|
7. 3. 2002
Vždycky se vyskytne nějaká překážka - z technických důvodů - která způsobuje, že my cizinci prostě musíme nesčetněkrát chodit na cizineckou policii znovu a znovu, s novými dokumenty, o nichž nám při předchozích návštěvách nebylo řečeno, že je jich zapotřebí, anebo s novými razítky a dalším množstvím papírů. A probůh, jen ať se nestane, že by člověk přišel k jinému úředníkovi, protože v takovém případě se vás zcela jistě zeptá, proč jste si přinesl všechny ty papíry (o něž požádal jeho kolega či kolegyně) a řekne vám, že potřebujete přece úplně jiné dokumenty.
Jádrem problému je to, že předpisy jsou zmatené a složité. Je to záměrně proto, aby nám ztěžovali život, anebo proto, že chtějí, abychom se vzdali a nabídli jim úplatek?
|
|
7. 3. 2002
Dva dny poté, co Majid Majed získal svůj cizinecký pas, sepsala "závěrečnou zprávu o dlouhodobé nečinnosti" zástupkyně ombudsmana Anna Šabatová. Vyplývá z ní, že úřad ombudsmana se plně postavil na stranu cizinecké policie a rozhodl se ututlal i to, že policisté nevyhověli výzvě k zaslání spisu. Úředník všude bratry má... Připadá-li váženým čtenářům, že bývalá disidentka Šabatová se v průběhu let stala svou vlastní karikaturou, nejsou v tomto pocitu rozhodně osamoceni. |
|
7. 3. 2002
Některé bývalé komunistické státy v Evropě, které nyní chtějí stavět svou budoucnost na partnerství se Spojenými státy, začaly pro mnohé lidi ve Washingonu nyní vypadat docela nechutně, napsal v pondělí 4. března americký list Washington Post o ČR a o Maďarsku v članku nazvaném "Nové NATO, staré hodnoty", a pokračoval: Premiér jedné z těchto středoevropských zemí přijal nacionalistickou agendu hodnou třicátých let dvacátého století a mlčky utvořil spojenectví s antisemity; premiér druhé z těchto středoevropských zemí proslul útoky na svobodný tisk a svými styky s gangstery. A pozor, jedna věc je skutečně znepokojující: tito lidé nejsou ze zemí, o nichž Bushova vláda uvažuje, že by mohli být v druhé polovině tohoto roku mezi možnými žadateli o vstup do NATO - jsou z Maďarska a České republiky, dvou ze tří států, které už byly v prvním rozšiřování Severoatlantického společenství od ukončení studené války do NATO přijaty. Jedním z hlavních argumentů tohoto rozšiřování bylo, že západní aliance zajistí, aby zakořenily její hodnoty demokracie a lidských práv po celé Evropě - tím, že pozve do NATO bývalé členy sovětského bloku i když vojensky tyto země nemají co nabídnout.
|
|
7. 3. 2002
"Konkrétní rozsah násilí proti ženám je neznámý: avšak některé studie odborníků naznačují, že se násilí proti ženám vyskytuje častěji, než se veřejně přiznává. ROSA, nevládní organizace, která pomáhá ženám v tísni, odhaduje, že přibližně každá desátá žena v domácí situaci trpí emocionálním či fyzickým násilím a že třicet procent násilníků má vysokoškolské vzdělání. Ze studie, kterou vypracoval v roce 1998 pražský Ústav sexuologie, vyplývá, že 13 procent žen bylo znásilněno. Manželé a partneři nesli odpovědnost za 51 procent znásilnění, dalších 37 procent znásilnění spáchali muži, kteří patřili mezi známé znásilněných žen a jen 12 procent znásilnění spáchali zcela neznámí muži. Podle policejních statistik bylo v roce 2000 nahlášeno v ČR policii 500 případů znásilnění, avšak Ústav sexuologie odhaduje, že jen 3,3 procenta obětí znásilnění oznámila tento trestný čin policii. Usuzuje se, že případy znásilnění a násilí v domácnostech se v podstatě skoro vůbec oficiálně neregistrují. Podle ministerstva spravedlnosti bylo v ČR během roku 2001 odsouzeno za znásilnění 140 osob." - Násilí proti ženám v České republice
K rozsáhlé zprávě amerického ministerstva zahraničí o stavu lidských práv ve světě v roce 2001 se vrácíme ještě jednou citací ze zprávy o České republice, pojednávající o násilí, páchaném na ženách.
