O prázdnotě podnikatelských a politických hesel: Poučení od Havlova zelináře

21. 12. 2011

Ve svém slavném eseji "Moc bezmocných" hovoří Václav Havel o zelináři, který umístil do výkladní skříně mezi brambory heslo "Proletáři všech zemí, spojte se", připomíná v deníku Financial Times John Kay. Havel vysvětlil, že účelem nebyla zelinářova touha vyjadřovat se k proletářskému hnutí, ale signalizovat, že je konformní a bojácný. Havel heslo přeložil jako "Bojím se, a proto jsem stoprocentně poslušný". Tak se dnes chovají občané Severní Koreje, když truchlí po Kim Čong Ilovi. Ale, jak zaznamenal Havel, kdyby na tom hesle v zelinářově výkladní skříni nebyla slova o proletářích, kdyby měl zelinář namísto politické fráze vystavit otevřeně heslo "Bojím se, a proto jsem stoprocentně poslušný", zelinář by se tomu vzepřel. I v totalitních společnostech očekávají lidé, že se budou moci chovat s určitou mírou důstojnosti.

Můžeme si namlouvat, že mechanismus, který Havel popsal, se týká jen totalitních společností. Opravdu? ptá se John Kay.

Přikláníme-li se k mýtu, signalizuje to naši slabost

21. 12. 2011 / Jan Čulík

Úmrtí osobnosti, jakou byl Václav Havel, by vyvolalo pozornost v každé společnosti. Způsob, jímž se to děje ve společnosti české, o té společnosti, nebo alespoň o jejích médiích a politicích, vypovídá mnoho zajímavého. Ta informace je tak silná, tak ozvláštněná, že jsem poněkud znepokojen slepotou těch, kdo to nevidí a nechávají se nekriticky unášet proudem, jako by "tohle přece bylo normální".

Jak na to poukazoval Michael Foucault, jednání a chování každé společnosti sděluje určitý diskurs. To, jak ta společnost, její média a politici vystupují vypovídá podle Foucaulta mnohé o tom, jaké jsou v té společnosti zvyklosti, jak se ta společnost třeba chová k ženám, k svým slabým členům, jakou funkcí v ní hraje či nehraje morálka, racionalita a pravda, čeho se ta společnost bojí. Podle Foucaulta je každý diskurs, bez výjimky, mocenský. Jinými slovy, to, co vám sdělují média či politikové, je VŽDYCKY v něčím mocenském a ekonomickém zájmu. Ptáte se, pane Hudec, v čím mocenském a ekonomickém zájmu je nynější havlovské šílení?

CENZURA:

Smíte jen chválit: Česká televize maže "neuctivé" přispěvky ze svého facebooku

21. 12. 2011

Toto je jeden z četných komentářů na facebooku:

Dnes mi byly nejprve smazány komentáře na FB ČT24, později jsem byl úplně vyloučen. Po novém přihlášení na FB ČT24 už nemůžu nic komentovat. Důvodem nebyla hrubost, nebo sprostota, ale "věčně ironizující poznámky, narušující důstojný ráz smuteční piety"! (smuteční pieta je hezký pleonasmus, pozn. red. BL)

A ač jsem každoměsíční plátce koncesionářských poplatků ČT- nevadí mi to. Naopak se dobře bavím! ;-)

"Mimořádná" cenzura i na aktualne.cz

21. 12. 2011

Co nutí redaktory k prosazování jediného možného, oficiálního názoru? Vznikl snad v ČR válečný stav? Státní smutek dodržuje stát. Novinář má být nezávislý.

Já neumím byzantsky...

21. 12. 2011 / František Řezáč

Lidé odcházeli spokojeni... Jen někteří si stěžovali, že špatně viděli. To nám sdělila reportérka ČT dnes dopoledne ve zprávách po smutečním průvodu. Pusťte si to, budou to opakovat do večera, možná i zítra. Eště to počasí mohlo bejt lepší, dodávám já, aby zážitek byl dokonalý.

Znám několik lidí s mizerným vkusem a už je tak beru. Požadují například podrobné infromace o zdravotním stavu umírajícího, já na nich vidím, že by své čenichy rádi strčili i pod jeho přikrývku. Taktéž jsou zvědavi, kupujíce si různé blesky, jestli a jak to ti kteří slavní spolu dělají.

Takže jich, podle nákladů oněch plátků, málo nebude.Od reportérky ČT bych však toho vkusu čekal víc.

Ale, asi to bude tak, jak říkala moje maminka, když jsme s otcem nadávali na servilní blekot z dráťáku: voni musí, voni jsou za to placený... Byla by to bývala sranda, kdyby byl soused, naslouchající za dveřmi, tátu pro ty zas.... komunisty neudal...

