 2013 do podatelny Úřadu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání podnět Radě k zahájení správního řízení s BBC Radiocom (Praha) s.r.o. o odnětí licence provozovatele rozhlasového vysílání pro dlouhodobé porušování licenčních podmínek a §21 odst. 10 zákona 231/2001 Sb..

Český rozhlas nesouhlasí, že BBC předává své veřejnoprávní frekvence komerční společnosti

18. 1. 2013

Dne 17. 12. 2012 podala společnost BBC Radiocom (Praha) s r.o., která má v ČR licenci k provozování stanice B B C, k Radě pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) žádost o předchozí souhlas s převodem 100% obchodního podílu z britské veřejnoprávní BBC na obchodní společnost Lagardere Active ČR, a.s.

Mediální skupina Lagardere Active ČR, a.s. provozuje skupinu komerčních rádií -- Evropa 2, Frekvence 1, rádio Bonton, Dance Radio, její součástí je také mediální zastupitelství dalších komerčních rozhlasových stanic. Značka Lagardere patří holdingu se sídlem v Paříži.

Lagardère Active ČR: ČRo nevhodně zasahuje do rozhodování o BBC

18. 1. 2013

Společnost Lagardère Active ČR se rozhodla reagovat na dnešní prohlášení ČRo (Vyjádření Českého rozhlasu k BBC), ve kterém ČRo uvádí zavádějící informace a stanoviska. Společnost Lagardère se ohrazuje vůči vyjádření generálního ředitele ČRo p. Duhana, ze kterého vyplývá, že by snad měla být méně hodnotným partnerem pro BBC než Český veřejnoprávní rozhlas.

PESTROST V SEGMENTU STANIC MLUVENÉHO SLOVA PODLE SPOLEČNOSTI LAGARDERE

Frekvence 1: Zdroj sprostoty

17. 12. 2012 / Anthony Tun

Jaký je rozdíl mezi citronem a sekretářkou?

Citron nejdříve přeříznete a pak lížete..

Pro některé jistě výborný vtip (pro ty, kdo mají rádi ponižování žen, pozn. red.) , pokud ale právě jedete v 7:45 do školy a vedle vás sedí vaše desetiletá dcera a vzadu osmiletý syn, máte co vysvětlovat.

Na Frekvenci 1 je tento druh sprostého a pro velmi ženy ponižujícího humoru asi běžný, nevím, dnes jsme naladili poprvé a naposledy. Později ve škole mi mladší kolegové potvrdili, že tento hospodský druh zábavy je na některých českých rádiích každodenním jevem.

JAK "ČESTNÝ" SCHWARZENBERG NEZASÁHL PROTI KORUPCI NA SVÉM MINISTERSTVU

IHNED: "Odhalil korupci. Ze Schwarzenbergova úřadu musel odejít, teď dostal cenu"

18. 1. 2013

Pozn. JČ: Z výše uvedeného vyplývá, že představy stoupenců Karla Schwarzenberga o jeho "neúplatnosti a poctivosti" jsou naprostá fantazie. Předvolební prezidentská kampaň v ČR se vyznačuje neschopností požadovat od kandidátů, aby se zodpovídali ze svých poklesků. Které jsou známy, ale média je dnes ignorují. Najdete je dokonce i na stránkách těch médií, kteří například Schwarzenberga dnes nekriticky adorují. Články odrážející skutečnost zapomněla vymazat... :)

Vadí nám to bezostyšné lhaní. Britské listy se na něm nebudou podílet, přestože nás někteří čtenáři kritizují, že nelžeme taky.