|
|
6. 3. 2002
Dne 4. března 2002 vydalo americké ministerstvo zahraničních věcí pravidelnou výroční globální zprávu o stavu lidských práv v jednotlivých zemích světa, tentokrát za rok 2001. Je v celé řadě ohledů kritická vůči stavu lidských práv v České republice (v angličtině je zpráva o ČR zde.) Zprávy amerického ministerstva zahraničních věcí o jiných středoevropských postkomunistických zemích (Polsko, Maďarsko) jsou příznivější. - Citujeme ze zprávy o ČR:
"Vláda všeobecně respektuje lidská práva svých občanů, avšak v některých oblastech přetrvávaly problémy. Problémem zůstalo občasné policejní násilí a užívání nepřiměřené síly. Problémem byla také dlouhá vazba před procesem a dlouhé odklady, než se procesy začaly konat, tyto problémy byly způsobovány strukturními a procedurálními nedostatky i nedostatkem financí v soudnictví. Je omezováno do určité míry shromažďovací právo organizací, které podporují rasovou nenávist a nesnášenlivost. Vláda zahájila trestní případy stíhání proti celé řadě novinářů. Během roku bylo některým Romům zabráněno v odchodu ze země. Dochází k určitému množství násilí vůči ženám a k diskriminaci žen. Problémem zůstává i diskriminace Romů a občasné násilí skinheadů vůči romské komunitě. Přicházely zprávy, že zaměstnavatelé se snažili bránit uzavírání odborových dohod. Problémem byl obchod s ženami a s dětmi." - Viz níže: |
|
7. 3. 2002
Underground, Charta 77 a Charta žen: Nomádská studie zkoumající rok 1968, ideologii lidských práv a postavení ženyKdyž německo-švýcarský spisovatel Max Picard po 2. světové válce zkoumal ve své knize "Hitler v nás" fenomén totalitního systému, zaujalo ho jak lidé, kteří různým způsobem kolaborovali s totalitním režimem, si posléze vůbec nepřipadali vinní a na celou věc pohlíželi jakoby se odehrála "mimo ně". Podle něho právě největší vina spočívá v tom, když se člověk "degraduje tak, že už vůbec není subjektem morálky", ale pouze mimoběžným účastníkem společenského dění.
Max Picard tehdy napsal, že "pravou duševní chorobou" totalitní i posttotalitní epochy je zvláštní druh schizofrenie, kdy člověk "nese svou rozpolcenost jako kdyby byla něco samozřejmého, tím se ale odlišuje od skutečně nemocného člověka, který si s ní neví rady, neboť je v něm vlastně ještě autentická "síla ke katastrofě". U "normálního" člověka je ale rozpolcenost naopak "normalizována". Jednou ze zvláštností normalizační společnosti je skutečnost, že je bez vnitřní i vnější katastrofy - nikomu nehrozí policejní represe, vězení, vyhození z práce nebo z vysoké školy, ani zabavení cestovního pasu, dokonce ani vnitřní výčitky svědomí - jejím předpokladem je pouze naučit se chovat normalizačně: "manévrovat se svou rozpolceností ve světě všeobecné rozpolcenosti". Diskuse vztahující se k 25. výročí vzniku Charty 77 otevřela nejen inovované picardovské téma do jaké míry přetrvává normalizační způsob uvažování, cítění a chování v nás, ale především poukázala na celou řadu vytěsněných i pozapomenutých problémů. Nebylo tudíž náhodné, že ačkoliv diskuse měla směřovat do minulosti, nakonec spíš aktualizovala současný stav společnosti. Jedním z nedostatků této mediální diskuse ale bylo, že často probíhala pod zjednodušeným návěštím "Charta 77 versus anticharta", takže jen znovuzpřítomnila předlistopadové schéma rozdělující společnost na "my a oni". |
|
7. 3. 2002
Jiří Hradecký
Podle novely obchodního zákoníku, platné od počátku loňského roku (zejm. § 66a obchodního zákoníku), jsou povinna společnosti "podnikatelská seskupení", tj. osoby liniově řízené, uzavřít tzv. ovládací smlouvu. Tato smlouva obsahuje minimálně názvy osob řídících a řízených a ukládá se ve sbírce listin obchodního rejstříku. A jsme u meritu věci. Sbírka listin je veřejně přístupná, nelze tudíž argumentovat tím, že informace o "vlastnících jsou tajné", mohou být maximálně chráněny osobní údaje fyzických osob; takovéto ochraně však nepodléhají osobní údaje již zveřejněné (tedy veřejně přístupné). Možná, že by pan Štěpánek mohl překonat své obavy z postihu za svou pravdomluvnost, a informovat nás o údajích, které nepodléhají ochraně. Pokud totiž Rada uzavřela s vlastníky dohodu, že tyto údaje nezveřejní, jde podle mého názoru o dohodu, jejímž uzavřením překročila svoji pravomoc a hlavně zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. |
|
6. 3. 2002
Tři dánští a dva němečtí vojáci byli usmrceni, když v Kábulu zneškodňovali protiletadlové střely, uvedl ve středu čelný představitel německé armády. Kromě toho bylo zraněno sedm dalších vojáků, tři z nich vážně. Nešlo o sabotáž, byla to nehoda: k explozi došlo příliš brzo, když byli vojáci ještě v oblasti. Podrobnosti v angličtině např. zde. |
|
6. 3. 2002
Pražská homoprostituční scéna je tak známá, že se o ni zmiňuje každý mezinárodní turistický průvodce pro gaye. Poptávka vzrostla natolik, že už se prostitucí neživí jen nešťastníci z Hlavního nádraží, ale i mnoho univerzitních studentů (se zákazníky si dávají schůzky v kavárně pražského hotelu Intercontinental anebo prostřednictvím internetu). Většina lidí neví, že je Česká republika všeobecně považována za jeden z nejpopulárnějších cílů pro homosexuální pedofily na celém světě. ČR je také mezi gayi mezinárodně proslulá svou mužskou prostitucí. To všechno může být nebezpečné i pro heterosexuální populaci, neboť pokud provozují heterosexuální mladí muži homosexuální prostituci, může se do celkové populace začít šířit AIDS.