Pohřeb, nebo divadlo?

21. 12. 2011 / Josef Liška

Když se v těchto dnech občas, jen na několik minut přemohu a odvážím se podívat na názvy publikovaných článků v Novinkách na internetu, je mi z toho zle. Dnes ráno při otevření portálu Seznam na mne někdo z mnoha mediálních manipulátorů s lidskou psychikou nastražil portrét Havla. S obavami zapínám veřejnoprávní televizní stanice, abych neviděl a neslyšel stále to samé -- komentáře s chválou o dobrých skutcích, které Havel vykonal za svého života.

Na Novinkách.cz je ke čtení článek o tom, ( světe div se !), že:

Čtyři poslanci KSČM odmítli vzdát hold Havlovi. Představte si tu opovážlivost!

Délka života bezdomovců je o 30 let kratší než je společenský průměr

21. 12. 2011

Průměrný věk, kdy umírají bezdomovci, je 47. Je to přibližně o 30 let dříve, než je průměrná délka života v dnešní Británii. Je to délka života srovnatelná k délce života občanů Konga, konstatuje britská charitativní organizace Crisis.

Třetinu předčasných úmrtí způsobují alkohol a narkotika. Bezdomovci také páchají sebevraždu devětkrát častěji než průměr populace a dvakrát častěji než průměr populace umírají na infekce.

Činitelé britských charitativních organizací konstatují, že by se situace bezdomovců zlepšila pouze v tom případě, pokud by zdraví bezdomovců bylo učiněno explicitní prioritou pro zdravotnictví. Ze jiné analýzy, zveřejněné před Vánocemi v Londýně, vyplývá, že letos o Vánocích bude bydlet téměř 70 000 dětí v dočasném havarijním příbytku, bez vlastního domova.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Francie nařídila, aby byly ženám odstraněny nebezpečné implantáty prsu

21. 12. 2011

Francouzská vláda přijala "v principu" rozhodnutí, aby byly všem ženám ve Francii odstraněny implantáty prsu od firmy Poly Implant Prothèses (PIP). Implantáty vyrobila francouzská firma z nekvalitního silikonu. Vyvážela je do celého světa. Implantace jsou spojovány s osmi případy rakoviny, včetně jednoho úmrtí. Implantáty, které patří k nejlevnějším na trhu, byly vyplněny silikonem pro výrobu matrací a nikoliv pro lékařské použití. Považuje se to za lékařský podvod. Firma prováděla až 100 000 implantátů prsou za rok a ušetřila údajně ročně až 1 milion euro tím, že pro ně používala nekvalitní silikon. Ve Francii v této věci probíhá trestní vyšetřování.

PIP bývala jednou z největších zdravotnických společností tohoto druhu na světě. Udělala nyní bankrot a prokurátoři v Marseille vyšetřují podvody a obvinění ze zabití. Obdržely oficiální stížnosti od 2172 žen. Na prokurátory se také obracejí ženy ze Španělska a z Itálie.

Odstranění implantátů uhradí francouzský stát, ale nové implantáty stát ženám zaplatí jen v tom případě, pokud se původní operace konala ze zdravotních důvodů.

Z testů vyplývá, že silikon zřejmě nezpůsobuje rakovinu, avšak francouzský regulační úřad Afssaps uvedl, že gel implantátů tkáně "irituje" a může být spouštěčem rakoviny. Britská asociace estetických plastických chirurgů konstatovala, že je rozumné, aby i ženy v Británii si nechaly implantáty vyjmout.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Egyptské ženy protestovaly v Káhiře proti brutalitě bezpečnostních jednotek

21. 12. 2011

Stovky žen se účastnily demonstrace proti egyptské vojenské juntě. Podpořila je Hillary Clintonová.

Stovky žen protestovaly v ulicích Káhiry proti vojenské juntě a proti brutálnímu zacházení s aktivistkami, jehož se dopouštějí bezpečnostní složky. Ženy se shromáždily před komplexem vládních budov na náměstí Tahrir, kde v úterý došlo k násilným konfliktům mezi vojenskou policií a demonstranty, při nichž vojenská policie zastřelila čtyři civilisty.