SPaS odpovídá Přemyslu Janýrovi

18. 1. 2013

Přemysl Janýr ve své ostré reakci proti vyjádření SPaSu, kde jsme vysvětlili proč je pro nás nepřijatelné, aby na pražském Hradě usedl představitel katolické habsburské šlechty a místopředseda asociální vlády, která svými "reformami" ožebračuje neprivilegované občany, Karla Schwarzenberga omlouvá, že prý jen "loajálně hlasoval s vládou, jejíž je členem". Tedy za prvé, není jen členem, je místopředsedou vlády a předsedou krajně pravicové strany, která především tuto zpupnou politiku prosazuje. A za druhé, pokud by měl tu čest, svědomí, zásady a sociální cítění, které mu jeho příznivci nyní přisuzují, tak by jednoduše tu ruku nezvedl. Nebo o svém hlasování vůbec nepřemýšlí a je mu jedno, co podporuje? Na Hradě bude také jen skákat podle toho, jak bude větší autorita pískat? A kdo bude tou větší autoritou, k níž bude cítit loajalitu? Kalousek, který z něho udělal předsedu TOP 09? Za třetí, za hlasováním vyjádřený nesouhlas s premiérem se dnes ministři nezavírají, a nutně ani netrestají. Přemysl Janýr napsal, že "přinejmenším Jan Kavan by ale měl umět vyplnit příslušné kolonky také u Zemana, jedné z nejprofláknutějších osobností...".Jan Kavan v této souvislosti podotkl, že jako ministr v Zemanově vládě několikrát hlasoval proti svému premiérovi, který jeho nesouhlas plně respektoval.

Britské listy publikují tento text SPaSu výjimečně, jen proto, že je pokračováním diskuse, která zde už začala; není snad třeba zdůrazňovat, že se neztotožňují s podporou žádného z obou prezidentských kandidátů a nedoporučují čtenářům ani jednoho, ani druhého.

Kritikou Karla Schwarzenberga se Britské listy zdiskreditovaly

18. 1. 2013

Děkuji Vám za článek "Olovo a cesium", píše Jan Potměšil Přemyslu Janýrovi - přežil bych, že na BL dorazila smršť článků proti Karlu Schwarzenbergovi, šlo to čekat. Poněkud mě překvapilo, že i šéfredaktor BL Jan Čulík se do této smrště opakovaně zapojil (proč ne, nejde o vyvážené periodikum a proč by redaktor nemohl mít intenzivní odpor k výše jmenovanému a ventilovat ho). Ale přijde mi už poněkud trapné a jako ztráta soudnosti zakázat články (údajně) podporující kandidáta A, fakticky nezakázat články podporující kandidáta B a zároveň útokům na kandidáta A dát i nadále co nejširší prostor. Mezi "nevolte A, je to lump" a "volte B" nevidím valného rozdílu, tím spíš, že teď už bude kampaň spíš jen negativní, když na obou kandidátech toho moc pozitivního nalézt nelze. (Souhrn "pozitiv" KS mi navíc ani nepřišel jako agitka, naopak mě zaujalo, co všechno si příznivci KS do jeho osoby promítají.)No, ještě jednou dík, že se i nadále pokoušíte zachovat určitou alternativu pohledu, když už se BL zřejmě rozhodly zapojit do negativní kampaně proti jednomu z kandidátů.

Právě jsem poděkoval p. Janýrovi za článek "Olovo a cesium", píše Daniel Michalík. Způsob a duch Vaší argumentace považuji za nepřijatelný a lidsky za hranici úcty a slušnosti. Z vašich článků vyzařuje hluboké a nezdvořilé pohrdání jedním z prezidentských kandidátů, které by si šéfredaktor objektivního média neměl dovolit. Situace je pro mě velmi překvapující, protože dosud jsem Vaše články četl rád a oceňoval zejména jejich vyváženost, věcnost a schopnost uvést věci na pravou míru. Britské listy se tím značně diskreditovaly a proto "ruším předplatné" - svou další finanční podporu, byť skromnou, Britských Listů považuji za nemožnou. Budu ještě nějaký čas sledovat, zda se neodhodláte k omluvě a uvedení věcí na pravou míru.

Pozn. JČ: Představa, že by sdělovací prostředek měl nekriticky adorovat volební kandidáty, je směšná. Britské listy by neplnily svou veřejnoprávní funkci, kdyby ostře nekritizovaly kandiáty do jakýchkoliv voleb a nehledaly jejich nedostatky. Představa, že se před "dokonalým" kandidátem máme pokorně sklonit, patří kamsi do feudálního světa, nikoliv do evropské demokracie.

