17. 3. 2017 / Karel Dolejší
Antoni Macierewicz určitě mohl zůstat skvělým šéfem rozvědky - za předpokladu, že by byl nadřízeným ministrem řádně kontrolován s ohledem na možné excesy a čelil absolutnímu zákazu vystupovat v médiích se svými potrhlými politickými názory.
Navzdory tomu se stal týž člověk v současné vládě strany Právo a spravedlnost ministrem obrany. Na uvedeném postu Macierewicz krásně demonstruje platnost zákonů popisujících patologii neřízené či špatně řízené byrokracie. V ní je jak známo každý povyšován tak dlouho, dokud se nedostane na místo, které už vůbec nezvládá. To je přesně případ polského ministra. A čím méně dokáže normálně řídit svůj resort, tím destruktivněji se na něm podepisuje. Armádu začal obcházet zakládáním polovojenských jednotek s přednostní loajalitou vůči vlastní osobě. Ambiciózní důstojníci mají v armádě utrum a generálové rezignovaně odcházejí. Ještě chvíli a Macierewicz bude ohrožovat polskou národní bezpečnost skoro stejně jako Moskva, kterou se neustále ohání.
Vláda PiS si chválí vztahy s Trumpem a mnohé si od nich slibuje. Možná právem. Vždyť míra destrukce, kterou za sebou v polské společnosti i ve světě zanechává, je velmi dobře srovnatelná s demontáží mezinárodního postavení USA, jaké právě předvádí realitní magnát, televizní šoumen a hysterický egoman v jednom na druhé straně Atlantiku.
Vytisknout17.3. 2017
Spolupracovník prezidenta Andrzeje Dudy odmítl obavy vyvolané vlnou rezignací příslušníků polských ozbrojených sil a tvrdí, že nemá negativní dopad na obranyschopnost země.