Sochy

21. 12. 2011 / Kateřina Bolechová


Hlouček soch s diplomatkou v ruce
kousek odtud na náměstí stával Lenin
jednou mu kdosi nasadil ruksak na záda
Měníme sochy
jen oseklost městských holubů
je neměnná

IRÁK:

Sunnitští vedoucí představitelé varují před chaosem

21. 12. 2011

Dva čelní představitelé největšího a nejmocnějšího iráckého sunnitského kmene varovali, že po nynějším odchodu amerických vojsků hrozí bezprostřední nebezpečí, že se Irák propadne do sektářského chaosu. Oba muži tvrdí, že premiér Nouri al-Maliki podporuje protisunnitskou agendu.

Šejkové, vedoucí představitelé vysoce vlivného kmenu Dulejmi, zdůrazňují, že sunnité byli za poslední rok v Iráku natolik marginalizováni, že nyní v zemi nemají vůbec žádný vliv.

Tato varování přicházejí ve chvíli, kdy se irácký viceprezident Tariq al-Hashimi hájí proti obviněním, vzneseném proti němu v obžalobě, že používal své stráže jako popravčí jednotky pro své politické odpůrce a že nařídil a zorganizoval nedávný bombový atentát před iráckým parlamentem. al-Hasiimi je sunnita.

ŠPANĚLSKO:

Královy neveselé Vánoce

21. 12. 2011 / Lubomír Molnár

Španělský král Juan Carlos má starosti. Má starosti se zdravím. To není nic divného, když roky přibývají. Operovali mu koleno a tak určitý čas chodil s berlemi. Před pár týdny se zase objevil při přijetí velvyslanců s přelepeným nosem a modrým otokem kolem levého oka. Vysvětlilo se to nedorozuměním mezi monarchou a lokajem při otevírání dveří v královském paláci. Vzhledem k tomu, že nikdy nikdo nezpochybnil královu oddanost střízlivosti, bylo vysvětlení přijato bez postranních úšklebků.

Nemohu souhlasit

21. 12. 2011

Nemohu souhlasit s vašemi postoji k současné atmosféře po smrti Václava Havla. Jistě se najdou různé názory a interpretace jeho působení, ale nemohlo by to z čistě etických důvodů počkat alespoň pár dní? ptá se student politologie Ondřej Hudec. To je tak těžké pochopit že v této době není příliš vhodné se hned vyžívat v nedokonalostech a slabinách kohokoliv, kdo zrovna zemřel? A pokud jde o média, tak netuším proč se divíte široké medializaci úmrtí někoho, kdo tak zásadně spoluvytvářel politický obraz novodobého českého státu. Když zemřel Masaryk, byla situace obdobná, jen tehdy nebyla média na takové technické úrovni jako dnes. I na stránkách zahraničních médií vidím stále články věnující se odkazu a symbolice VH.

Kdo vytváří mýty o Václavu Havlovi?

21. 12. 2011

Havlovi kritici si osobují zásluhu smělých bořitelů mýtů o Havlovi jako světci, který je nekritizovatelný, nikdy se nemýlil a nikdy nic neudělal špatně, vždy žil v pravdě a lásce. Je opravdu tento mýtus rozšířený a doložitelný? Není to spíše mýtus o mýtu? ptá se Jiří Kubička.

Nejprve ale příklad mýtu (ve smyslu Rolanda Barthese) : Kdysi dávno jsem v malém Websterově slovníku našel definici slova "Lipany" - "místo bitvy, kde byli v roce 1432 poraženi Češi". Kdo Čechy porazil, tam uvedeno nebylo. Svým způsobem správně: z hlediska mýtu o slavných porážkách není důležité, kdo vyhrál. Mýtus o slavné porážce předznamenávající Bílou horu se ale začne bortit, když se dozvíme více o historickém kontextu: mezi vítěznými Čechy (Němců tam mnoho nebylo) byl budoucí "husitský král" Jiří z Poděbrad, německého císaře Zikmunda již před bitvou jako českého krále uznával poražený Tábor, ale vítězná Praha ne. V mýtu byla událost zbavena své historické konkrétnosti, porážka je abstraktně absolutní porážka, poražení Češi jsou totožní s Čechy doby národního obrození, vítězní Češi patnáctého století mizí. V mýtu je historická událost jen nositelem poselství. Historie má nekonečně možných významů, mýtus pouze jeden.

Česká obsese dávat nová jména patří k vytváření mýtů

21. 12. 2011 / Aleš Uhlíř

Ve vynikajícím románu Vladimíra Neffa z roku 1967 Trampoty pana Humbla, dnes takřka zapomenutém leč svým výstižným popisem mimořádné bezpáteřní přizpůsobivosti "hrdiny" stále aktuálním, začínají u nás všechny velké události tím, že výrostci s kýbly a štětkami běhají se štaflemi po ulicích a zatírají barvou nápisy. Stejného druhu je i ustavičné přejmenovávání ulic, náměstí atd.