Jak jsme na to v Britských listech právem četnými příspěvky upozornili, předvolební "debata" týkající se přímé volby českého prezidenta především upozornila na její otřesně nízkou úroveň, kdy velká část veřejnost není vůbec schopna reflektovat faktické údaje (falešné představy o tom, že je například Karel Schwarzenberg vzorem slušnosti a poctivosti vůbec neodpovídají skutečnosti) a řídí se čistě mytologií, kterou společností bezostyšně manipulují zkorumpovaná média, prosazující konkrétní podnikatelské a politické zájmy. Je ironické, že oběti této manipulace si pak stěžují, že někdo poukázal na skutečnost. "Nechceme se probudit a vnímat realitu," stěžují si. Fakta jsou však nezvratná, kdo je nechce vidět, je to jeho problém. Jak jsme na to už také na tomto serveru poukázali, o nedostatcích Miloše Zemana se diskutuje relativně otevřeně, obdobné nedostatky Karla Schwarzenberga jsou ignorovány. Proto je, domnívám se, nutné kritizovat víc Schwarzenberga než Zemana.

Česká politika rozhodně není "postmoderní". Je jednoduše ubohá

18. 1. 2013 / Karel Dolejší

Úvahy pana Komrsky o "postmodernosti" české politiky necítím potřebu nijak zvlášť komentovat (a příspěvky lokalizující mne do pražských kaváren už vůbec), ale jednu věc bych přece jen chtěl doplnit: "Levice", která se seskupuje kolem Zemana, právě nepoužívá a ani není schopna používat žádné "dvojí kódování". Elitu, jak se ukázalo, na rozdíl od Jiřího Dienstbiera ve větší míře oslovit nedokáže - a ve velkých českých městech, jak na to upozornil Jan Keller, je se svým placatým národovectvím zcela bez šance. Nebýt přízraku Zemana, hysterická pravicová mobilizace by patrně byla nemožná. Výzvy, aby se levice sjednotila kolem Zemana a přestala ho kritizovat, jsou tedy nejlepším receptem na to, jak ji na řadu let zcela spolehlivě vyřídit.

V odpovědi na anketní otázku řekl režisér Zdeněk Troška Právu: "V druhém kole nebudu volit nikoho, protože nechci vybírat mezi dvěma zly. - Takže s politikou končím a radši představím lidem komedii Babovřesky..."

Troška je pro mě jedním z nejreprezentativnějších arbitrů lidovosti, ještě výmluvnějším než sousedé, jejichž zájem o druhé kolo voleb evidentně každým dnem klesá.

Pár komentářů k diskuzi o prezidentských kandidátech na Britských listech

19. 1. 2013 / Vladimír Wagner

Docela s údivem jsem sledoval na Britských listech příspěvky týkající se výsledku prvního kola prezidentské volby a rozboru kandidátů, kteří postoupili do kola druhého. Vyhlášení redakce o postupu výběru či vylučování konkrétních příspěvků, které se kandidátů týkají, je hodně absurdní. Tvrzení, že redakce nebude publikovat žádné články, doporučující čtenářům, aby volili jednoho z kandidátů, je nerealizovatelné. Ať už bude popisovat autor pozitivní vlastnosti jednoho kandidáta nebo negativní vlastnosti toho druhého, je z toho jasné, koho preferuje a tedy, koho doporučuje i čtenáři. Pokud tedy redakce předpokládá, že omezením publikovaných příspěvků pouze na ty, které kandidáty kritizují, vyloučí vyjádření podpory konkrétnímu kandidátovi, je to nesmysl. Jediné, k čemu taková redakční politika vede, je preference negativní kampaně a házení špíny. Možnost, že by se při takové formě výběru daly rozebírat reálné politické programy, pohledy na roli prezidenta a potenciál jednotlivých kandidátů, je téměř nulová. Redakce zároveň v tomto svém vyhlášení píše, že podle ní jsou oba kandidáti pro funkci prezidenta nevhodní a zároveň, že kritika Karla Schwarzenberga je snadnější a oprávněnější. Tím vyjádřila jasně své doporučení volby pro čtenáře: "Jde o volbu nejmenšího zla a tím nejmenším zlem je Miloš Zeman". Redakce navíc v příspěvcích redaktorů jasně deklarovala, jaké jsou její hlavní linie při této kritice a ty ukazují její jasně danou ideologickou zakotvenost.

