Špatně zastíraný nacionalismus mainstreamové pravice vyhání dělníky z Francie

15. 3. 2017

Na první pohled to vypadá jako další z typicky galských sporů o tom, jak hláskovat "oignon", nebo zda dovolit děsivé slovo "selfie". Ale "clause Molière" se netýká zachování čistoty francouzštiny nebo ochrany před globalismem. Je to prostě a jednoduše snaha uchovat francouzská pracovní místa pro Francouze - nebo tak má přinejmenším být vnímána.

Kontroverzní předpis schválený pařížským regionem minulý týden vyžaduje od všech dělníků zaměstnaných na stavbách financovaných z veřejných rozpočtů, aby v práci používali francouzštinu. Ironické je, že návrh byl předložen pod anglickým názvem "Small Business Act" s cílem získat více místních kontraktů pro malé francouzské firmy.

Podobné předpisy již byly schváleny v regionech Normandie, Hauts-de-France aAuvergne-Rhône-Alpes, které jsou stejně jako Paříž ovládány konzervativními Republikány a jejich centristickými spojenci. Všechny teď hovoří o vytvoření zvláštních brigád s úkolem hlídat staveniště a kontrolovat jazykové dovednosti dělníků.

Opatření se tváří jako nástroj zajištění bezpečnosti - což přivítal šéf hlavní lobistické organizace francouzského stavebního průmyslu FFB Jacques Chanut.

Zastánci opatření se netají pravým motivem: Vyhnat zahraniční dělníky, kteří jsou považováni za ty, kdo vytvářejí neférovou konkurenci. Oponenti tvrdí, že opatření je ilegální a jde o zoufalou snahu získat voliče krajní pravice v době, kdy Národní fronta Marien Le Pen směřuje k velkým volebním ziskům.

Socialistický poslanec Gilles Savary odsoudil opatření jako formu "volebního pózování inspirovaného xenofobií". Philippe Martinez z hlavní francouzské odborové organizace GCT považuje za "politováníhodné a nebezpečné", že mainstreamová pravice "jde ve stopách Národní fronty". Druhá nejsilnější odborová ústředna CFDT v prohlášení uvedla, že "sektory jako stavební průmysl dlouho fungovaly jako nástroj integrace zahraničních dělníků" do francouzské společnosti.

Obě ústředny se shodují, že opatření nezamezí využívání ilegální práce. Místo něj vyzývají k zavedení pravidel pro celou EU, která by zajistila, že dělníci budou mít stejné podmínky v celém bloku - ale právě v tomto bodě byl pokrok frustrujícím způsobem pomalý, což pomohlo protibruselské rétorice Národní fronty.

V centru debaty leží vysoce citlivé téma sociálního dumpingu, kdy jsou najímáni levní dělníci z jiných zemí, aby podkopali postavení místních. Francie byla zvlášť kritická vůči direktivě EU o tzv. "posted workers", která umožňuje zahraničním firmám platit sociální odvody v zemích původu - často mnohem nižší než ve Francii.

Ve Franci je takových dělníků asi 300 000, z nich polovina zaměstnána ve stavebnictví. Francouzské vládě se zatím nepodařilo reformovat evropskou direktivu, zejména východoevropskými státy, z nichž většina zahraničních dělníků pochází. To nahrálo krajní pravici, která chce opustit EU a zavést politiku "národní preference" pro francouzské dělníky.

Nápad zavést nějakou formu národní preference koluje částí mainstreamové pravice. Vloni zákonodárce Republikánů Yannick Moreau předložil dodatek podobný současným opatřením, ale na celostátní úrovni.

Podle švýcarského deníku Les Temps prezidentský kandidát Republikánů Francois Fillon zvažuje přidání takového ustanovení do svého volebního programu. Jeho stranická kolegyně Elisabeth Morin-Chartier to to ve varovném dopise odeslaném v pátek považuje za "hrubou chybu" odporující základním svobodám zaručeným EU a ústupem za národní hranice.

Europoslankyně Morin-Chartier pracuje na reformě evropské direktivy a podle ní nařízení přijatá francouzskými regiony jen zbrzdí již probíhající jednání. A co víc, varuje, vystaví takřka 200 000 Francouzů v zahraničí odvetným opatřením.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Vytisknout