O minulém víkendu se obnovila kontroverze ohledně zadržovaných osob v americkém táboře "X" v zálivu Guantánamo na Kubě, když byly zveřejněny fotografie, jak jednoho vězně vezou k výslechu na nemocničním lůžku. Avšak americký komentátor Joe Klein argumentoval v listě Guardian (článek, který shrnujeme, je v anglickém originále zde), že současný evropský antiamerikanismus a kritika zadržování vězňů v táboře X je důsledkem evropské pubertální zakomplexovanosti.

Otec rodiny potřeboval nakrmit osm krků a sucho ho připravilo o všechno: o úrodu, o voly, o kozy, a tak prodal svou dvanáctiletou dceru. "Prodal jsem ji za peníze, protože máme hlad," řekl v horečce britské reportérce v zimě ve své hliněné chatrči její otec. "Prodal jsem ji, abych zachránil ostatní členy rodiny před smrtí hladem." Za první splátku přibližně 3000 Kč si dívka bude muset vzít vzdáleného příbuzného žijícího na druhém konci horské soutěsky. Odehrálo se to v afghánském okrese Džawand, kde zuří chudoba a tuberkulóza.

V níže publikovaném prohlášení reaguje na kritiku ministra kultura Pavla Dostála Rada pro rozhlasové a televizní vysílání tím, že prý nemá prostředky na to, aby byla schopna monitorovat celé vysílání televize Nova, a tak si nevšimla, že TV Nova vysílá upoutávky na své erotické pořady už v podvečer, kdy je vidí i malé děti. Jestliže si je RRTV vědoma, že nepracuje efektivně, proč na to dávno neupozornila parlament a případně neodstoupila?

RRTV také v prohlášení konstatuje, že se bude konečně zabývat i podprahovými sděleními, které v Peříčku vysílá televize Nova - až poté, co o tom psal Týden a vysílala Česká televize. Britské listy ovšem na toto pravděpodobné porušování zákona v televizi Nova upozorňovaly už v březnu roku 2001, tedy zhruba o deset měsíců dříve než Týden a ČT, viz Britské listy z 20. března 2001, zde. RRTV, která čte BL pravidelně, o tom přirozeně věděla. Proč pak asi nejednala už tehdy? Když ještě nebyla pod palbou dnešní kritiky, v důsledku dvou prohraných mezinárodních arbitráží? Že prý neměla podklady! Proč si je nestáhla z BL, nebo nás o ně nepožádala? Zdá se, že důvodem vstřícné nečinnosti vůči TV Nova je v RRTV něco jiného. - Ono to všechno zapadá do kontextu - vážná je celková diskreditace RRTV, která je už dlouho, jak píše v nejnovějším čísle časopisu Listy (č. 1/2002) ve zajímavé analýze arbitráží CME-Železný Václav Žák, "hřičkou v rukou některých politických stran" a a už dlouho vychází Vladimíru Železnému ve věci TV Nova "všemožně vstříc". Žák např. konstatuje (k jeho analýze se podrobněji vrátíme): "Už v březnu 1999, ještě předtím, než [Železný] dostal "padáka" z ČNTS, na základě jeho žádosti napsala [RRTV] CME dopis, který téměř úplně opsala z jeho podkladu. V dopise upozorňovala, že vztah mezi držitelem licence a servisní organizací musí být neexkluzivní, jinak by došlo de facto k převodu licence. To stojí za povšimnutí: státní orgán, který má chránit zahraniční investice, říká investorovi, že sice může rozjet podnik a vrazit do něj peníze, ale že smetanu slízne někdo jiný. Těžko to nazvat jinak než nehoráznost. Železný samozřejmě oplácí: krizi okolo IPB líčí nova zcela optikou ODS, podporuje prezidentskou kandidaturu Václava Klause, kritizuje Václava Havla." (JČ)

"Odsuzuji útoky teroristických organizací proti izraelským civilistům," napsal Jásir Arafat, prezident Palestinské správy a šéf Organizace pro osvobození Palestiny v deníku New York Times (v angličtině také např. zde). "Tyto organizace nezastupují palestinský lid. Jsou to teroristické organizace a já jsem rozhodnut zabránit jejich činnosti." Podle Arafata je cílem Palestinců nezávislý a udržitelný palestinský stát na území, které okupoval Izrael v roce 1967. Palestinci chtějí žít vedle Izraele v míru a v bezpečnosti pro Palestince i pro Izraelce. Palestinci uznávají právo Izraele existovat na 78 procentech území historické Palestiny s tím, že jim bude dovoleno žít svobodně na zbývajících 22 procentech tohoto území. Bohužel, zdůrazňuje Arafat, "naše podpora pro vznik dvou států zůstává bez odezvy."

Tento názor vyjádřil v pondělí komentátor listu Times (anglicky viz zde). "Osa zla" je podle něho sice prý pěkně zapamatovatelný výrok, ale není to koherentní strategie. Rozhodnutí prezidenta Bushe dát dohromady Severní Koreu, Írán a Irák znepokojilo tvůrce britské politiky.

Pořad, který asi neuvidíte v českých televizích. - V pátek 1. února v 21 hodin se vysílal v televizi BBC v pravidelném pořadu Timewatch, zabývajícím se závažnými historickými událostmi, padesátiminutový dokumentární film o tom, jak v korejské válce v roce 1950 zmatená a nepřipravená americká armáda na ústupu vraždila civilní uprchlíky, prchající směrem k jejím postavením, protože se američtí velitelé obávali, že by mezi uprchlíky mohli být severokorejští vojáci. Film má název ("Zabte je všechny!" - Chování americké armády za korejské války) a jeho internetová verze, spolu s dobovými oficiálními armádními dokumenty, je v angličtině zde. Jde o zločiny, které americká vláda dodnes řádně nepřiznala, neomluvila se za ně a neposkytla postiženým osobám v Jižní Koreji odškodnění. Film obsahoval děsivá svědectví z obou stran: od amerických vojáků i od Korejců, kteří americké masakrování přežili. Tento skandál poprvé odhalili v roce 1999 reportéři tiskové kanceláře Associated Press, a za svou investigativní práci v této věci obdrželi Pullitzerovu cenu. Přinášíme výňatky z pořadu britské televize.