Když jsme v prosinci 1989 jeli na výlet do Vídně, nedala se nikde sehnat mapa města. Z letité encyklopedie Meyers-Konversationslexikon vydané v letech 1902 -- 1908 jsem odlepil plán Vídně a následně byl překvapen, že většina názvů vnitřního města se nezměnila. Samozřejmě se dá namítnout, že v Rakousku neměli ten "správný" důvod názvy ulic měnit, zatímco my ano. Budiž tomu tak po roce 1918, ale proč potom ta naše snaha stále něco i dnes přejmenovávat? Je to jakási česká obsese.

Pečeť Havel

21. 12. 2011 / Josef Brož

Po každém z nás tu zůstane stopa. Stopa, která zůstane po Václavu Havlovi, bude hlubší. Nikoliv proto, že by nebyl chybujícím člověkem, ale protože svůj život spojil s obětí. Domnívám se navíc, že ani on zcela nevěděl, proč se tak jednoho dne rozhodl.

Úcta, lítost, smutek, ale i hněv - pokud ne rovnou nenávist. Když v neděli odešel z tohoto světa Václav Havel (1936-2011), stala se zcela neobvyklá věc. Mnoho lidí se rozhodlo vyjádřit veřejně svůj vztah k němu. Ne, že by Havel nebyl pouze člověk -- a všichni lidé umírají, to snad víme --, ale Havel byl především symbol. Pečeť.

OHLÉDNUTÍ DO HISTORIE:

Svatý Václav

21. 12. 2011 / Andrew Stroehlein

Zaujala mě reakce jednoho českého občana, kterého včera kdosi citoval, parafrázuji to po paměti: "Tak přece nejsme takový malý národ, když celý svět pomýšlí dnes na velikost Václava Havla!" Tak zaprvé to není pravda, že celý svět pomýšlí, např. z britských médií zmizel Václav Havel hned s pondělkem. Připomnělo mi to však analýzu pozorného pozorovatele, Američana Andrewa Stroehleina. Vyšla v Britských listech poprvé 21. ledna 1997. Dnes už samozřejmě asi nepůsobí tolik ta pociťovaná "vina z komunismu", tváří v tvář všeobecné korupci a rozkladu však možná působí myticky ideální image Václava Havla, který mnozí tak intenzivně pěstují, protože ho potřebují? No, posuďte sami... (Článek vyšel také v knížce ...jak Češi myslí, ed. Jan Čulík, Milenium Publishers, Chomutov, 1999, str. 420-422.) (JČ)

Když jsme loni bydleli v Brně, moje žena a já jsme se účastnili jednoho večera o válce v Čečensku. Jeden český režisér natočil v Čečensku filmový materiál pro dokumentární film České televize a v Brně vyprávěl přítomným o hrůzách ruské brutality v Čečensku a odpovídal na otázky o situaci v té zemi. Obecenstvo byli většinou studenti, narození až v sedmdesátých letech, a jim asi nebyl příliš zřejmý velmi silně přítomný podtext ve smyslu "co by se bývalo mohlo stát v roce 1968". Nicméně byly otázky vznesené na tomto brněnském večeru, i odpovědi na ně, velmi zajímavé.

Britské listy slušný člověk nečte

21. 12. 2011

BL čtu pět, možná osm let. Obecně řečeno, s většinou autorů nesouhlasím, nicméně jejich názory považuji v řadě případů za konzistentní a přinejmenším hodné diskuse, píše Radan Březa.

Ovšem to, co se v posledních měsích na BL objevuje a co vygradovalo články na téma úmrtí V.Havla, převažuje, podle mého názoru, nejen hranice všeobecné slušnosti, ale i hranice, kdy lze o problému vést smysluplnou diskusi.

VH byl, ostatně jako všichni prezidenti Česko(slovenska,)ať už jeho hranice definujeme jakkoli, kontroverzní postava. Nicméně pokud novinářská (či pseudonovinářská) interpretace této kontroverze klesne k bulváru, jako v článcích BL, nezbývá, než zařadit BL do seznamu www novin, které slušný člověk nečte.

Což by byla škoda.

Možná by stálo za to zamyslet se nad tím, jestli BL chtějí být multimediální žumpou, kdy se "kde-kdo" vyjadřuje ke "kde-čemu" a nebo chtějí být prostorem, kde jsou otevírána témata hodná diskuse.