Kritika Zeman - Schwarzenberg

17. 1. 2013

Rozhodli jsme se, že v Britských listech až do druhého kola prezidentských voleb nebudeme publikovat žádné články, doporučující čtenářům, aby volili jednoho z kandidátů, nejsme IDnes ani Respekt. Naštěstí nás žádný magnát ani politik nevlastní a nemusíme tedy prosazovat jeho zájmy. Kritika, to je něco jiného, zastáváme názor, že novinář kritizovat může, neměl by dělat reklamu svému příznivci. Redakčně určit, co je jen kritika a kde se přesouváme k implicitní podpoře nějakého kandidáta je ovšem obtížné.

Britské listy programově nezastávají žádný jednotný redakční názor a v tomto případě je myslím potřebné jasně zdůraznit, že při nynějších prezidentských volbách nepodporují žádného kandidáta. Oba kandidáti jsou podle názoru Britských listů z různých důvodů pro prezidentskou funkci nevhodní.

Publikujeme víc kritiky vůči Karlu Schwarzenbergovi, protože ten člověk je v současné vládě a podílel se v posledních měsících a rocích na velkém množství kontroverzních či zjevně chybných vládních rozhodnutí, z nichž další a další (jako například doporučení za ČR podepsat kontroverzní smlouvu ACTA) vyplouvají na povrch a o nichž propagandistická kampaň Karla Schwarzenberga nehovoří.

Kritizovat Miloše Zemana je o něco obtížnější, protože nebyl řadu let v žádné vládě a jeho kontroverzní kroky jako politika jsou spíš historií. Mají-li však čtenáři věcnou kritiku na adresu Miloše Zemana, s níž by měla být veřejnost seznámena, rádi ji vydáme.

Je nám poněkud nepochopitelné, že autoři nedokáží pochopit, že čtenář bude právem reagovat zhnusením, pokud mu budou vnucovat, že má nějak volit. Odmítli jsme v těchto dnech vydat snad dvacet článků na téma "Podporuji Zemana" či "Podporuji Schwarzenberga".

šéfredaktor

PS: Napsal nám jeden čtenář, že mu přijde zajímavé, že redakce Britských listů nepreferuje žádného kandidáta. To je sice pravda, ale je to irelevantní. I kdybychom dospěli k názoru, že některý z kandidátů je lepší, bylo by naprosto obscénní, kdybychom se ho snažili čtenářům vmanipulovat.

Jeho nejasná jasnost

18. 1. 2013 / Lubomír Brožek

Někdy si připadám jako v pohádce v této zemi české, svém domovu, o němž tak nezapomenutelně zapěla Jeho jasnost, aby bylo jasno, že jsme všichni Češi jako poleno, bez ohledu na svůj pas. Například švýcarský. V souladu s ústavou, jakož i s dalšími dokumenty, včetně listiny základních práv a svobod, jsme si všichni rovni, někteří však jsou si rovnější, co si budeme povídat -- Jiří Menzel už to ostatně objasnil. V podstatě se my, Češi, dělíme na lokaje, umělce a...jeho Jeho jasnost, která je rodu vznešeného, urozeného, z čehož vyplývá, že volit ho je zbytečná námaha, neboť, jak naznačuje pan režisér, Jeho jasnost se de facto již prezidentem narodila.

Československem proti mafii?

18. 1. 2013 / Pavel Urban

Podle Evy Kováčové se Československo rozdělilo proto, že "menší štát sa riadi a vykráda ľahšie. Nebudeme si hľadieť na prsty. To bola tá geniálna myšlienka, ktorá spájala Václava Klausa a Vladimíra Mečiara."

Olovo a cesium

18. 1. 2013 / Přemysl Janýr

Nemám nejmenší chuť dělat advokáta Schwarzenbergovi, asi bych tím byl nejvíc zaskočen on sám. Nabývám ale velmi intenzivního pocitu, že Britské listy v téhle volební kampani rezignovaly na svou základní funkci být nestranným a nezávislým deníkem občanské společnosti, otevřeným nejrůznějším názorovým směrům a že část jejich autorů svůj vlastní význam nehorázně přeceňuje. Snad se domnívají, že celá váha prezidentské volby leží jen na nich a že musí hysterickou štvanicí zabránit národní katastrofě nedozírných následků. Když už jsem se k tomu jednou neuváženě přimotal, musím také říct, že osobně bych považoval ztrátu posledního nezávislého média za podstatně větší katastrofu, než jestli bude za prezidenta zvolen ten či onen.

