Ač se jedná na první pohled o téměř stejnou situaci, přece jen se první případ od druhých dvou dost podstatně liší. Odlišnost je v tom, že Česká pošta je státní podnik, má na poskytování poštovních služeb téměř monopol a ceny poštovného jsou regulované. Každou jejich změnu tak musí schválit Ministerstvo financí. A to se teď, v předvolebním období, může ukázat jako problém. V situaci, kdy ČSSD slibuje léky pro osoby nad 70 let zdarma, příspěvek 90 000 Kč na sešrotování a nákup nového auta či garantování poměru důchodu k penzím ve výši 45 % až do roku 2030, pravděpodobně nebude chtít vyvolat nevoli mezi voliči zdražením poštovného. Uvidíme koncem března, kdy ministerstvu vyprší měsíční lhůta pro vyjádření se.

Lze pochopit, že existuje regulace cen v situaci faktického monopolu České pošty. V takové situaci je však politické ovlivňování rozhodnutí, které by mělo být založeno pouze na analýze ekonomických ukazatelů, nevyhnutelné. A takové politické ovlivňování je vždy škodlivé.

Jedinou cestou jak tomu zabránit, je vznik intenzivnější konkurence i v tomto sektoru, která umožní nastolení přirozené, tržní regulace cen místo dnešního státního schvalování. Řešením je privatizace. Pokud se podíváme na již zmíněné telekomunikace, tam byl nástupem mobilních telefonů monopol Českého Telecomu fakticky odstraněn.

Zajímavý je pohled do zahraničí. Jako příklad země, kde se povedlo úspěšně reformovat státní poštu, bývá nejčastěji uváděn Nový Zéland. Tamní pošta je od roku 1987 akciovou společností vlastněnou státem, v roce 1998 byl odstraněn její monopol i v oblasti běžných dopisů, čímž se toto odvětví stalo plně konkurenční. Ačkoliv podle zákona má vláda pravomoc regulovat ceny, nečiní tak a opakovaně se vyjádřila, že tak činit ani nehodlá. A jaké zaplatí uživatelé na Novém Zélandě poštovné? Doručení obálky běžné velikosti o váze do 1 kg stojí uvnitř Nového Zélandu $0,40 (6,10 Kč), za pohlednici z Nového Zélandu do České republiky zaplatíte $1,50 (22,80 Kč), opačným směrem to je 12 Kč.

Poznámka JČ: Shodou okolností se v předprivatizační agónii v současnosti nachází britská pošta. Potíž totiž je, že uvolní-li se konkurenci prostor, bude konkurovat dosavadní státní poště jen na lukrativních tazích - státní pošta však bude muset i nadále doručovat zásilky i na prodělečných trasách, například na venkov. Pozorovatalé v Británii varují, že dojde-li k privatizaci britské pošty, povede to velmi brzo k zrušení dosavadního principu doručování poštovních zásilek kamkoliv v zemi za jednotnou, nízkou cenu.