Odešel člověk, jemuž zbořili svět

21. 12. 2011 / Marek Řezanka

Severní Korea bude na příkaz režimu oplakávat v rámci státního smutku až do 29. prosince nejvyššího vůdce Korejské lidově demokratické republiky, Kim Čǒng-ila, symbol útlaku a jedné z nejhorších podob totalitních režimů na světě. Otázkou je, co se úmrtím tohoto politického představitele v zemi změní a nakolik je skutečná moc soustředěna v oligarchických kruzích kolem nejvyšších vojenských činitelů. Jenom největší snílci a idealisté mohou od jeho skonu očekávat výraznější politické a ekonomické změny v zemi a snížení hrozby této země v potenciálním válečném konfliktu. Tady se smrtí jedna éra zřejmě nekončí.

Václav Havel si zasloužil důstojný odchod

21. 12. 2011

Zdravím vás, pane Čulíku.

Děkuji za přístup, který k úmrtí Václava Havla pod Vaším vedením zaujaly Britské listy, píše Ladislav Valenta. V těchto dnech myslící člověk nalézá jen nemnoho míst, kde může mít pocit, že ne všichni se zbláznili. Britské listy tím místem jsou, i kdyby jen tím, že v článcích alespoň některých autorů nepopírají temné stránky Havlovy osobnosti.

Nikdo snad Václavovi Havlovi nepřeje neúctu, ale komedie takového rozměru, kterou právě můžeme sledovat, nutí mne snad oprávněně pochybovat o zdravosti kolektivního vědomí našich národů a národností. Podobný funebrální spektákl je vskutku medvědí službou člověku, který si zaslouží mínimálně důstojný odchod jako bývalá první pokomunistická.. a pak ještě první.. hlava státu.

Nicméně, soudu falšovatelů historie, potažmo historie samé, zatím nikdo neunikl.

Tichá pieta?

20. 12. 2011

Nezažil jsem naštěstí ani nacistickou okupaci, ani padesátá léta a období normalizace jsem zažil až v jeho závěru, píše Jan Srp. Z toho, co se v současné době u nás děje, začínám mít ovšem hrůzu. Mám vážné obavy, že zažíváme návrat kultu osobnosti. Domnívám se, že většina našich médií již v mnoha případech překročila hranici mezi nekritičností a propagandistickou adorací. Uvedu pouze jeden příklad za všechny, protože víc odkazů na konkrétní články snad ani není třeba....

"Tichá pieta versus smutek poháněný strachem"

Proboha, komu připadá to, co na nás v tuto chvíli chrlí všechny naše sdělovací prostředky jako "tichá pieta" ?! U tohoto "článku" je pochopitelně diskuse zakázána....

Až z nich jde po 22 letech strach, co?

21. 12. 2011

totalitní, netolerantní, nepluralitní postoj. Děsivý 22 let po pádu komunismu....až z nich jde strach, co?

...co jste čekal. Veřejnoprávní média v Čechách ovládá generace mladých normalizačních komoušů a svazáků z několika dobře situovaných normalizačních rodin. Hoďte do nich bůra a vždycky z nich vypadne jedno a to samé - malý český komoušek opřený o cizí armádu, co strouhá mrkvičku všem ostatním, míní Radek Mokrý.

Je cílem přehnaného truchlení Václava Havla zdiskreditovat?

21. 12. 2011

Děkuji Britským listům za všechny články o Václavu Havlovi. Některé se mi líbí více, jiné méně. Ale mám pocit, že všechny se snaží o vyvážený pohled a přitom nepřekračují hranice dobrého vkusu, píše Tomáš Fiala.

Nemohu se zbavit dojmu, že řada lidí u nás čeká, že všechno za nás "zařídí" někdo "nahoře". Oceňujeme Václava Havla, že nám přinesl svobodu, a současně jej obviňujeme, že způsobil nárůst kriminality, korupce, nezaměstnanost, bezdomovectví, úpadek ekonomiky a řadu dalších problémů, s nimiž se dnes naše společnost potýká. Jsme málo pravdiví a málo laskaví a přitom se divíme, že ještě pravda a láska nezvítězila nad lží a nenávistí.

Český rozhlas: "Bojíme se, abychom někoho neurazili"

20. 12. 2011

tisková zpráva

Český rozhlas v reakci na vyhlášení 21. - 23. prosince dny státního smutku upravuje program na všech svých stanicích. Již od neděle 18. prosince zní ve vysílání Českého rozhlasu upravená hudební dramaturgie, v programu stanic se objevily speciální pořady věnované Václavu Havlovi, reakce jeho přátel, kolegů, spolupracovníků. Speciál k úmrtí bývalého československého a českého prezidenta vysílal celé nedělní odpoledne i večer Český rozhlas 1 - Radiožurnál. Ve dnech státního smutku budou v programu stanic přijaty i další změny. Z programu stanic zmizí zábavné pořady, upraven bude i nadále hudební playlist. Ve středu 21. prosince pak všechny stanice odvysílají přímý přenos ze smutečního shromáždění na Pražském hradě, v pátek 23. prosince pak přímý přenos ze státního pohřbu a posledního rozloučení s prezidentem Václavem Havlem.