Beneš by ale z dnešního hlediska byl skutečně odsouzen jako válečný zločinec

18. 1. 2013 / Jan Čulík

Zeman to ve čtvrtečním televizním duelu se Schwarzenbergem ironizoval, ale ono je pravda, že by z dnešního hlediska byl Edvard Beneš zřejmě souzen jako válečný zločinec. Schwarzenberg má pravdu, že poválečný odsun Němců byl založen na nepřípustném principu kolektivní viny, je pravda, že odsun schválili Spojenci, ovšem na základě nepřesných informací, které jim poskytl právě prezident Beneš. Je nesporné, že odsun německého obyvatelstva z Československa proběhl nesmírně krutým způsobem a teror a násilí odnesly především německé ženy a děti. Součástí odsunu byli kupodivu i Maďaři na Slovensku (tam došlo k výměně obyvatelstva) - Beneš prostě využil všeobecně rozhořčené protiněmecké poválečné situace k etnickému očištění Československa.

Velmi sporným způsobem se vůči poraženému německému civilnímu obyvatelstvu chovala v roce 1945 většina vítězných států, Československo nebylo ve své brutalitě výjimkou. Extremismus a teror však byl v Evropě, a především ve střední Evropě, na pořadu dne - společnost byla předchozími léty zbrutalizována.

Je chybou kreslit Čechy a Slováky jako nevinné oběti a hrdiny v boji proti nacismu a Němce jako jediné zloduchy. Ve skutečnosti byla škála šedivá a totalitní a teroristické tendence projevovali všichni. Slovensko bylo po celou dobu války fašistický stát, poválečné Československo r. 1945 se svým vypjatým nacionalismem od autoritářského státu příliš nelišilo. Podobně se jistě chovala např. i Francie vůči vichystickým kolaborantům, i Francie deportovala ze svého území německé obyvatelstvo - ovšem nebylo to tam na rozdíl od Československa obyvatelstvo původní. Henleinova Sudetoněmecká strana nebyla původně stranou nacistickou, tou se teprve stala během třicátých let, kdy se výrazně posunuly k extremismu i mnohé české politické strany.

Miloš Zeman: Benešovy dekrety jsou vyhaslé

20. 1. 2013

Klaus: Poválečný odsun Němců je z dnešního hlediska nepřijatelný

20. 1. 2013

Dokázala se Česká republika plně vyrovnat se vzpomínkami na druhou světovou válku?

13. 9. 2010 / Muriel Blaive

Historie, kolektivní paměť a politika, týkající se paměti tvoří v dnešní České republice nezdravý trojúhelník. Během dlouhé vlády komunismu a v důsledku neexistence svobodné veřejné diskuse a také v důsledku nekvalitního historického výzkumu a nekvalitní výuky historických věd, které následovaly, se stává válka a poválečné období obětí politické instrumentalizace, aniž by na to občanská společnost byla schopna výrazněji reagovat. Tři traumatické události, které ovlivnily Českou republiku v nedávné minulosti, totiž nacistická okupace, deportace sudetských Němců a komunistická represe, a kolektivní vzpomínky na tyto události navzájem vstupují do interakce, ovlivňují se a spolu soutěží - pod dohledem politiků ze všech stran.

An English version of this article is in

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za prosinec 2012

7. 1. 2013

V prosinci 2012 přispělo finančně na Britské listy 210 osob bankovním příkazem celkovou částkou 64 984,45 Kč, dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilu v září 2012 částkou 2801,71 Kč.

93 čtenářů Britských listů přispělo v prosinci 2012 na projekt ke zcivilizování exekutorské praxe částkou 60 421,37 Kč. Konečná částka k dispozici Britským listům k 31. 12. 2012: byla 258 165.75 Kč, z toho na exekutorský projekt 161 475.59 Kč a na na provoz Britských listů 96 690.16 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.