Trump a brexit: memento v. návod

Dosáhl populismus svého vrcholu?

16. 3. 2017 / Bohumil Kartous

Volby v Holandsku byly klíčové pro další vývoj v Evropě. Podle jejich výsledků lze usuzovat, že i když krajně pravicové strany a hnutí zažívají následkem mediálního a politického pojetí imigrační krize nárůst popularity, neznamená to nutně zásadní změnu na politické mapě Evropy. Brexit evidentně není nutným příkladem k následování, což se netýká jen parlamentních voleb v Holandsku, ale i vítězství Alexandera Van der Bellena v rakouských prezidentských volbách. Ačkoliv je budoucnost Evropy nejvíce závislá na letošních prezidentských volbách ve Francii a následně v parlamentních volbách v Německu, signál z Holandska je relativně nadějný.

Ani kdyby v Holandsku zvítězil ve volbách krajně pravicový populista Geert Wilders, neznamenalo by to nutně, že bude schopen sestavit vládu. Holandská politická scéna je dlouhodobě silně pluralitní a je pravděpodobné, že by měl Wilders problém sestavit funkční koalici.

Nicméně vítězství krajní pravice, i kdyby nemělo dopad na vládu v Nizozemí, by mohlo výrazně ovlivnit náladu v Evropské unii, zejména ve Francii. Vítězství Wilderse by bylo krajně pravicovými politickými kruhy vykládáno jako potvrzení toho, že Evropu je třeba přestavět podle vzoru nacionalistických hnutí. 

Na to nedošlo. Neznamená to, že Marine Le Penová nemůže vyhrát ve francouzských parlamentních volbách. Znamená to ale, že jedna ze zakládajících zemí EU bude nadále reprezentovat myšlenku jednotné Evropy a tím pádem není možné říct, že trend je jednoznačný. Symbolická váha tohoto vzkazu je důležitá.

Je možné, že populistická hnutí v Evropě dosáhla - za dané situace - svého vrcholu. Leccos se může změnit a je proto těžké predikovat vývoj tohoto trendu, ale situace je přeci jen po holandských volbách nadějná v tom smyslu, že nelze mluvit o jednotném příklonu Evropy k separační politice.  

Prezidentské volby ve Francii zůstávají značně nepředvídatelné. Přesto je predikce taková, že Marine Le Pen, která reprezentuje tamní krajní pravici, nakonec prohraje v druhém kole. Predikce sází na efekt koalice těch, kteří nesouhlasí s populismem, ať už jsou orientovaní pravicově či levicově. Pokud se tak stane, dostane EU šanci transformovat se. Určitě by to ale nemělo znamenat návrat k přezíravému postoji vůči tomu, co se děje v členských zemích. Šance se ale nemusí opakovat.

Vytisknout

Související články

Ultrapravice v holandských volbách nevyhrála

15.3. 2017

Z průzkumů provedených u východů z volebních místností vyplývá, že vítězem parlamentních voleb v Holansku je zřejmě středopravicová strana premiéra Rutteho VVD. Získá 31 křesel ve 150 členném parlamentu. Ultrapravicová strana Geerta Wilders...

Obsah vydání | Pátek 17.3. 2017