Dotaz redakce BL: Bude se toto neskutečné totalitní divadlo dělat také Václavu Klausovi?

PS: Čtenáři Ivo Marešovi není jasné, co je totalitního na rozhodnutí, že ceremonii z Pražského hradu a pohřeb budou vysílat VŠECHNY Duhanovy stanice. - Představa pana Duhana, že přece NENÍ MOŽNÉ, aby nějaký posluchač měl JINÝ NÁZOR NEŽ MY - něco takového by přece bylo špatné, zcestné a zavrženíhodné. VŠICHNI BUDOU POSLOUCHAT JEDNO. Kdo chce poslouchat veřejnoprávní rozhlas, bude poslouchat havlovské ceremonie a pohřeb - a basta. Je to totalitní, netolerantní, nepluralitní postoj. Děsivý 22 let po pádu komunismu. Mám pro pana Duhana novinku: Skutečnost není černobílá. Je mnohoznačná. A lidé mají právo na různé postoje a názory. (JČ)

Poohlédnutí po věcech, které se staly (nebo se chystají), po věcech (ne)dobrých i špatných II.

21. 12. 2011 / Jiří Baťa

Nemohu se zbavit dojmu, že se připravují věci, které na oko dobré, jsou v zásadě velmi špatné. Mám tím na mysli onu bleskurychlou reakci a schopnost jistých politických kruhů předložit (zajisté zcela nezištně či vedlejších úmyslů) návrh zákona o tom, že Václav Havel se zasloužil..., o co se vlastně zasloužil? Zcela jistě stál v čele OF a sametové revoluce, spolu s dalšími vybojoval svobodu, demokracii, ale byl také u rozdělení republiky, u velké privatizační loupeže, pomohl nám vstoupit do NAT0 ... Zasloužil se, no jak se to vezme.

FINANČNÍ PŘÍSPĚVKY BRITSKÝM LISTŮM MOBILEM

Hodně klesající tendence

2. 4. 2012

V červnu 2011 jsme zprovoznili pro vaše pohodlí možnost přispívat na provoz Britských listů dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilního telefonu. Informace o tom, jak to dělat, jsou ZDE. Zároveň je samozřejmě možné přispět finančně na provoz BL na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Zdá se však, že možnosti a ochota čtenářů finančně přispívat na provoz deníku, který každodenně čtou (čtenářů je měsíčně cca 350 000) prokazuje silně klesající tendenci. Jenže provoz listu z něčeho uhradit musíme. Nepodporují nás ani velcí kapitalisté, ani velcí antikapitalisté. Nezávislost a existenci si uchováme pouze, pokud si udržíme podporu čtenářské obce.

Odsun Václava Havla do historie

20. 12. 2011 / Jiří Jírovec

Napadla mě taková věc: Kolik z těch lidí, kteří teď oplakávají Havla, zapalují svíčky, kde se dá a slzí nad články bulváru (pro ten je smrt oživením zisku) má příbuzného, který by přivítal, kdyby ho právě teď někdo držel za ruku ve chvílích z posledních? To je ale spíš námět pro Jana Paula.

Odchod Václava Havla by měl vést k zamyšlení nad tím, jak se zase bude falšovat historie. Havel byl nepochybně velmi rozporuplný člověk. Snažíme-li se dopátrat toho, co vlastně udělal, dostaneme se ke známému rčení Radia Jerevan "v zásadě to je pravda, ale..."

Bojím se otevřít si pivo

20. 12. 2011

Já vím, nebudu původní, ale... otevřu televizi - Havel, otevřu rádio - Havel, otevřu Seznam.cz - Havel, otevřu Britské listy - Havel... Bojím se otevřít si pivo, píše V. Novák.

Politický odkaz milovaného vůdce a kormidelníka budeme překonávat ještě dlouho

21. 12. 2011

Nemohl by prosím někdo (redakce či čtenáři) inteligentně zformulovat stížnost např. na ČT, aby konečně začali poskytovat objektivní zpravodajství i v případě "kauzy Václav Havel"? ptá se Michal Hejduk. Minulý režim moc nepamatuju, ale když si vzpomenu, že jsem chodil skoro na každou demonstraci proti vojenským aktům, které naopak p. Havel podporoval, nebo když se mi vybaví novoroční, od reality utržené, projevy o různých fluidech (co tím myslíval, to už se zřejmě nikdy nedovím), tak se mi spíše zdá, že byl možná dobrým a statečným disidentem, ale rozhodně špatným a zbabělým prezidentem.

