Frustrace nemůže být omluvou pro to, aby se lidem lhalo

4. 4. 2017 / Jan Čulík

S Lenkou Procházkovou je však jiný, závažný problém, a je myslím naprosto symptomatický pro dnešní stav silně zideologizované české společnosti. Jsem-li frustrován situací v České republice a poměry v médiích, skutečnost, že mainstreamová média často podlézají Spojeným státům, oligarchům, kteří je vlastní, či Západu obecně (to se, zdá se mi, poslední dobou už tolik neděje, vzhledem k tomu, že "blyštivý Západ", jehož součástí se pražští novináři tak dlouhá léta tak hrdě cítili, ztratil velkou část svéh,o lesku), a jejich zaujatost irituje, nemůže mě to přivést k tomu, abych ztratil soudnost, začal psát pro ultrarasistické servery, jako jsou Parlamentní listy, či pro servery konspirační (NWOO například věří nesmyslu o existenci tzv. "chemtrails"). Výroky Lenky Procházkové o "loupežných výpravách" americké armády, jsou zcela zjevně nesmírně přehnané a neodpovídají faktům.

Konspirační a rasistické servery zjevně nejsou "nový samizdat", jak to dnes tvrdí Lenka Procházková. Samizdat, jak existoval v sedmdesátých a v osmdesátých letech, měl přísnou redakční práci. Disidenti publikovali ověřená fakta, nikoliv nesmysly o chemtrails!!

Člověk zkrátka nesmí v důsledku své frustrace z poměrů v České republice ztratit soudnost a propadnout nesmyslům. Vždyť tím, když ztratí schopnost kritického hodnocení faktů a šíří-li nesmysly, své zemi takový člověk přece škodí, protože ji uvrhuje dál a dál do virtuální reality naprostých bludů.

Nemyslím, že by Lenka Procházková měla být členem rady kontroverzní instituce ÚSTR, a to z jediného závažného důvodu: ztratila úctu před fakty. Podle týdeníku Respekt je tím, že Procházková píše na konspirační a rasistické servery, ohromen i Michal Uhl, jenže říká, že je možno Procházkovou klidně do rady zvolit, konec konců radních je sedm, tak tak jediný trumpovský výstředník jako ona "moc neuškodí". No, co to je za argument? Nemají se pro renomované instituce vybírat jen ti nejlepší? Je skutečně přijatelné do rady přijmout jednu paní, která se sice poslední dobou v důsledku své zahořklosti chová tak trochu ideologicky jako blázen a vůbec nerespektuje fakta?

Ne že bych byl stoprocentně přesvědčen, že lze ÚSTR považovat za renomovanou instituci. Vytvořila ji pravicová vláda čistě pro propagandistické účely. Paradoxně, je to vidět už z názvu instituce. Skutečná akademická práce zkoumá výzkumnou otázku, analyzuje sebraný materiál a pak dochází k závěru. Ústav pro studium totalitních režimů však zdá se už předem ví, že režimy, které má teprve studovat, byly "totalitní" - a ví to předem, ještě než začal s jakýmkoliv výzkumem. Závěr, k němuž má výzkum teprve dojít a který má zdokladovat, má tento nešťastný ústav už předem v názvu.

Takže možná by vlastně ani nevadilo, že tam na sebe budou možná křičet Lenka Procházková s jedněmi ideologickými klapkami na očích a stěžující si pracovníci Ústavu s opačnými ideologickými klapkami na očích - které, svatá prostoto, ani nenapadne, aby usilovali o změnu názvu své instituce, aby ji renomované akademické prostředí vůbec mohlo brát vážně.

Bylo by velmi ozdravné, kdyby ÚSTR přijal do své rady co největší počet zahraničních historiků, kteří nejsou vázáni komplexy a ideologickým haraburdím střední Evropy.

A co se týče frustrovaných jedinců, jako Lenka Procházková, pražští novináři by se jich měli systematicky ptát, co je zdrojem jejich hněvu a co jim chybí. Měli by vést s nimi dialog a přijít na kloub tomu, proč věří nesmyslům a proč je šíří.

To je snad nejdůležitější problém dnešní doby. Nejen v Česku.

Vytisknout