Publikací těchto informací - které jsou po světě známé - nechceme vyvolávat "protiamerické nálady", ani si nemyslíme, že byli američtí vojáci, kteří stříleli do civilistů, nutně "zvířata" (zkuste se na chvíli vcítit do postavení dvacetiletého, špatně vycvičeného chlapce, který má zbraň snad poprvé v ruce, jeho armáda v chaosu ustupuje před ofenzívou Severokorejců, vy se strašně bojíte, že vás usmrtí zakamuflovaní komunisté, a vaši velitelé na vás řvou "Zabíjejte to všechno!" - tito američtí veteráni dodnes mají z těch masakrů noční můry), avšak publikujeme to jako varovný příběh o tom, jak se může začít neprofesionálně a krutě chovat armáda bez dostatečné demokratické kontroly. Vinu nesou bezpochyby tehdejší velitelé.

Židovský publicista Peter Sichrovsky, který je rakouským generálním tajemníkem Haiderových Svobodných, překvapil v předminulých dnech tvrzením, že je v ČR programově zadržován židovský majetek, což je historická nepravda. Sichrovsky si spíše vyřizuje staré rodinné (odsunové) účty na pozadí kampaně Svobodných. Domnívám se, že problémové restituce jsou důsledkem poválečného dobového politického kontextu v rámci boje o moc. Nejednalo se o cílevědomou protižidovskou kampaň. Typické příklady skutečných židovských restitučních problémů lze uvést příklad ze stati "Restituce majetku ústecké židovské rodiny Picků 1945 -1961". Takto nazvanou stať vydalo ve svém sborníku ústecké Městské muzeum.

"My vás bosenské muslimy vyvraždíme, protože vy jste vraždili i nás, Srby." (viz zde).

Když narazím ve veřejných sdělovacích prostředcích nebo v prohlášeních politiků na podobné výroky, vždy se mě zmocní pocit smutku a bezmocného zoufalství. Utrušují-li podobné bonmoty čtenáři tabloidů nebo obyčejní občané Natolandu, kteří jsou od normálního světa odblokováni neprodyšnou stěnou CNN, BBC, ITV apod., snažím se to pochopit. Ale z pera šéfredaktora Britských listů, který má přístup k neomezenému množství zdrojů alternativních pramenů a skutečných informací, z pera mého kolegy, s kterým jsme o jugoslávské tragédii nesčetněkrát hovořili - většinou značně zvýšeným hlasem -, mě podobná bigotnost mrzí a překvapuje. Omluvou pro něj může být pouze to, že ten 'citát' dodal narychlo jen v krátkém diskusním příspěvku k článku 'České postoje vůči Romům' (BL 30/1/02), který si patrně neměl čas dostatečně promyslet. Bude však jen spravedlivé, když uvedu zmíněný citát v širším kontextu.

V neděli 27. ledna 2002 vysílala televize BBC v pravidelném pořadu "Correspondent" dokumentární film, výsledek investigativní práce reportérky Nancy Durhamové o tom, že se Miloševičovi stoupenci snažili na jaře roku 1999 zlikvidovat či ukrýt mrtvoly, lidí, zavražděných v Kosovu. Reportérka zdůrazňuje, že je paradoxní, že bude zřejmě Miloševič odsouzen za vraždění v důsledku svědectví svých krajanů Srbů, nikoliv Albánců. Mrtvoly byly podle svědectví osob, s nimiž hovořila, transportovány v náklaďácích do Srbska a tam byly likvidovány: několikrát zřejmě zavezením vozidla, plného mrtvol, do Dunaje. Reportérka v pořadu interviewovala mj. srbského detektiva, Bosku Radojkoviče, který měl za úkol jeden takový nákladní vůz zlikvidovat a vyfotografoval ho přitom. Svědčil sám, že v něm byly mrtvoly. Reportérka také vypátrala, odkud byli někteří zavraždění. Informace o pořadu jsou v angličtině na internetu zde. (Je tam i jedna fotografie, kde z kamionu čouhá vzadu ruka mrtvoly.)

Podstatně zdvořileji než v předchozím dopise jeho náměstek zareagoval na naše odvolání ve stejné věci předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) Karel Neuwirt. Argumentace, proč nám ÚOOÚ požadované informace neposkytne, však přesto kulhá na obě nohy: žaloba se zcela jistě vztahuje k jeho působnosti, a je sice pravda, že jde o údaje vztahující se (byť nepřímo) k rozhodovací činnosti soudů, nikoli však o informace o této rozhodovací činnosti, jak požaduje v § 11, odst. 4, písm. b), zákon o svobodném přistupu k informacím. Aby mohl ÚOOÚ informace odepřít, musel účelově nepřesně ocitovat zákon! Inu, jako malí kluci...

Proti nezákonnému rozhodnutí Úřadu pro ochranu osobních údajů podáváme tuto správní žalobu.

Přejete-li si, aby Britské listy dále působily efektivně jako nezávislý strážce veřejného zájmu v ČR, přispějte, prosím, obdobně jako loni, libovolnou částkou na financování jejich investigativní práce v ČR, která se nedá dělat bez plného pracovního nasazení. Zde uvádíme podrobnosti, jak je možné přispět. Upozorňujeme, že finanční příspěvky na činnost Britských listů jsou odečitatelné od základu daně.