Nejsme jako v Severní Koreji?

20. 12. 2011

Zemřel Václav Havel, světová osobnost. Zemřel Kim Čong-il, rovněž světová osobnost. Včera nám v televizních reportážích vysílali smutné reakce korejských obyvatel na úmrtí šéfa státu. Cílem těchto reportáží bylo Korejce zesměšňovat. Já mám teď pocit, že podobná hysterie je i u nás, je jen trochu jinak hraná. Většině lidí byl Havel v posledních letech ukradený a dnes se předvádějí, jak jim chybí. Za hysterii považuji rušení třeba předvánočních dětských besídek z důvodu státního smutku. Myslím si, že by si to Havel nepřál. Za hysterii považuji rychle připravovaný a časem jistě schválený zákon o Havlových zásluhách. To, co předvádějí média, je jen projev pokrytectví, míní Petr Pospíšil.

Václav Havel byl veřejná osobnost

20. 12. 2011 / Jan Čulík

Václav Havel byl veřejnou osobností. Nemyslím, že je urážkou jeho památky, když se při příležitosti jeho úmrtí hodnotí jeho klady i zápory. Naopak mi připadá, že sentimentální hysterie, kterou rozpoutala česká média, je neuvěřitelnou urážkou jeho památky a že se nad ní musí obracet v hrobě.

Je nesmírně nebezpečné propadat falešným sentimentálním mýtům. Kromě toho je zjevné, že média a politici sentimentální havlovský mýtus vnucují společnosti zcela neskrupulózně, ve prospěch vlastních pochybných zájmů. Je velmi deprimující, že mnoho lidí to nekriticky přijímá. Sentimentalita má mocný vliv.

Pro mě byl Václav Havel hrdina

20. 12. 2011 / Adam Votruba

Rád bych stručně reagoval na dopis Ondřeje Illeka, protože mi přijde že on, podobně jako někteří jiní, zapomíná na důležitou věc. Václava Havla měli lidé rádi a pokud nám zemře někdo blízký, tak vzpomínáme na to dobré. Zármutek vyplavuje hezké vzpomínky, protože litujeme toho, co jsme v daném člověku ztratili pozitivního. Tuto pravdu ostatně vystihuje přísloví: "O mrtvých jen dobré."

Američtí prokurátoři tvrdí, že Bradley Manning přímo komunikoval s Assangem

20. 12. 2011

Američtí armádní prokurátoři tvrdí, že nalezli emailovou korespondenci mezi Bradleym Manningem, který je obviňován, že prozradil americké diplomatické depeše serveru WikiLeaks, a zakladatelem WikiLeaks Julianem Assangem.

Manning se prý vyjádřil v emailu Assangeovi, že zveřejnění statisíců tajných dokumentů o Iráku a Afghánistánu bude "významným dokumentem naší doby, odstraní zmatek způsobovaný válkou a odhalí skutečnou podstatu asymetrického válečnictví v jednadvacátém století."

Žvásty českých katolíků

20. 12. 2011 / Boris Cvek

Vždycky jsem měl sklon brát vážně to, co jsem četl. Když jsem byl v osmnácti hegelián nebo husserlián, nebylo to proto, že jsem si chtěl Hegela či Husserla přetáhnout na svou stranu, že jsem si z nich chtěl vybrat, co se mi hodí, nýbrž mne prostě přesvědčili. A když jsem s nimi potom vnitřně začal polemizovat a radikálně se od nich odvrátil, nikdy jsem se opět nesnažil nějak si je přizpůsobit, ale respektoval jsem jejich postoj, protikladný mému. I proto nemám rád, když se Hegel v moderní americké filozofii interpretuje jako liberál a když se z něho vybírá jenom to, co se hodí pro takovou interpretaci. Hegela či Husserla si natolik vážím, byť jejich učení považuji za v zásadě nebezpečné, že bych ho nikdy nechtěl překrucovat k obrazu svému. To, že něco polemicky odmítáte, je podle mne mnohem poctivější a uctivější postoj, než to falšovat.