|
|
5. 3. 2002
Poznámka JČ: Vzhledem k tomu, že tuto zdařilou parodii včera někteří čtenáři vůbec nepochopili, tak vysvětlujeme: Jan Paul zde výstižně, jednou přesně mířenou ranou, nesmírně účinně paroduje skoro celou českou politickou scénu: ČSSD, ODS, Unii svobody (prostřednictvím hnutí Děkujeme, odejděte!) i její postkomunistickou minulost (Husák a Jakeš v pozadí) a neschopnost řádné politické práce (dosažení racionálních kompromisů, což je součástí moderní demokracie). A Paulova rána do černého byla dosažena jediným, vynikajícím, promyšleným způsobem: vzal se vším všudy komicky kýčovitý, reklamní billboard od Vratislava Řeháka, zveřejněný původně na stránkách "hnutí" Děkujeme, odejděte v lednu 2000. (Paul ani nevěděl, že je to dílo Řehákovo, bez ohledu na autora ho obrázek a text právem uchvátily svým libovým patosem, zřejmě docela přesně zachycujícím i libový, bezmocný patos "hnutí" Děkujeme, odejděte.) Řehákova grafika, přesně tak, jak ji tady vidíte, byla totiž opatřena emocionálním, populistickým sloganem: "Přestaňte lhát!" Komický patos tohoto dílka se Janu Paulovi podařilo dokonale zesměšnit tím, že heslo nahradil odpovědí: "Jsme tvrdohlaví!" - to ovšem platí pro celou českou politickou scénu. (Další podtexty tohoto pozoruhodně složitého a úspěšného Paulova parodického díla snad už vysvětlovat nemusíme - nechť stojí "Návrh na billboard" sám o sobě. Třeba tyto další konotace někteří čtenáři pro sebe objeví sami.) |
|
9. 2. 2002
Podstatně zdvořileji než v předchozím dopise jeho náměstek zareagoval na naše odvolání ve stejné věci předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) Karel Neuwirt. Argumentace, proč nám ÚOOÚ požadované informace neposkytne, však přesto kulhá na obě nohy: žaloba se zcela jistě vztahuje k jeho působnosti, a je sice pravda, že jde o údaje vztahující se (byť nepřímo) k rozhodovací činnosti soudů, nikoli však o informace o této rozhodovací činnosti, jak požaduje v § 11, odst. 4, písm. b), zákon o svobodném přistupu k informacím. Aby mohl ÚOOÚ informace odepřít, musel účelově nepřesně ocitovat zákon! Inu, jako malí kluci... Proti nezákonnému rozhodnutí Úřadu pro ochranu osobních údajů podáváme tuto správní žalobu. |
|
21. 1. 2002
Přejete-li si, aby Britské listy dále působily efektivně jako nezávislý strážce veřejného zájmu v ČR, přispějte, prosím, obdobně jako loni, libovolnou částkou na financování jejich investigativní práce v ČR, která se nedá dělat bez plného pracovního nasazení. Zde uvádíme podrobnosti, jak je možné přispět. Upozorňujeme, že finanční příspěvky na činnost Britských listů jsou odečitatelné od základu daně.
|
| Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 7. 3. 2002 | Cizinecká policie, byrokracie a úplatkářství | Fabiano Golgo | |
| 7. 3. 2002 | Washinton Post: Zemanova návštěva v Bílém domě byla zrušena "pro jeho kriminální styky" | ||
| 7. 3. 2002 | Násilí proti ženám v České republice | ||
| 7. 3. 2002 | Bomby se značkou Made in Human Rights aneb proč je krize Charty 77 přítomna i dnes - část I. | Mirek Vodrážka | |
| 6. 3. 2002 | Americká vláda kritizuje stav lidských práv v České republice | ||
| 6. 3. 2002 | Všechno pořád při starém: loňské policejní razie neskoncovaly s mužskou prostitucí v ČR | Fabiano Golgo | |
| 5. 3. 2002 | Média: V globalizované ekonomice musíme patřit k nejlepším | ||
| 5. 3. 2002 | Devět Američanů zemřelo v Afghánistánu | ||
| 5. 3. 2002 | Co je důležitější: že pacienti v nemocnicích trpí podvýživou, anebo kdo dostal Českého lva? | Jan Čulík | |
| 5. 3. 2002 | Návrh na předvolební billboard | Jan Paul | |