Soud: životní prostředí je důležitější než zájmy Bauhausu

20. 12. 2011

Tisková zpráva NESEHNUTÍ a Klidné Ivanovice ze dne 20. prosince 2011

Městský soud v Praze zamítl žádost autorizovaného inspektora Teigisera o zrušení odkladného účinku žaloby na pokoutně vydaný certifikát ke stavbě Bauhausu v Brně-Ivanovicích. Dále tak platí zákaz kolaudace a otevření hypermarketu. Soud odmítl argument, že zprovozněním Bauhausu nebudou poškozena práva žalobců a žalobkyň. Veřejný zájem na ochraně životního prostředí je podle soudu důležitější než ekonomické zájmy firmy Bauhaus.

POHLED DO HISTORIE:

"Václav Havel už nemluví s nikým, kdo mu klade nepříjemné otázky..."

20. 12. 2011

Lidové noviny
Václav Havel už nemluví s nikým, kdo mu klade nepříjemné otázky...
21.05.2001
Názory - Autor: Jaroslav Plesl - Strana: 10

Václav Havel už nemluví s nikým, kdo mu klade nepříjemné otázky...

PŘÍMÝ ÚDER

...stále má sice plná ústa odpovědnosti a občanské společnosti, ale na pořádné tiskové konferenci už nevystoupil několik let.

K Havlovi se v posledních letech dostanou jen novináři, kteří se před stárnoucím hrdinou plazí po zemi a u nichž nehrozí, že by ješitného státníka konfrontovali například s jeho pochybnými kšefty.

Servilita a strojenost stříká ze všech televizních rozhovorů s"Panem Prezidentem". Absurditu spojení voleného úřadu s havlovsky monarchistickým vystupováním často podtrhuje prostředí, v němž prezident vposledních letech poskytuje televizní rozhovory. Zatímco "normální" politici chodí za novináři do televizního studia, Václav Havel je přijímá na Pražském hradě nebo na zámku v Lánech. Novináři usazení v pohodlných křeslech pak jako by vůbec nebyli schopni položit Havlovi jakoukoli tvrdší otázku.

Václav Havel a nezpochybnitelný demokratický playlist Radiožurnálu

19. 12. 2011 / Michal Vimmer

Nedávno proběhla diskuse o hudbě na nejposlouchanějším veřejném rozhlasovém kanálu, Radiožurnálu, úžasném proudu českého bezčasí, který posluchačům umožňuje kdykoli znova vstoupit do stejné, vyschlé řeky dutých zvuků. Jak prázdnota Radiožurnálu bezchybně odráží "demokratičnost našeho" veřejného prostoru vystihl redaktor Klusák. Musel zemřít V.H., aby se playlist kolovrátku ČRo1 na pár hodin zadrhl a "všechno" se změnilo? Jakoby se včera v neděli hrálo z domácí diskotéky zesnulého: Zappa, Rolling Stones, Plastic People. Ale pochopitelně, že se nezměnilo NIC. Jak by také mohlo. Kýč zůstal kýčem.

Monitor Jana Paula:

Zemřel člověk Václav Havel

20. 12. 2011 / Jan Paul

A to je třeba především říci, zemřela lidská bytost se svými pozitivy i chybami. Nebyla to vůbec tragická událost, jak sdělují některá média, jeho čas se jen naplnil a vypršel stejně tak, jako čas korejského vůdce, a mnohých jiných, to je vše, nic víc, a nic méně. Každého z nás to jednou zcela jistě potká. Zemřel malý velký muž, ve svých posledních chvílích nebyl sám, a to mě naplňuje štěstím, protože ne každému z nás se to podaří.

Oceňujeme, že Václav Havel vystoupil na obranu demokracie v Maďarsku

20. 12. 2011

Kondolenční prohlášení členů bývalé maďarské demokratické opozice

tisková zpráva

My, členové bývalé maďarské demokratické opozice, jsme byli šokováni, když jsme se dověděli o úmrtí Václava Havla. Navzdory tomuy, že jsme věděli, že je dlouhodobě nemocen, zpráva o této tragedii nás zastihla nepřipravené, protože Havel, jeden z nejvýznamnějších symbolů změny režimu ve středovýchodní Evropě, zůstával až do nedávné doby trvalou osobností našeho společného sociálního a politického života.

K "legálnímu nanebevzetí" Václava Havla

20. 12. 2011 / Karel Dolejší

Nehodlám psát žádné ohlédnutí za Václavem Havlem osobně - vše, co se o něm vůbec dalo napsat, jsem napsal ještě za jeho života, nic podstatného se od té doby nezměnilo, a nerad se opakuji. Je tu však přece jen jedna nová okolnost v podobě vládního návrhu zákona, který by měl konstatovat zásluhy zesnulého exprezidenta o stát. Tento návrh považuji za naprosto účelový a vadný, a to nejméně ze tři důvodů.